Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Solární baroni v „tunelu století“: Kteří poslanci jim přihráli pohádkové zisky? Známe jejich jména

21.02.2014
Solární baroni v „tunelu století“: Kteří poslanci jim přihráli pohádkové zisky? Známe jejich jména

Autor: aTeo

Popisek: Fotovoltaické šachy, tak nazval svou koláž grafik aTeo

Týdeník Reflex rekapituluje kauzu solárních elektráren, kterou označuje za „tunel století“. Solárníci podle něj mohou za své miliardy děkovat komunistům, sociálním demokratům a lidovcům včetně přeběhlíků k TOP 09. Ti všichni umožnili schválení zákona, umožňujícího miliardové zisky. Jak „šel čas“ s kauzou solárního byznysu?

Vše podle Reflexu začalo na začátku století, kdy všichni věřili, že planetě hrozí kolaps z důvodů globálního oteplování. Evropská unie za tímto účelem svým členům naoktrojovala směrnici o povinném podílu zelené energie na celkové produkci, a Česká republika přijala závazek dosáhnout podílu osmi procent. Topolánkova vláda jej pak iniciativně navýšila dokonce na třináct.

K realizaci stanovených cílů byl v roce 2005 Grossovou vládou předložen zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Ten přikazoval distributorům elektřiny připojit do sítě všechny zdroje zelené energie a elektřinu od nich vykupovat minimálně za cenu, stanovenou Energetickým regulačním úřadem.

Komunista Urban a sociální demokratka Šedivá

Aby byli podnikatelé ještě více motivováni k budování zelených energetických zdrojů, zákon jim garantoval, že výkupní cena energie se meziročně nebude smět snížit o více než deset procent. Při projednávání ve sněmovně pak komunistický poslanec Ladislav Urban prosadil snížení této hranice na pět procent, a poslankyně ČSSD Iva Šedivá dokonce navrhovala rozpětí pouhá dvě procenta. Navíc zákon přikazoval, že výkupní cena má být tak vysoká, aby se solárním podnikatelům investice vrátila za méně než patnáct let.

Aby nebyli na podpoře zelených výrobců energie škodní distributoři, garantoval jim zákon, že si část nákladů na výkup energie mohou nechat proplatit z veřejných prostředků a zbytek si promítnout do cen elektřiny. Dotování zelené energie tedy dopadne zčásti na spotřebitele, a zčásti na daňové poplatníky, což je do značné míry identická skupina.

Proti byla jen ODS

Zákon tehdy podpořila ČSSD společně se svými koaličními partnery z KDU- ČSL (tehdy ještě pod předsednictvím Miroslava Kalouska) a Unie svobody, doplněni o dvacet dva komunistů. Jedinou stranou, hlasující převážně proti, byla ODS. Prezident Václav Klaus zákon nepodepsal, ale ani nevrátil. Po uplynutí lhůty jej místo něj podepsal premiér Jiří Paroubek.

A poté se začaly dít věci. Ještě v roce 2005 ERÚ navýšil výkupní ceny solární energie na dvojnásobek. Důvody tohoto zvýšení byly nejasné, neboť ceny dalších „zelených“ energií (například vodní či větrné) zůstaly až do roku 2010 prakticky beze změn. V roce 2008 pak s levnými kolektory z Asie dramaticky poklesly náklady na vybudování solárních elektráren, což jejich provozovatelům proneslo další miliardy.

To všechno roztočilo miliardový byznys, ve kterém jsou příjemci provozovatelé solárních elektráren a financiéry občané České republiky, zčásti v pozici odběratelů elektřiny, zčásti jako daňoví poplatníci, přispívající na státní subvence. V roce 2009 se liknavostí Fischerovy vlády nepodařilo změnit zákon, takže k podstatným změnám, trochu korigujících astronomické zisky, došlo až od roku 2011.

Martin Shenar a Amun.Re

Solární byznys se mezitím stal pašalikem pro osoby, o kterých si rozhodně nelze myslet, že jejich motivací je ochrana životního prostředí. Jako ilustrativní příklad si Reflex zvolil firmu Amun.Re, která provozovala několik velkých solárních parků. V roce 2010, když bylo jasné, že zlatá éra končí, je prodala polostátní firmě ČEZ. Vzájemný byznys podle Reflexu firmy natolik sblížil, je ČEZ poté zadal Amun.Re zakázku na vybudování největšího českého solárního parku v Ralsku.  

Společnost Amun.Re má dnes akcie na majitele, její vlastnická struktura je tedy nejasná. Do listopadu 2009, kde stopa vlastníků končí, byl jediným majitelem vydavatel Martin Shenar. Ten firmu koupil od právníka Petra Kmetě, který čile spolupracoval s kanceláři Šachta & Partners, která zastupovala lobbistu Ivo Rittiga. Právníci z bývalé (dnes přejmenované) Šachtovy kanceláře dodnes sedí v orgánech Amun.Re, a to včetně samotného Drahomíra Šachty.

Firma, označovaná za jednoho z největších „solárních baronů“, tak může mít spojení s vlivným podnikatelem, který má mít kontakty především na pražskou ODS. Reflex je o tomto spojení zjevně přesvědčen. Rittigovu rozesmátou tvář totiž v podobě zářícího slunce vyobrazil rovnou na titulní stránce.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace