Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Ceny potravin rostou, bouří bulvár. A odborníci popisují triky, jak napálit spotřebitele

03.02.2014
Ceny potravin rostou, bouří bulvár. A odborníci popisují triky, jak napálit spotřebitele

Autor: Markéta Vančová

Popisek: Ilustrační foto

Bulvární deník Blesk, který se v novém roce důkladně věnuje tématu zdražování potravin a dalšího zboží v důsledku listopadové intervence České národní banky, přináší neblahé zjištění. Ceny některých potravin prý rostou ještě více, než se předpokládalo. Důvodem je oslabená koruna a špatná úroda.

Potravinářská komora už začátkem letošního roku avizovala, že v důsledku měnové intervence ČNB se zvýší ceny některých potravin o pět až osm procent. Jak se ale ukazuje, zdražení v některých případech dosahuje i deseti a více procent. A jde nejspíš teprve o první vlnu.

„Zdražování bude u různých potravin postupné," připustila mluvčí Potravinářské komory Jarmila Štolcová. Podle zjištění Blesku tak ještě půjdou nahoru ceny vepřového masa, brambor a pečiva.

„Jedním z důvodů jsou smlouvy, které mají uzavřené čeští chovatelé a pěstitelé. Ti ze zahraničí dováží suroviny, jejichž cenu smlouvají na určitá období dopředu. Nyní tyto smlouvy budou postupně končit a nové se budou tvořit už na základě znehodnoceného kurzu koruny," vysvětlila pro Blesk Štolcová.

Zdraží nejen vepřové maso, ale i brambory

Vepřové maso by mohlo podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala zdražit až o pět korun za kilo. „Jde přitom jen o zdražení v rámci chovatelů. Cenu masa pro zákazníky pak mohou navýšit ještě jatka a obchodníci," podotkl.

Zdražovat ovšem nemá jen maso, ale také třeba brambory, jak uvedl šéf Ústředního bramborářského svazu ČR Miloslav Chlan. „Úroda 2013 byla asi o 20 procent nižší než předchozí rok. Další problém může vzniknout kvůli nepříznivému počasí u tuzemských raných brambor. O to více se pak budou dovážet ze zahraničí, například z Maroka. V tom případě si připlatíme za nižší kurz koruny," uvedl Chlan pro Blesk.

Každoroční folklór?

„Média již opět spotřebitele připravují na další výrazný cenový růst potravin. Tentokrát zejména s ohledem na důsledky opatření, které přijala národní banka, vnímá Sdružení českých spotřebitelů (SČS) toto považuje tak trochu za každoroční „folklor“ na přelomu roku.  Nahlédněme do komentářů a prognostik rok či dva nazpět a zjistíme, že vždy se na následující rok očekává až 10% navýšení cen. Jednou z důvodu zvyšování dph, jindy z  jiných příčin... K dramatickému navýšení cen pak obvykle nedojde: Loni v srpnu např. činilo meziroční navýšení cen potravin něco přes 5%, takže nakonec vlastně může být spotřebitel „spokojený“, říká Ing. Libor Dupal, předseda  Sdružení českých spotřebitelů , organizace, která problematiku dlouhodobě sleduje. A pokračuje…

Ceny potravin se ovšem směrem vzhůru (byť s výkyvy a kolísáním) již několik let pohybují. U některých komodit to i méně všímavý spotřebitel musel zaznamenat – vejce, maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky. Skoková zdražení jsou výjimečná (ale vzpomeňme vejce), obchod „umně“ rozloží zdražení v čase tak, aby ho spotřebitel nezaznamenal a nebyl až příliš demotivován nakupovat.

Honba spotřebitelů za nejlevnějším výrobkem

Sdružení českých spotřebitelů se dlouhodobě snaží, například na platformě České technologické platformy pro potraviny (http://spotrebitelzakvalitou.cz/), podporovat kvalitu potravin na českém trhu a zlepšovat orientaci spotřebitele v kvalitě, i jeho orientaci na domácí produkci, pokud je to pro něj výhodné právě s ohledem na kvalitu. A to třeba i „za cenu vyšší ceny“.

Toto úsilí SČS je samozřejmě nárůstem cen komplikováno. Dobré předsevzetí spotřebitele upřednostnit kvalitu, třeba i na úkor kvantity, nakonec bere za své při měsíčním vypořádání hubeného domácího rozpočtu. Honba spotřebitele za co nejlevnějšími potravinami s důsledkem nakupování potravin, které zdaleka neodpovídají požadavkům na vyšší kvalitativní standardy, je přetrvávajícím trendem. Na druhé straně se již velká část populace o kvalitu potravin intenzivně zajímá, dokáže se v kvalitě i s naší pomocí orientovat, a zejména i v mezích relativně skrovného rozpočtu „umí“ i dražší kvalitní potraviny nakupovat.

Triky, jak snížit cenu

CENA potraviny ovšem zajímá každého spotřebitele. Jak již zmíněno, její růst průběžně zaznamenáváme. Zatím ale stále platí, že v Česku máme spíše levnější potraviny než ve většině zemí Evropské unie (kvalitu potravin na našem trhu ponechme v této souvislosti stranou; je to samostatný problém a problém to je, ale nejsme, prosím, smetiště Evropy!). Některé inflační vlivy dokáže stále ještě kompenzovat u nás vysoká hustota sítě prodejních řetězců a tedy tržní konkurence, a také marže obchodu, kterou čeští výrobci považují za neúměrně vysokou. Tyto „polštáře“ ale už možná začínají být vyčerpané, což vede ke zmiňovanému  zvyšování ceny potravin.

Výroba i obchod, tentokrát ve svorné spolupráci, nás spotřebitele ovšem, na druhé straně, dokáží ušetřit špatné nálady, nabyté po nákupu za více peněz než včera. Sníží množství výrobku v obalu, který se pak prodává třeba za stejnou cenu, v každém případě ale za cenu na měrnou jednotku vyšší. V elektronických médiích jsme nalezli více takových případů. U kostky másla „obvykle“ vážící čtvrt kila, doma shledáme hmotnost 200 g, čtvrtlitrové balení šlehačky či zakysané smetany má „najednou“ 200 ml, či i méně, podobně balený sýr, sladkosti ...  Nejinak to může být s „kusovým“ zbožím: bochník chleba či rohlík výrazně za poslední léta zhubly, nikoliv ale jejich cena.

Rodinná balení v diskontech

Co s tím? Výrobci na tyto trendy reagovali vysvětlením, že si spotřebitelé přáli menší balení potraviny či nápoje. Pomineme, že našemu sdružení nebyla od našich členů taková přání tlumočena, ale zejména by možná spotřebitel, který takové přání vyjádřil, měl být seznámen s tím, že menší balení bude vždy a nutně relativně dražší. On to ostatně průměrný spotřebitel dobře ví, a proto chodí nakupovat rodinná balení do diskontů.

Připomeňme, že i oblast obsahu a objemu balení (tzv. nominální množství výrobku) byla ještě před „pár“ lety v Evropské unii regulována: celá řada výrobků mohla být balena jen v určitých, legislativou vymezených množstvích (objemech, hmotností obsahu balení). Týkalo se to některých nápojů a kapalných výrobků - vinařských výrobků, minerálních vod, nealko nápojů, mléka a mléčných nápojů, olejů aj., či pevných a sypkých potravin - máslo, margariny, balené sýry, kuchyňská sůl, různé obilné výrobky, včetně mouky, těstovin a další a další. Ostatně i některé drogistické výrobky, jako detergenty či barvy byly předmětem této regulace. Ačkoliv je spotřebitelská legislativa na evropské úrovni stále složitější a sofistikovanější – a někdy skutečně s cílem spotřebitele lépe chránit – předmětná oblast je jednou z výjimek, kde došlo k podstatnému zjednodušení a je praktickým případem úspěšné (a nebudeme slovo ‚úspěšné‘ dávat do uvozovek) deregulace.

Spotřebitelé reagují

Tento vývoj byl následkem paralelních legislativních změn, na jejichž základě zboží umístěné v regálech obchodů musí být označeno cenou za měrnou jednotku množství výrobku (tzv. měrnou cenou). Spotřebitel tedy snadno srovnává, kolik stojí u předmětných balení 1 kg másla či mouky a jeho ochrana je tak přímo úměrná jeho pozornosti a vlastní odpovědnosti. Samozřejmě, toto zcela neplatí v případě některého kusového zboží, jako jsou zmiňované rohlíky. Žádné opatření není dokonalé, že.

Ve vztahu ceně potravin jsou zajímavé výsledky právě zveřejněného průzkumu společnosti Provident Financial o chování spotřebitelů na trhu. Narůstající ceny potravin nutí Čechy lépe s nimi hospodařit, ale také nakupovat méně kvalitní a lacinější produkty. Nicméně, čtvrtina respondentů na potravinách i přes zvýšení ceny nešetří, úspory hledají v jiných výdajích, například omezením nákupů spotřebního zboží či vybavení domácnosti, dovolených nebo zábavy. Tato zjištění v zásadě odpovídají zkušenostem našeho sdružení.

Jen poučený spotřebitel se dokáže účinně hájit

Sdružení českých spotřebitelů vede spotřebitele k vlastní odpovědnosti za svá rozhodnutí. „Jen poučený spotřebitel se dokáže účinně hájit“ je mottem SČS. Bohužel, k odpovědnosti patří obezřetnost. Je proto třeba pečlivě sledovat nejenom běžnou cenu u výrobku či na něm, ale i přepočtenou - měrnou cenu – to je naše rada spotřebiteli.

Dodáváme, že spotřebitelé se v této věci na naše sdružení příliš neobracejí. Podle našich zkušeností se občas „napálí“ a pak už si dají pozor; nepovažují to ale za předmět pro podání stížnosti. Ohledně kvality spotřebitelů se tak blýská na lepší časy. Je to tak i s kvalitou služeb a prodeje?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace