Nová naděje pro pacienty s onemocněním močového měchýře
01.02.2014
Foto: ulekare.cz
Popisek: Léky, ilustrační foto
Syndrom hyperaktivního močového měchýře (OAB) neohrožuje zdraví člověka jako jiná závažnější onemocnění. Pokud ale vezmeme v úvahu jeho vliv na kvalitu každodenního života, pak může OAB představovat problém, který je třeba řešit. Mnoho pacientů se stydí se svými příznaky svěřit lékaři a nemoc nechává bez léčby.
Syndrom OAB je přitom většinou dobře léčitelné a mezi pacienty velmi časté onemocnění. Na trh byl navíc nedávno uveden nový lék třetí generace, který zlepšuje příznaky OAB bez nepříjemných nežádoucích účinků, jak tomu bylo u tradičních léků dřívějších generací.
Mýtus o „nemoci starých žen“
Často se o syndromu hyperaktivního močového měchýře mluví jako o „nemoci starých žen“. Přestože OAB postihuje do šedesáti let věku častěji ženy, poměr mužů a žen se s růstem věku vyrovnává a později dokonce převládá u mužů. Onemocnění se vyskytuje jen u 4,8 % žen mladších 25 let, ale výskyt se zvyšuje ve skupině žen nad 65 let až na 31 %. Syndrom hyperaktivního močového měchýře souvisí tedy především s věkem. Dalšími faktory mohou být tělesná hmotnost, opakovaně záněty močového měchýře, ale i deprese a užíváním alkoholu či kofeinu.
OAB a jeho vliv na každodenní život
Základním příznakem OAB je urgence s nebo bez naléhavé inkontinence, která je obvykle doprovázena častým nucením na močení během dne či noci. O urgenci hovoříme tehdy, když žena trpí náhlým nutkavým pocitem nutnosti se vymočit, který je obtížné oddálit.
Syndrom OAB má nepříjemný vliv na každodenní společenský, fyzický, psychický i sexuální život. Osoby trpící tímto onemocněním mu často podřizují osobní i profesní život. Syndrom hyperaktivního močového měchýře může být navíc spojen s dalšími zdravotními problémy, například se zvýšenou frekvencí infekcí močových cest a kožních infekcí. V některých případech onemocnění vede k rozvoji depresivního syndromu.
Vyšetření se bát nemusíte
Lékařskou pomoc mohou pacienti vyhledat v ordinaci urologa, gynekologa nebo praktického lékaře. Vyšetření se není třeba obávat. Lékař zjistí osobní údaje související s příznaky a souvislosti s jinými onemocněními. K posouzení příznaků slouží i tzv. mikční karty, do kterých si pacienti zaznamenávají množství vypitých tekutin, frekvenci močení a množství moči po dobu nejméně tří po sobě jdoucích dnů. Následuje tělesné vyšetření, včetně zhodnocení velikosti a povrchu prostaty pohmatem přes konečník u mužů a u žen gynekologickým vyšetřením.
Nová léčba bez nežádoucích účinků
Samotná léčba začíná především změnou životního stylu, tedy omezením alkoholu, kávy, ale také kořeněných jídel a citrusových plodů. Dále je třeba dbát na dostatečný příjem vlákniny, vypít alespoň dva litry tekutin během dne a omezit nápoje po 18. hodině. Součástí tradiční léčby jsou také léky na předpis ošetřujícího lékaře, které však doposud měly na některé pacienty nežádoucí účinky, jako je např. sucho v ústech, zácpa, případně porucha vidění (neostrost).
Nová naděje pro pacienty s OAB, kterým tradiční léčba nevyhovovala nebo nebyla dostačující, spočívá v novém typu léčby za pomoci léku třetí generace. Nová účinná látka mirabegron, obsažená v tomto léku, způsobuje méně nežádoucích účinků. Výsledky dlouhodobé studie bezpečnosti této účinné látky potvrzují jeho dobrou snášenlivost a zlepšení klíčových příznaků syndromu OAB. Nový lék tak poskytuje pacientům optimální vyvážení mezi účinností a bezpečností.
Více informací o syndromu OAB a možnostech léčby naleznete například na webových stránkách http://www.musimcasto.cz/.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh, v koši určitě neskončí! Na vaše unikátní zážitky čekáme na , do předmětu napište Příběh.
Vložil: Redaktor KL