Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Plácání přes zadek se mi líbí! Čtěte vyprávění pornoherečky, jak to doopravdy chodí na natáčení a co dělat, když herec „nemůže“

14.12.2013
Plácání přes zadek se mi líbí! Čtěte vyprávění pornoherečky, jak to doopravdy chodí na natáčení a co dělat, když herec „nemůže“

Foto: repro

Popisek: Tarra White, Porno a já

UKÁZKA Právě vyšla kniha Porno a já od Tarry White s podtitulem Kniha, které nic lidského není cizí… Nejúspěšnější současná česká pornoherečka Tarra White přichází s otevřenou zpovědí o své cestě za slávou a bohatstvím. Vzpomíná na své začátky, jak jen pár dní po svých osmnáctých narozeninách natáčela s Robertem Rosenbergem. Jak si během půl roku stačila vydělat tolik peněz, že už je neměla za co utrácet. O tom, jak ji chtěli prodat šejkovi nebo jak znenadání přišla ke svým umělým ňadrům. Prozradí vám, jaké trapasy se mohou stát při natáčení porna a jaké to je, když ji někdo pozná na ulici a začne vykřikovat: „Já vás znám…“ Nabízíme na ukázku celou kapitolu.

Tarra White se na vrcholu pornoprůmyslu pohybuje již sedm let a dokáže poutavě popsat, jak to v něm chodí, jak se porno natáčí, jací jsou lidé, kteří se v něm pohybují, jak se po celosvětové finanční krizi změnily podmínky a porno přestalo být oním pomyslným „zlatým dolem“. Porno a já je kniha, která je jako dobrý sex: Vášnivá a bez zábran.

Jak to chodí na natáčení

Natáčení porna. Lidi mimo branži to mají značně zidealizované a představují si, jak si u toho herci užívají, že každý orgasmus je pravý (samozřejmě ten mužský ano, tam to neošulíte), že si prostě dopřejeme orgie a uspokojení odcházíme domů. No, bylo by to hezké a neříkám, že mezi herci a herečkami není pár těch, kteří si to užívají po té skutečné erotické stránce, ale jinak vám na rovinu říkám, že to je práce jako každá jiná. Jen u ní nemusíte být tolik oblečeni.

Většinou se začíná ráno v devět. Sejdeme se v místě natáčení, kde si s režisérem prohlédneme kostýmy, které si každý herec vozí vlastní, a řekneme si, co vlastně budeme hrát. To, co je na normálních filmech, tedy učení se scénáře, to nám odpadá, protože naše scénáře mají jen dvě tři stránky A4, většinou je to variace na téma: „Ahoj, já jsem Helga, žena v domácnosti. Ahoj, já jsem Helmut, opravář vodovodních rozvodů.“ Často až na place se také seznámíme s tím, s kým budeme hrát, protože to dopředu většinou nevíme. Ale abyste si nemysleli – v tomhle byznysu se pohybuje zhruba kolem dvaceti chlapů, kteří kolují mezi námi všemi holkami, takže já zase tolik zářezů na pažbě nemám, a všechny dobře znám, takže vím, co od kterého čekat, co na mě bude zkoušet, a co mu nedovolím.

Když se takhle seznámíme a rozehřejeme, sednu si na mejkap, učešou mě, vysprchuji se, pak vypíšeme smlouvy, ofotí se doklady, že nám všem je více než osmnáct, což už teď u mě odpadá, pak mezi nás vtrhne režisér a začne nás popohánět: „Dokuřte, dopijte kafe, vypněte si telefony, začneme nejdřív fotit, pak si to natočíme, hlavně šup, šup, utíkají nám peníze.“ Tak se zvedneme, jdeme na scénu, kde si řekneme, co po nás režisér chce za akci, případně řekne, že si máme dělat, co chceme (tím ale nemyslí, že si máme povídat, souložit se prostě musí!), a pak se začne točit. Točí se většinou na více kamer jedna scéna na jeden zátah, protože když máte uprostřed zásunu měnit pozici kamery, hrozí ze strany chlapa indispozice a čekání, až bude zase připravený. Jedna scéna by měla trvat kolem dvaceti minut, protože pak už by divák neudržel pozornost. A taky je to takový průměrný čas, který může průměrný chlap vydržet do ejakulace. Samozřejmě ne vždycky je to ideální, někdy se musí natáčení přerušovat, někdo nemá ty zkušenosti, aby věděl, jak se správně natočit na kameru a překáží rukou nebo nohou v záběru, to se pak musí dirigovat, upozorňovat ho, jak se hýbat, jak se tvářit, jaké zvolit tempo, aby si to divák užil, ale to režiséři nesnáší, protože s tím pak mají hodně práce ve střižně. No a když dotočíme, tak se vysprchujeme, rozloučíme se a jdeme domů. Takhle dobrodružné a napínavé a romantické to je.

Jiná věc jsou všechny ty možné náležitosti, které k tomu patří. Pokud si chcete ponechat iluze o pornu, tak následující řádky přeskočte. Pokud ne, čtěte. Často se setkávám s dotazy, jak je možné, že na to ve filmech tak rychle vlítneme a ono to jde, když v životě to chvilku trvá, než se holka vzruší, zvlhčí a tak dál. To proto, že nevidíte, že my si předtím pomůžeme slinami nebo gely. Kdyby to do nás kolega narval takovou rychlostí, jak to vidíte ve filmu, tak jsme hned odřené a v pracovní neschopnosti, protože kdo by to chtěl dělat s oděrkami?!

Další věc jsou pozice. Nemyslete si, že všechno to, co vidíte, je nějak extra pohodlné. Nemluvím teď o orálním sexu, kdy vás po deseti minutách začnou bolet panty, ani o honění, kdy vás za chvíli začnou pálit svaly, ale hlavně o všech těch roztodivných polohách, které sice vypadají efektně, ale které skutečně bolí. Třeba takový podřep nad chlapem, který leží na zádech. Nebo pro herce, když vás má držet ve vzduchu a nabodávat si vás. Navíc musíme mít neustále na paměti, že všechno musí být dobře vidět na kameru, takže i kdybychom si to snad nakrásně měli začít užívat, tak máme smůlu, protože musíme souložit vždy tak trochu ze strany, aby bylo vidět, co vlastně děláme a že to skutečně děláme a jen to nepředstíráme. A na to musí být trénink a praxe. Všichni začátečníci na to zapomínají a dělají to jako doma. Jenomže kdyby porno vypadalo jako to, co děláte doma, tak by se na to asi nikdo moc nedíval, protože by ho to moc nebavilo. Ano, reálné porno, které dvojice natáčejí a dávají na internet, je sice příjemné zpestření, ale většina diváků přesto chce vidět krásné, navoněné lidi v hezkém nebo alespoň zajímavém prostředí, v pozicích, u kterých a o kterých mohou snít. A chce vidět lidi, kterým to jde za všech okolností. Což někdy nebývá ani na place, protože my holky si sice něco napatláme na obličej, ale jakmile si aplikujeme gel, můžeme vlastně pořád. Chlap je v tomto ohledu chudák, a když to nejde, tak mu gel nepomůže… Pak nezbývá nic jiného než počkat, až se vzpamatuje. Většinou se čeká. Jen jednou jsem zažila, kdy herec, který byl v indispozici, otevřel notebook, podíval se na porno, vzrušil se a šel zase natáčet. Aspoň že se nedíval sám na sebe. Tohle si neumím představit. Já už se na porno nedokážu dívat jinak než z profesionálního hlediska. Na to svém pak jen proto, abych věděla, o čem ten který film byl, protože já vím často jen to, že jsem sestra miliardáře, která má sex s jeho bratrem, a ten zbytek netuším. Ale abych se podívala na porno s tím, že se u toho vzruším… To už mě víc vzruší módní přehlídka.

To, co si při sledování porna málokdo uvědomuje, a je to vlastně dobře, protože kdyby si to někdo uvědomoval, asi by bylo něco špatně, je to, jak moc je stylizované. A protože většina konzumentů porna jsou muži, ve většině případů se v každém filmu, v každé scéně, najde alespoň jeden moment, který je postaven na ponížení ženy. Nevím, proč to muži mají rádi, asi si chtějí připadat jako nadsamci, ale je to tak. Možná si jen potřebují kompenzovat to, že v životě vyspělé civilizace už to takhle nefunguje, že ženy jsou jim rovné. Možná by nám nějaký psycholog nebo sociolog mohl vytknout, že naše filmy muže utvrzují v tom, aby se k ženám povýšeně chovali, že je i kvůli nám vnímají jako „méněcenné“, ale osobně si to nemyslím. Buď to v sobě někdo má, nebo nemá. Já se taky občas ráda podívám na akční film, ale přitom bych nevzala do ruky zbraň a nikoho nezastřelila, i když můj oblíbený akční hrdina své protivníky kosí jako na běžícím pásu…

Samozřejmě záleží také na míře ponížení. Je jím plácání přes zadek? Mně nevadí, když mi přitom chlap jednu plácne, vlastně se mi to líbí. Ale že bych ho tím podporovala v tom, že bude při sexu mlátit ženské? Kdyby to ale dělal mimo sex, už je to pochopitelně špatně. Navíc u nás jde jen o „roli“. Nevadí mi, když herec hraje svou roli v macho stylu, ale jakmile bych cítila, že to už není role, ale jeden to na osobní rovině, tak bych ho umravnila. Tohle bude vždy na každé holce, co partnerovi dovolí, ať už před kamerou nebo v reálném životě.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL