Napohled blonďatá naivka přesně věděla, co nechce. Tajnosti slavných
09.09.2026
Foto: Se svolením 20th Century Fox
Popisek: Dolly Parton v roce 1980, jako Doralee Rhodes, jedna ze tří pomstychtivých sekretářek v bláznivé komedii Od devíti do pěti. Díky tomuto filmu získala také první nominaci na Oscara za nejlepší původní píseň a Zlatý globus pro nejlepší herečku v kategorii komedie/muzikál.
Královna americké country jako by zastavila čas. Velmi brzy pochopila svoji hodnotu, přestože pocházela z těch nejchudších poměrů, jaké si jen dokážeme představit. Nebo možná právě proto.
Stále krásná tvář, plavá hříva, sexy postava, výstřední kostýmy zdůrazňující až přebujelé poprsí, břitký smysl pro humor a občas i lechtivé vtípky… Hlavně ale krásně čistý soprán, mimořádný hudební talent, cílevědomost a zdravé sebevědomí. To byla suverénní s ambiciózní podnikatelka a první dáma americké country Dolly Parton, která navždy odešla 25. srpna v americkém státě Tennessee. Poslouchala jsem ji odmalička díky kvalitnímu rádiu, které ví bůh kde náš papá splašil. Později jsem si půjčovala její desky v pražském Hi-Fi klubu, který fungoval od roku 1969 pod Svazarmem a jehož součástí byl i Kruh sběratelů standardních desek. Oáza nesehnatelné hudby, která se k nám dostávala všemožnými kličkami, měla půjčovnu v pražské Sněmovní ulici č. 7, jen pár desítek kroků od dnešní Poslanecké sněmovny. Byl to vlastně paradox, protože tenkrát sněmovní areál spadal pod správu ministerstva vnitra.
Blbá blondýna?
Dolly se stala nejmocnější ženou hudebního průmyslu v době, kdy na ni většina mužských kolegů shlížela svrchu a s despektem, a vizáž plavovlasé panenky, kterou kdekdo považoval za ztělesnění hlouposti, naivity a nevzdělanosti, dokázala naplno využít ve svůj prospěch. Dokonce v roce 1967 nahrála první country singl Dumb Blonde (Blbá blondýna), jednu z mála písniček, které si nesložila sama. Právě ta ji nasměrovala od bubblegum popu ke country a díky tomu, že konečně našla samu sebe, také získala první opravdové fanoušky. A Blbá blondýna se také stala společně s druhou nahrávkou Something Fishy (Něco tady nehraje) základem jejího prvního alba Hello, I’m Dolly, které vyšlo 18. září 1967. To jsem ale předběhla čas, takže se vraťme k malé Dolly.
Dítě z chatrče
Dolly Rebecca Parton se narodila 19. ledna 1946 v Sevierville v americkém státě Tennessee jako čtvrté z dvanácti dětí a v žilách jí koluje směs irské a indiánské krve. Její otec Robert Lee Parton byl farmář, který dřel celý život od rána do noci, a matka Avie Lee Owens se měla co ohánět, aby dokázala zajistit péči o tak početnou rodinu. Byli velmi chudí a bydleli ve zpustlé venkovské chatrči s jedinou místností poblíž národního parku Great Smoky Mountains v jižní části Apalačských hor, na hranicích se Severní Karolínou. Rodiče byli členy letničního sboru (křesťanské náboženské hnutí, kladoucí důraz na osobní zkušenost s Bohem, které se oddělilo od tradičních církví – pozn. autorky), charakteristického hlasitými společnými modlitbami a zpěvem spirituálů s hudebním doprovodem. Dědeček byl dokonce letničním kazatelem.
Dumb Blonde:
Kouzlo spirituálů
Atmosféru společného hudebního zážitku tudíž Dolly prožívala od raného dětství a spirituály se také později navždy staly samozřejmou součástí všech jejích vystoupení. A svět hudby pohltil nejen ji. Dobře zpívali i její sourozenci Stella, Freida a Randy, bratr Floyd se zase stal známým hudebním skladatelem. Sestra Rachel Dennison se celý život pohybovala mezi populární hudbou a herectvím a Willadeene se stala básnířkou. Hlavně ale všude kolem nich zněla country, protože žádné jiné město ve Spojených státech se nemůže vyrovnat hlavnímu městu státu Tennessee a country království Nashvillu, nebo „domovu“ rock’n’rollu Memphisu.
Poprvé s Johnnym
První vlastní jednoduché říkanky si prý prozpěvovala ještě dřív, než překročila školní práh. V pouhých osmi letech se sama naučila hrát na kytaru a brnkala si první písničky, které odposlechla z rádia. A už o rok později začala zpívat na veřejnosti. Zpočátku hlavně v televizních a rozhlasových programech lokálních kanálů na východě Tennessee. Ve třinácti nahrála svůj první pokus u malého místního hudebního vydavatele Gold Band Records a také se poprvé setkala s další country legendou Johnnym Cashem. Tehdy zbrusu nová hvězda country ji uvedla na jeviště slavného nashvillského sálu Ryman Auditorium a Dolly na tento okamžik vzpomínala celý život. Nikdy se netajila tím, jak moc ho obdivovala, a přiznala, že do něj byla kdysi zamilovaná. Tenkrát už měl v kapse poměrně čerstvou smlouvu s významnou nahrávací společností Columbia Records, za jejíž podpis inkasoval padesát tisíc dolarů, a žen všech generací, které ho zbožňovaly, byly už statisíce.
Cashův oficiální host
Mimořádně významným se pro Dolly stalo hostování v programu Johnnyho Cashe v Grand Ole Opry, který už přes sto let vysílá každou sobotu večer živě Nashville! XM Radio. Právě tohle společné vystoupení lze považovat za její skutečný start. Koneckonců o čtrnáct let starší Cash začínal podobně, takže nové talenty rád představoval. Přály tomu doba i prostředí, podobný start o rok později prožila i další country legenda Loretta Lynn, známá jako havířova dcera. Ta se ale vdávala v patnácti, a než podepsala první smlouvu, stihla porodit šest dětí. Takové osudy venkovských žen Dolly dobře znala a věděla, že tohle opravdu nechce. Jestli se rozhodla děti nemít dobrovolně, nebo je prostě mít nemohla, zůstalo jejím tajemstvím. Rozhodně ale zkušenosti starší dcery z velmi početné rodiny přispěly k tomu, že kvůli svou bezdětností nikdy netrpěla. „Protože jsem neměla děti a můj manžel byl nezávislý člověk, měla jsem svobodu. To si myslím, že mělo velký podíl na mém úspěchu,“ řekla před lety světoznámé moderátorce Oprah Winfrey v její slavné talkshow.
Pokračování v pátek 11. září
(zdroje: Wikipedia, imdb.com, woodstock.com, Česká televize, dollyparton.com, The Oprah Winfrey Show, Annie Zaleski: Dolly Parton: The Stories Behind the Songs)
Vložil: Adina Janovská