Štěpán Cháb: Tomu už jde říkat podvolení. Komentář

Foto: Pixabay

Popisek: Německá vlajka

Jistá zvrhlost německého systému jede dál po tobogánu vlastních obrovských chyb do ztracena. Ve stínu teroristického útoku na LGBT pochod v Berlíně dvě nevýznamné zprávy nádavkem.

Německo se topí ve vlastní hyperkorektnosti.

Primátor Berlína Kai Wegner pronesl, že by nebylo od věci začít učit islám na státních školách. Zní to bláznivě, ale má to své rozumné opodstatnění. Wegner tím chce bojovat proti radikalizaci mládeže, která navštěvuje tzv. zahradní mešity. Islám vyučovaný ve státních školách by byl pod kontrolou, tedy by se německá společnost vyhnula radikalizaci, myslí si Wegner. Islám by se ve školách samozřejmě vyučoval pod patronací a se svolením tamní muslimské menšiny, budoucí většiny.

Primátor Berlína se, dle mě zcela naivně, domnívá, že se tím vyruší vliv radikální školy islámu v zahradních mešitách.

Ale i v Asociaci islámských kulturních center (německá zkratka VIKZ), kterých jsou po Německu stovky. A o tom je druhá, zásadní zpráva.

Jedno centrum VIKZ už roste v Kolíně nad Rýnem. A není to ledajaké centrum někde ve dvou místnostech vedle obchodu s ponožkami z jedné strany, a erotickými potřebami ze strany druhé.

Nové centrum VIKZ se stane dominantou Kolína nad Rýnem, jeho stavba stojí 70 milionů eur, tedy bez mála dvě miliardy korun. Centrum jedinečně mamutí, které do světa volá – tady je Krakonošovo, respektive imámovo. Kde na to vzali peníze? Jak sami říkají, z drobných dobrovolných příspěvků, sbírek a z půjček. VIKZ jinak vychází z Turecka, které své zahraniční enklávy také sponzoruje.

Co to ten VIKZ je? Tady se rovnou odkážu i s odkazy na Der Spiegel, Die Tageszeitung a názorový Achgut (Die Achse des Guten založený v roce 2004 publicisty Henrykem M. Broderem a Dirkem Maxeinerem).

Internátní škola, kde děti, převážně děti mužského pohlaví, jsou „vzdělávány“ v naukách islámu. Učí se pohrdání západní kulturou, společností, civilizací, učí se o tom, že naše civilizace je úpadková, mamonářská, lačná, lascivní, neduchovní. Že prožíváme krizi hodnot, na tom se s nimi shodne kdokoli s otevřenýma očima. Zásadní lom však nastává v řešení: zatímco my hledáme cestu k nápravě v návratu k vlastním kořenům a svobodě, VIKZ nabízí nadvládu práva šaría.

Neučí sestavovat rozbušku, není to centrum pro terorismus. Chraň nás ruka páně. Ale učí nenávisti a pohrdání k naší společnosti, což ve výsledku může vést k té rozbušce. Je to vzdělávání imámské, náboženské a tedy krajně nebezpečné. Protože co je náboženské, to nemá daleko k dogmatismu a fanatismu. Procházeli jsme si tím celý středověk a teprve odluka věcí světských od těch náboženských nás vyvedla z bludů a nastolila cestu překotného vývoje. A ano, má to své negativní dopady, kdy jsme se odduchovněli tak důkladně, až jsme se překlopili v to, co VIKZ pojmenovává jako naši slabost a špatnost.

Německá kontrarozvědka i zemské úřady pro ochranu ústavy v minulosti opakovaně varovaly před jejich neveřejnými internátními školami pro chlapce. Tyto školy fungují v izolovaném režimu bez dostatečného státního dohledu, kde jsou děti systematicky oddělovány od běžné německé společnosti a jsou jim předávané hodnoty neslučitelné s naší společností.

Přesto VIKZ, pod slovy vzájemnosti, tolerance a chápavosti, vybudovala 300 internátních malých center a v Kolíně staví jedno nesmírně obrovské. A i toto centrum bude produkovat lidi, kteří budou pohrdat západní kulturou i společnosti a budou přemýšlet, jak ji změnit. To, zda v náš prospěch, ku zlepšení, je k diskuzi. Pokud se, stejně jako v knize Michela Houellebecqa Podvolení, oddáme právu silnějšího, naše kultura může v klidu odkráčet na smetiště dějin. Podvolíme se, protože to bude jednodušší. Neponese to s sebou tolik obtíží. Nebude to znamenat boj.

A boj o naši kulturu a náš prostor jsme už teď ztratili.

Dokazují to slova primátora Berlína Kaie Wegnera. On nebojuje, podvoluje se. Sice v obavě z radikálnějších směrů vzdělávání, ale podvoluje se. Volá po tom, aby islám přešel do německých státních škol jako povinný předmět. To lze označit jen za prohru.

Dokazuje to i starostka Kolína nad Rýnem Henriette Rekerová. Tu cituje samotný VIKZ. „Nové sídlo VIKZ stojí - stejně jako Kolín jako celek - pro otevřenost a respekt. Těším se na transparentní dialog na místě. Protože pouze v povědomí o společných cílech můžeme posílit soudržnost v našem městě rozmanitosti,“ stojí citát starostky na webu VIKZ. Zajímavostí je, že Rekerová, velká zastánkyně migrační politiky otevřených dveří, se stala v roce 2015 obětí útoku vyšinutého odpůrce migrace. Přesto si neuvědomila radikalizační potenciál takové politiky, kdy jeden útok vůči ní se časem zákonitě prožene celou společností a hněv na podobnou politiku jen poroste. Přesto Rekerová, a s ní značná část německých vlád, chápe politiku nikoliv jako správu věcí veřejných, ale jako předurčení převychovat společnost k obrazu svému.

To je ta naše politika ústupků. Možná civilizovaná, kdy jsme získali pocit, že k velikosti lidstva se můžeme propracovat jen společnými silami. Ale nepochopili jsme, že společné síly neznamenají, že se jedna z civilizací nechá zevnitř strávit druhou.

A my o tu svou civilizaci pod nátlakem druhé přicházíme. Ve vlastním bláznovství, nerozumu a pod vedením lidí, kteří hledají hodnoty svornosti i tam, kde je jen vzájemné ohrožení. Ano, vzájemné. Politika hyperkorektnosti Německa sice vypadá jednotně, stojí na otevřenosti a toleranci, ale ve společnosti to vře, v Německu je na vzestupu protimigrační AfD.

A přidám malé osobní poznání. Sestra pracuje v Německu a v posledním roce tam vzniká nesmírný tlak na to, aby se podniky a firmy zpět poněmčovaly. Tlak na to, aby i na dělnických pozicích pracovali etničtí Němci. A to se netýká jen levné práce z Čech, ale i migrantů z Afriky a Blízkého východu. Společnost se tiše vnitřně bouří, radikalizuje. Dochází jí, že merkelovská politika selhala a ubližuje jim i zemi. Z toho jde z náznaků číst, že se politika může přehoupnout na druhou stranu extrémní barikády.

Jo a nezapomeňte nakouknout na mé další pole působnosti. Rozhodl jsem se dát každý týden na Opinio jeden článek bez platební brány, můžete se koukat, kdy ho tam najdete... 

Vložil: Štěpán Cháb