Štěpán Cháb: Perná neděle v Německu. Komentář

komentář 22.07.2026

Foto: Pixabay

Popisek: Obchodní styky. V neděli, ve svátek, je to jedno

V Německu přemýšlí nad tím, že by zrušili zákaz nedělního prodeje. V neděli jsou tam všechny obchody ze zákona zavřené. Snad aby se mohlo na mši svatou.

Proč ke zrušení zákazu nedělního prodeje chtějí Němci přistoupit? Stagnuje jim prý ekonomika. A nedělní prodeje by ji mohly trochu nakopnout. A je to pravda. Společnost se nám změnila, ráda své volné chvilky tráví zapřažená do nákupního vozíku. A protože přes týden jsou Němci v práci, ve škole nebo ve frontě na pracáku, dává smysl jim krámy otevřít i v neděli. Nebo možná trochu jiná formulace – nedává smysl jim ty obchody na neděli držet zavřené.

Jaký má zákaz smysl? Víkendové šichty u kasy jsou lépe placené, zaměstnanci se o ně přetahují. Zákazníci mají rádi otevřeno pořád. A můj zákazník, můj pán. Nedělní otevřeno by vedlo k většímu utrácení, protože zákazník nespěchá z práce k rodině, nebo od rodiny k práci. Neděle a její pomalé ploužení mezi regály.

The Wall Street Journal psal o majiteli malého obchodu, který seděl ve svém krámku, žaluzie nahoře, ale oficiálně zavřeno, asi inventura. Pod žaluziemi se mu procpali do obchodu dva policisté v civilu. V utajení. A prý – prosím, můžeme si něco koupit, včera jsme to nestihli, doma není co do huby. Obchodník, dobrota sama, policisty vyzval, nechť si poslouží. Do košíku si dali nějaké čínské nudle, nějaké drobnosti a u kasy obchodníkovi namarkovali 2500 euro pokutu. Protože byla neděle a on měl zakázáno prodávat. Německo, země velmi neomezených možností v systému samých omezení. Tam by chtěl žít každý.

A pozor, Německo má sice superpřísný Ladenschlussgesetz (takhle malebně se zákon o zavírací době jmenuje), ale na nádražích a letištích platí výjimky. Z německých nádražních potravin se tak v neděli stávají nejfrekventovanější kluby v celém městě, kde se lidé mačkají v uličkách mezi jogurty.

Nyní se uvažuje nad tím, že s podobnými kravinami naši západní sousedé seknou. Nedávají smysl. Zato by dávalo smysl, kdyby zisky plynuly i v den, kdy se máme klanět podle starých pořádků u oltáře. Pomůže to ekonomice? No, neuškodí jí to.

S podobnou nejapností se potýkáme i u nás.

Pamatujete na to danění piva zavedeném při prvním mandátu Aleny Schillerové, ke kterému potřeboval člověk právního poradce, protože lahvové se danilo jinak než točené, a točené v hospodě zase jinak než to prodávané okýnkem do plastu? Podobně to máme my a s námi naše státní svátky.

Přichází svátky. A média se začnou předhánět v tom, aby informovaly o tom, zda a v který konkrétní svátek se bude prodávat. A v který svátek ne. K tomu informace o tom, že velké krámy budou mít zavřeno, ale ty pod 200 metrů čtverečních plochy budou mít zase otevřeno. Systém absurdit, systém aktivního blba, který neví, pomalu čím ještě popudit a celý systém znepřehlednit.

Inspirujeme se Německem? Skončíme s tou zhovadilostí někdy otevřeno, někdy zavřeno?

Víme, ona ta svoboda trhu má svá pevně daná pravidla. A jedním ze základních pravidel je, že (legální) obchod nemá (by neměl mít) překážky. Pokud se jako obchodník rozhodnu napsat otvírací dobu krámu od tří ráno do sedmé ráno, a na just jen v neděli a o svátcích, je to prostě mé a jenom mé rozhodnutí. A do toho má stát málo co kecat.

Pane Babiši, koukněte do Německa a zrušte tu Sobotkovu absurditu se zákazy prodeje. Nechte to na trhu, aby rozhodl, jestli se o svátcích má nebo nemá otevřít. On si to rozhodne. Kašlete na absurdní snahy kultivovat duše obyvatel tím, že je donutíte párkrát za rok studovat harmonogram otevíracích dob dle legislativy. Nezkultivujete je. Jen se v tu chvíli státní moc ukazuje jako ta z pitomějších.

Jo a nezapomeňte nakouknout na mé další pole působnosti. Rozhodl jsem se dát každý týden na Opinio jeden článek bez platební brány, můžete se koukat, kdy ho tam najdete...