Věřte nevěřte, i houby v lese mluví a myslí. Záhady života

Foto: Ilustrační foto Pixabay

Popisek: V košíku jim to moc sluší, určitě byste se ale divili, jak se na vás zlobí...

Stromy jsou schopny vytvářet rodinné vazby, vzájemně spolu komunikují, a dokonce se varují na kilometrové vzdálenosti.

To jsou pro mnoho lidí velmi překvapivé a převratné informace, které přednesl veřejnosti vědecký svět. Jenže nedávno přišla další zjištění – houby se orientují v prostoru a posílají si zprávy podobné našim textovkám! Nevěříte? Tak čtěte.

Nemají mozek, ale přesto myslí

„Je úžasné, čeho jsou houby schopny,“ cituje Popular Science japonského vědce Yu Fukasawu z univerzity Tohoku. „Mají paměť, učí se a rozhodují se.“ Japonští vědci se již několik let snaží pochopit, co mají houby „na mysli“. A pronikají do tajů jejich komunikace jak mezi sebou navzájem, tak i se zástupci prostředí i s prostředím samotným.

Ve své studii tým vedený Fukasawou zjistil téměř nemožné, tedy alespoň pro náruživé houbaře. Příslušný článek vyšel v časopise Fungal Ecology a odhalil mnoho ze světa lesních „dětí“. Jak se například ukázalo, houby se dobře orientují v prostoru!

Psali jsme

Tajemní templáři nezanikli, stále někde jsou. Záhady života

Pojďme se na to podívat podrobněji

Vědci experimentovali s tzv. stromovými houbami druhu Phanerochaete velutina (kůrovka sametová). Nabídli jim potravu – totožná dřevěná prkénka, která však položili na zem různými způsoby. V jednom případě do kříže, ve druhém do kruhu.

Houby nerostly náhodně, tedy chaoticky, ani rovnoměrně počínaje středem obrazců. Nějakým způsobem pochopily podstatu a rozmístění a jako by si uvědomily, jak přesně dřevěné kousky leží. Začaly totiž růst v závislosti na jejich umístění na zemi.

Tam, kde prkénka ležela křížem, soustředily houby svůj růst na čtyři nejvzdálenější z nich. Kruh zase „instruoval“ houby, aby rostly výhradně v kruhu, do středu „nelezly“.

Japonci předpokládali, že při pohybu tím či oním směrem si houby podle umístění zdrojů potravy vybírají optimální trasu. To znamená, že se rozhodují po analýze situace.

Psali jsme

Dukovany v hledáčku tajemných objektů UFO. Záhady života

Houby vytvářejí vlastní sociální sítě

Také houby jsou navzájem propojeny myceliem, složitou a rozvětvenou vláknitou strukturou. Mycelium se podobá nervové soustavě, a to nejen navenek. Prostřednictvím vláken, která tvoří myceliální sítě, pak probíhá výměna elektrických signálů mezi houbami v lese. A samotné signály jsou neméně překvapivě podobné impulsům, které provázejí vzruchy svalových a nervových vláken.

V loňském roce se o tom přesvědčil Fukasawa s kolegy, kteří o svém objevu informovali ve stejném časopise Fungal Ecology. Jak zjišťování probíhalo?

Vědci zapíchli jehlové elektrody do šesti hub, rostoucích poblíž sebe. V tom okamžiku bylo pro ně nepříznivé počasí – sucho. Houby pípaly přerušovaně, slabě, ale přesto zřetelně. Pak začalo pršet a houby ožily. Elektrické signály byly častější a znatelně zesílily.

Zároveň, jak ukázala měření, houby nejen „křičely“ do prostoru, ale obracely se i na své sousedy a signály k nim putovaly ve formě „SMS zpráv“! To znamená, že zprávy byly adresné a s největší pravděpodobností nesly informace o dešti.

Psali jsme

Zvědavé UFO kroužilo nad Jaslovskými Bohunicemi. Záhady života

Mluví svým vlastním jazykem

Před dvěma lety se britští vědci zajímali o schopnost hub vysílat a přijímat elektrické signály. Profesor Andrew Adamatzky z Laboratoře nekonvenčních počítačů Západoanglické univerzity zjistil, že houbami generované impulsy mají podobnou strukturu jako lidská řeč! Řídí se charakteristickým opakujícím se vzorem, podobně jako slova ve větě. Některé mají až devět písmen, častější jsou však třípísmenná slova.

Britští vědci předpokládají, že houby mezi sebou mohou diskutovat o tom, co je zajímá: o svém fyziologickém stavu, o podmínkách prostředí či o přítomnosti či nepřítomnosti živin. Mohou si navzájem dávat varování a počítat ztráty, zejména po houbových invazích.

Podle Japonců jsou houby elektricky propojeny nejen mezi sebou, ale také se stromy, s jejichž kořeny houby komunikují. Mohou jim být adresovány signály, jejich význam je však stále záhadný. „Jsme stále na začátku cesty a neměli bychom očekávat rychlé výsledky,“ řekl profesor Adamatzky. S největší pravděpodobností se i v prostoru houby orientují díky tomu, že přijímají a vysílají elektrické signály.

To ale není všechno. I měňavkovitý prvok, řazený do kmene hlenky, Physarum polycephalum (vápenatka mnohohlavá), vykazuje úžasné „duševní“ schopnosti. Vápenatka se například učí, a získané znalosti dokonce předává kouskům, které z ní byly odříznuty! A sama je schopna vytvářet sítě, řešící takzvaný problém obchodního cestujícího, tj. optimálně propojující jednotlivé uzly. Ale to už jsme zabrousili do trochu jiné říše.

Až se tedy v létě vypravíte do lesa na houby a následně si budete pochutnávat na tradičníí smaženici, pamatujte, že nejspíš nejíte jen „obyčejné“ houby, které skvěle chutnají…

Stanislav Karel Matějovský

Převzato z časopisu Záhady života

Vložil: Redaktor KL