Božská Marilyn oblbla celý svět
27.05.2026
Foto: Se svolením United Artists
Popisek: Marilyn Monroe ve skvělé hudební komedii bratří Marxů z roku 1949 Šťastni v lásce. Tenkrát prý sháněli dívku, která dokáže chodit tak, že to v nich vyvolá stařecké libido a z uší se jim bude „hulit“. Marilyn pak využili v reklamní kampani a díky tomu se poprvé dostala do New Yorku.
TAJNOSTI SLAVNÝCH: Sebevražda, předávkování omylem, nebo snad musela zemřít „ve státním zájmu“? V životě kontroverzní legendy bylo všechno úplně jinak, než to vypadá na první pohled.
Svět ji zná jako Marilyn, jmenovala se ale Norma Jeane. Úchvatná plavovláska byla ve skutečnosti brunetka. Póza sexy naivky, kterou dostávala do kolen muže všech generací a společenského postavení, byla jen role, kterou hrála bravurně čtyřiadvacet hodin denně, protože to „fungovalo“. Zdánlivě stále obklopená přáteli, přitom zoufale postrádala nejbližší, o které by se mohla opravdu opřít. Kdekdo jí záviděl, protože získala vše, na co se podívala, přitom její život ovládala prázdnota, takže zatímco navenek působila vesele a lehkomyslně, ve skutečnosti se utápěla v depresích… Dokázala mnoho, jen souznít a vyrovnat se sama se sebou se jí nepodařilo. Dodnes jí říkají Božská Marilyn, a přestože se narodila právě před celým stoletím, na rozdíl od téměř nekonečné řady jiných dokázala, že na ni svět nezapomněl.
Oslňující finále?
V době, kdy americký filmový průmysl začal vyrábět hvězdy „na zakázku“, byla jednou z mála, o níž nelze říct, že ji objevil Hollywood. Naopak. Říkali jí prý: Vypadáš strašně, tvůj nos má tvar bambule, jsi tlustá, nikdy to nedokážeš… A přesto to dokázala, protože se prostě rozhodla, že to dokázat musí. Tvrdě na sobě pracovala a o úspěch všemi možnými prostředky. Publikum ji dodnes chce vidět jako užaslou, nechápající plavovlasou naivku, ale ona dobře věděla, co chce. Svým způsobem byla silná žena a mnohem zajímavější, než si lidé myslí. Stala se téměř literární postavou, jenže nezanechala odkaz, dědice ani potomky, kteří by korigovali lži a bránili se žalobami. „Podle mého názoru umřela na předávkování a nebyl to záměr, ale nehoda. Ale tahle teorie není moc oblíbená,“ prohlásila americká spisovatelka Sarah Churchwell před dvaceti lety na Festivalu spisovatelů v Praze. „Dobrý příběh má vždycky oslňující finále, jako je vražda nebo sebevražda z lásky či zklamání. Oba konce ve své zrůdnosti čtenáře uspokojují a pravda nestačí. Jenže život není jako román, lidé umírají i z hloupých důvodů. Myslím, že smrt Marilyn Monroe byla hloupá náhoda.“
První velká volba – sirotčinec, nebo manžel
Norma Jean Mortenson se narodila 1. června 1926 v Los Angeles. Její matka Gladys Baker pracovala jako střihačka v RKO Pictures, které patřily v třicátých a čtyřicátých letech do tzv. velké pětky nejvýznamnějších hollywoodských studií. Totožnost jejího otce zůstala navždy neznámá. Matka se potýkala s vážnými psychickými problémy, kvůli nimž přišla nejprve o práci, a nakonec skončila v ústavu, takže Norma Jean strávila většinu dětství ve výchovných ústavech a sirotčincích. V roce 1937 si ji k sobě vzala rodinná přítelkyně Grace McKee Goddard, jenže po pěti letech se stěhovali na druhý konec USA, na východní pobřeží, a nemohli si dovolit vzít šestnáctiletou dívku s sebou. A tak měla Norma dvě možnosti, buď se vrátí do sirotčince, nebo se provdá. Zvolila druhou. Poprvé se vdávala 19. června 1942 vzala si o pět let staršího „kluka ze sousedství“ Jamese Doughertyho a byli spolu šťastní až do roku 1944, kdy narukoval k námořnictvu a byl poslán do Jižního Pacifiku.
Zamilovaný fotograf
Zhruba ve stejné době začala Norma pracovat v montážní dílně továrny Radio Plane Munitions v kalifornském Burbanku. S krásnou postavou, výraznou tváří a ještě tmavými vlasy byla nepřehlédnutelná, takže si jí o pár měsíců později všiml fotograf David Conover, který přispíval do časopisu Yank magazíne. Bláznivě se zamiloval, stala se jeho snem. A právě on odstartoval její kariéru, když jí pomohl do světa modelingu. Za dva roky už byla uznávanou modelkou, bylo jí ale jasné, že sláva na přehlídkovém mole a před fotoaparáty nemívá dlouhého trvání. Cíl měla jiný, chtěla se stát herečkou, a tak začala studovat u hereček Jean Harlow a Lany Turner. V roce 1946 se Jimmy vrátil domů a Norma se musela rozhodnout mezi kariérou a manželstvím. Za pár týdnů byli rozvedeni a 26. srpna 1946 podepsala smlouvu s filmovou společností 20th Century Fox.
Páni chtějí blondýnky
Tenkrát vydělávala 125 dolarů týdně, což bylo zhruba 2,3krát více než průměrný plat. Nové auto tenkrát bylo v USA k mání za jedenáct stovek a za pět tisíc byste pořídili dům. Pánové ale měli vždy raději blondýnky, takže brzy radikálně změnila svoji image a začala používat pseudonym Marilyn Monroe. Její první filmovou rolí se stal v roce 1947 „štěk“ ve filmu The Shocking Miss Pilgrim, adaptaci muzikálu o stenografce, která jako první žena zvítězí nad pohledným šéfem, před kamerou se ale neobjevila, pouze v něm zazněl její hlas jako telefonní operátorky. První větší dostala až o tři roky poději ve filmu Asfaltová džungle, jednom z nejstarších a nejslavnějších dramat, popisujících precizní loupež šperků a její následky. Další větší úspěch jí přinesla role ve filmu Vše o Evě, pak už dostávala jednu nabídku za druhou a v roce 1953 získala od časopisu Photoplay Magazine titul Best New Actress. Právem, ve svých sedmadvaceti letech byla nesporně nejkrásnější blondýnou Hollywoodu.
Gratulace prezidentovi Kennedymu k narozeninám v květnu 1962:
Vražedná žárlivost
Podruhé se provdala po čtyřleté známosti 14. ledna 1954 v San Francisku za tehdejší baseballovou hvězdu Joea DiMaggia, jenže už během svatební cesty do Tokia, kde vystupovala pro vojáky sloužící v Koreji, se manželovi nelíbily některé fotografie, které se mezi vojáky šířily. Stal se z něj žárlivý a nepříjemný partner, takže se již v říjnu 1954 rozvedli. Marilyn se už sice stala sexsymbolem, toužila ale po charakterních rolích, takže se v roce 1955 rozhodla definitivně skoncovat s image povrchní blondýnky. Přestěhovala se do New Yorku, začala studovat u Lee Strasberga v Actors Studiu a v roce 1956 založila vlastní filmovou společnost Marilyn Monroe Productions. V této společnosti vznikly filmy Bus Stop a The Prince and the Showgirl, které jí umožnily předvést se jako všestranná herečka a v roce 1959 obdržela Zlatý Globus pro nejlepší herečku v komediální roli.
Arogantní hvězda
Dne 29. června 1956 se stal jejím třetím manželem spisovatel Arthur Miller, i tento vztah ale skončil v lednu 1961 rozvodem. Tehdy Marilyn natočila svůj poslední film, o rok později dostala další Zlatý globus a stala se nejoblíbenější ženou filmu. Většina lidí, kteří se s ní setkali osobně nebo s ní spolupracovali, ji ale hodnotila jako nepříjemnou a velmi arogantní. Když v srpnu 1962 zemřela, nemohl tomu skoro nikdo uvěřit. Za svoji kariéru natočila celkem 30 filmů a jeden zůstal nedokončen. Vedle tří manželů měla celou řadu milenců, mezi nimiž byli i oba synové Charlese Chaplina, bratři Kennedyové, herecký agent Johny Hyde či filmový magnát Howard Hughes, a podle dostupných údajů podstoupila za svůj život asi patnáct potratů.
Nejdřív uklidit…
„Ležela na břiše, hlavu měla na polštáři, ramena vedle těla. Vypadala, jako by klidně spala,“ řekl policista Jack Clemmons, jeden z prvních, kteří se k ní 5. srpna 1962 dostali. Vedle ní byla nalezena prázdná lahvička od barbiturátů a jako oficiální verze smrti byla stanovena sebevražda, případně nešťastná náhoda. Události, které její smrti předcházely, ale nenapovídaly, že by se snad mělo schylovat k tragédii. Den předtím odpočívala ve svém novém domě v Brentwoodu v Los Angeles a na zahradě si dala své poslední jídlo, vejce, grapefruit a kávu. V sedm hodin večer pak ještě flirtovala po telefonu s hercem Peterem Lawfordem, spojení ale bylo nečekaně přerušeno. „Několikrát jsem zkoušela klepat na dveře, ale nikdo mi neotevřel,“ řekla později její hospodyně Eunice Murray.
Ještě dýchala
Kolem deváté večer zahlédla sousedka bratra amerického prezidenta Roberta Kennedyho, jak vchází se svými dvěma bodyguardy do domu. Chvíli poté je hospodyně poslala pryč. K jedenácté našla Eunice herečku v posteli, byla prý nahá, zmatená a v ruce držela telefon. „Její pleť byla hrozná, byla ještě naživu, slyšel jsem její dech,“ prohlásil později její asistent Norman Jeffries. V jednu v noci jí píchl psychiatr Ralph Greenson Marilyn do srdce adrenalinovou injekci, přítomen byl i rodinný lékař Hyman Engelberg, který údajně prohlásil: „Ztratili jsme ji.“ Podle svědka, který byl rovněž přítomen, pak oba lékaři převlékli postel, uklidili byt, a teprve pět minut před půl pátou ráno byla do domu přivolána policie. O dvě hodiny později už leželo hereččino tělo na pitevním stole a výsledky laboratorního rozboru krve odhalily, že v sobě měla smrtelnou dávku léků proti bolesti a léků na spaní.
Smrt ve státním zájmu?
V úmrtním listu uvedeno „pravděpodobně sebevražda“. Jestli ale opravdu zaplatila nejvyšší daň za závislost na lécích a alkoholu, nebo se proměnila v „nežádoucí osobu“, která musela být z „vyšších zájmů“ odstraněna, tuto otázku dodnes nikdo uspokojivě nezodpověděl. Zato různých konspiračních teorií se zrodily desítky. Jejich autoři většinou argumentovali tím, že měla poměr s prezidentem Johnem F. Kennedym i jeho bratrem Robertem, a stala se proto velmi nepohodlnou. Vzhledem ke své psychické labilitě, depresím a sklonům k hysterii totiž mohla reálně ohrozit pověst nejmocnějšího muže USA i státní zájmy. FBI si o ní dokonce vedla spis, v němž ji označovala za velmi rizikovou a nebezpečnou. V roce 2007 uveřejnil spisovatel Philippe Mora část zprávy FBI, z níž vyplývá, že Robert Kennedy sliboval Marilyn, že se rozvede se svou ženou a ožení se s ní. Když ale Marilyn zjistila, že nic takového nemá ve skutečnosti v úmyslu, vyhrožovala mu skandálem. Pokud by ale tento „důkaz“ konspiračních teorií opravdu platil, mohl být do její smrti zapleten prakticky každý v okruhu deseti kilometrů. Ať už Robert Kennedy, herec Peter Lawford, její psychiatr, správce domu, sekretářka, tiskový agent…
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, IMDB, PWF, Anthony Summers: Bohyně, tajné životy Marilyn Monroe, Sandra Shevey: Skandál jménem Marilyn)
Vložil: Adina Janovská