Konečně konec polské nadvlády. Vyhrála Litva. Dobré zprávy

Foto: Vytautas Želnys / Se svolením akce Evropský strom roku

Popisek: Evropský strom roku 2026

Evropský parlament byl svědkem události, která se zapíše do pamětních knih milovníků stromů. Po čtyřech letech polské dominance, která otřásla samotnými základy dendrologické demokracie, máme nového vítěze soutěže Evropský strom roku. A není to zase Polsko. Letos zvítězil čtyřsetletý dub z litevské vesničky Rukai, čímž symbolicky padl železný stromový monopol Varšavy.

Organizátoři přitom museli sáhnout k radikální změně pravidel. Zatímco v minulosti stačilo zmobilizovat národ a nasázet hlasy jako při parlamentních volbách, letos poprvé platil nový „Tree point“ systém (bodový systém stromů). Soutěž se totiž zvrhla v klání národů, nikoliv stromů. Poláci brali hlasování jako vlasteneckou povinnost. Výsledek? Jejich strom vyhrál čtyřikrát za sebou. To už nebyl boj o nejhezčí kmen, ale o národní hrdost.

Letos tak skončil polský Křivý jilm až na třetím místě. Což, když se člověk zamyslí, je to, jako kdyby najednou vyhrálo Německo Eurovizi.

Slavnostní ceremoniál se konal 24. března v Evropském parlamentu v Bruselu. A podle náznaků se nesl v duchu úlevy, že se nakonec nehlasovalo o tom, kdo má větší armádu, ale kdo má hezčí korunu.

Konečné pořadí je následující:

• Litva – Dub z Laukiai (400 let)
• Slovensko – Stará planá jabloň (150 let)
• Polsko – Křivý jilm ze Szyslowice

Systém přinesl celkem 32 902 bodů, které udělilo více než 200 000 unikátních voličů. „Soutěž byla extrémně těsná – pořadí zůstávalo nejisté až do úplné poslední chvíle,“ hodnotí letošní ročník koordinátor Petr Skřivánek.

„Letošní nádherné stromy přitáhly obrovskou pozornost v celé Evropě. Během hlasovacího období zaznamenaly webové stránky přibližně 1,5 milionu návštěv od více než 200 000 unikátních voličů – lidí, kterým záleží na přírodě a životním prostředí,“ popsal lítý boj o to, která země si odnese ocenění.

Vítězný dub z Laukiai, kterému je 400 let, stál donedávna téměř zapomenutý. Jeho příběh je však učebnicovým příkladem občanské aktivity: Místní komunita okolí stromu obnovila, postavila okolo něho krásnou zídku a uspořádala na jeho počest oslavu.

„Staré, nádherné stromy jsou jako tiché pilíře naší doby. Stojí pevně tam, kde se svět kolem nich mění v rychlém a nepředvídatelném cvalu. V jejich letokruzích leží paměť krajiny a společnosti a připomíná nám všem, že skutečná stabilita nepramení ze spěchu, ale z trpělivého a tichého růstu. Když se o ně staráme, chráníme nejen přírodu, ale i naši vlastní schopnost zůstat zakořeněni v neklidných časech a pamatovat si všechny dny, které formovaly naši současnost,“ řekl europoslanec Michal Wiezik (Renew Europe).

Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky, který je jedním z partnerů soutěže, k tomu dodal: „Silná veřejná angažovanost v hlasování soutěže Evropský strom roku naznačuje, že stromy nejsou pouze nedílnou součástí krajiny, ale jsou také vnímány jako nositelé příběhů, místní identity, kontinuity a vztahu lidí k přírodě.“

A tak to máme. Polský čtyřletý vítězný tah je zlomen. Litva má zlato, Slovensko stříbro a Polsko (kupodivu) bronz. Soutěž končí, mír v Evropě je zajištěn, tedy alespoň ten hlasovací, stromový – no, zajištěn, snad do příštího roku, kdy Poláci přijdou s pětisetletým dubem a novým hlasovacím algoritmem. Protože Polák, to je krev horká, která nesnese porážku.

A není od věci zmínit i jistou zajímavost. Strom roku zavedla Česká republika u sebe doma. My hledáme ty nejkrásnější stromy už pětadvacet let. A rok co rok nějaký najdeme, kterému vložíme na korunu… hm, vítěznou korunu. Evropský strom roku vznikl na základě české iniciativy. A nejen to, u soutěže držíme i organizační taktovku. Partnery Evropského stromu roku jsou mimo jiné Nadační fond Škoda Auto, Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životního prostředí ČR. My Češi prostě přírodu milujeme. To se nedá svítit.

Vložil: Kamil Fára