Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

A hnojaři nebudou mít co žrát. Vývoj nezastavíš

11.12.2025
A hnojaři nebudou mít co žrát. Vývoj nezastavíš

Foto: Pixabay

Popisek: Ječmen

DOBRÉ ZPRÁVY: Vědci z Aarhuské univerzity v Dánsku odhalili molekulární přepínač, který nutí rostliny dělat něco, co je proti jejich přirozenosti: spolupracovat.

Co vědci vyzkoumali? Místo aby na každou cizí bakterii v půdě rostliny reagovaly jako na scénu z Vetřelce, kde se vše, co se hýbe, musí zničit, některé rostliny umí přepnout na režim Star Treku a zahájit pokojnou spolupráci. Klíčem jsou dvě maličké aminokyseliny, které fungují jako tlačítko „jdeme pařit s dusíkem“ v kořenovém receptoru.

Je to, jako byste v bezpečnostním systému banky vyměnili dva dráty a místo poplachu se spustil automat na kávu a donesly se koblihy. Rostlina přestane křičet ‚Útočíš!‘ a začne šeptat ‚Pojď dál, kamaráde, máš pro mě nějaký ten dusík?‘.

Úspěšné rozšíření této schopnosti na pšenici, kukuřici nebo rýži by znamenalo utopistickou vizi, na kterou jsme čekali od dob vynálezu rýče. Představte si svět, kde pole nepotřebují tuny syntetického hnojiva. Kde zemědělci místo přihrnování „chemie“ jen tak nenuceně pozorují, jak si jejich plodiny vesele a samy berou dusík ze vzduchu. Země by konečně dosáhla celosvětového blahobytu a štěstí… aspoň co se týče hnojiv. (S politikou a počasím bychom si asi museli poradit jinak.)

Každý, kdo někdy viděl sci-fi film, ví, že objevit přepínač je teprve začátek. Pak přijdou roky testů, nečekané vedlejší efekty a obrovské množství práce. Vědci našli jeden klíč. Ale teď musí najít ten správný zámek, dveře a celý ten dům, kam jimi chceme vejít.

Pokud se ale vědcům podaří nakopnout samo-hnojící se obilniny do produkce, mohlo by to znamenat revoluci. Zemědělství by spotřebovalo mnohem méně energie (výroba hnojiv dnes sežere 2 % celosvětové spotřeby) a ulevilo by se i klimatu. Byl by to krok k „zelenějšímu“ zemědělství, které není tak závislé na ropě a plynárenství.

Ovšem pozor na lidskou chamtivost. Společnost Monsanto je nechvalně známá svými patentovanými semeny plodin. Pokud si je kupujete na výsev, musíte podepsat přísnou smlouvu, že si neschováte část úrody na další výsev. Známá je také kauza terminátorských semen společnosti Monstanto. Po sklizni se nedaly plodiny znovu zasadit. Nebo daly, ale ke klíčení potřebovaly speciální chemický přípravek, který samozřejmě nabízelo jen Monsanto. Pokud by i u této genetické změny u přijímání dusíků zapracovala lidská chamtivost, je to objev… no, tak trochu na dvě věci.

Takže shrňme: Dánští vědci objevili, jak přimět rostliny, aby s bakteriemi spíš spolupracovaly než bojovaly. Je to skvělá zpráva pro planetu, potenciální pohroma pro hnojaře z chemických závodů a velká naděje pro zemědělce budoucnosti. Zatím je to ale hlavně úžasná věda. Lidstvo se stále posouvá kupředu. A to je prostě paráda.

Příště, až uvidíte hrášek, vzdejte mu hold. Už miliony let dělá to, k čemu se my, s naší špičkovou technologií, teprve pomalu a opatrně dopracováváme.

Vložil: Kamil Fára