Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Chcípni, píčo! Tak pokřikují „nepřizpůsobiví“ žáci na učitelku. A my se přizpůsobujeme jim, tvrdí studentka, popisující, co zažila

24.11.2013
Chcípni, píčo! Tak pokřikují „nepřizpůsobiví“ žáci na učitelku. A my se přizpůsobujeme jim, tvrdí studentka, popisující, co zažila

Autor: Profimedia.cz

Popisek: Učitel, ilustrační foto

Studentku Lucii Amálii Sulovskou už nebaví chodit kolem horké kaše, rozhodla se proto říct o českém školství nahlas to, co si nikdo jiný nedovolí. V textu na serveru Protiproud.cz se rozhodla poskytnout pár poznatků coby studentka před maturitou. A rozhodně si nebere servítky, základní školu označuje za totální ztrátu času.

Už v dvanácti letech si prý Lucie Amálie Sulovská nostalgicky vzpomněla na vyprávění své babičky, v němž popisovala, jaké autoritě se těšili učitelé za jejích mladých let. Když někdo neposlouchal, dostal pravítkem přes prsty a nikoho ani nenapadlo stěžovat si rodičům.

V dnešní době to ovšem vypadá úplně jinak. Autorka článku popisuje svoji zkušenost, když do její třídy po přechodu na druhý stupeň propadlo několik žáků z vyšších ročníků. „V praxi to vypadalo tak, že ze zadních lavic se ozýval jekot ve stylu 'chcípni, p.čo!', kterou byla myšlena nejspíše paní učitelka, podivná osoba, která předstírala, že se jí to netýká," vzpomíná studentka.

„Nároky slabé, výuka slabá, učitelka slabá," popisuje dnešní školství Sulovská. „Proti tomu mladí tyrani vybaveni haldou práv, argumentů a s rodiči v zádech," dodává k dokreslení poměrů. Chybí prý zdravý selský rozum, který měli naši předci vštípen spolu s křesťanskými hodnotami, o kterých se prostě nediskutovalo.

Integrace za každou cenu

Další věcí, která autorku textu nenechává klidnou, je takzvaná integrace za každou cenu. Nemyslí tím ale začleňování například handicapovaných dětí do normální školy, mezi ostatní děti. To podle ní prospěje jemu i celému třídnímu kolektivu. Odsuzuje ale to, „že s ostatními dětmi chodí do třídy 'spoluobčané', kteří dvakrát propadli, dodnes neumějí pořádně číst a psát, o školu nejeví nejmenší zájem, jejich rodiče absolutně nefungují (zkrátka je jim to jedno), šikanují učitelky i ostatní žáky a ti se jim PŘIZPŮSOBUJÍ".

Osobně se prý na základní škole studentka nic nenaučila. „V kolektivu plném líných a uječených 'jámámsvojepráva!' nebylo vůbec těžké být dobrou žákyní. A tak jsem se nikdy nenaučila to podstatné – učit se. Proplouvala jsem tak, jak mi systém dovoloval a pokračuji v tom dodnes," přiznává a základní školu považuje za „totální ztrátu času".

Rozdíly od dob mládí našich babiček a dědečků

Za výchovu dítěte je podle ní zodpovědná primárně rodina. Autorka srovnává rozdíly dnešního školství s poměry, které panovaly v době mládí jejích prarodičů. Dnes se prý mnozí rodiče domnívají, že jejich dítě přirozeně dospěje, že etika, svědomí a vlastní úsudek se v dětech jen tak vyskytnou. Dnešní děti jsou podle Sulovské zvyklé, že se vše podřídí jejich pocitům a že chuť a touha jsou nad svědomím i morálkou. Nepociťují prý nejmenší respekt ke svým rodičům a vlastně k nikomu. „Respekt, stud, bázeň, to všechno jsou už neznámá cizí slova," vypočítává autorka.

Ačkoli jsou podle studentky dnešní děti vychovávány maximálně liberálně a demokraticky, jsou téměř neschopné utvořit si vlastní názor, podepřít jej argumenty a stát si za ním, místo toho se rozhodují na základě módních vln. Jako příklad uvádí prezidentskou volbu. „Všichni volíme Karla. Proč? Páč je dobrej!" dodává pro ilustraci.

„Tohle všechno jsou jen moje názory a dojmy, samozřejmě se mohu mýlit a nerada bych někomu ublížila. Svým učitelům ze základní školy nic nevyčítám, byli mezi nimi i dobří kantoři, a to, že jsou proti systému se svými okleštěnými právy bezmocní, není jejich vina. Neměli jak se bránit," uzavírá autorka článku na webu Protiproud.cz.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace