Obrana v podání EU. Komentář Štěpána Chába

Foto: Se svolením Evropské komise

Popisek: Ursula von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise pronesla svou Zprávu o stavu unie. Je to fascinující čtení. Podívejme se na její slova o obraně.

Válka na Ukrajině začala v únoru 2022. Nyní je září 2025. Tři a půl roku války. „Ve všech zemích, které jsem navštívila, jsem slyšela totéž: nemůžeme si dovolit ztrácet čas,“ zaznělo z úst předsedkyně. Tři a půl roku, během kterých mohlo být dávno po válce, kdybychom nenaskočili na válečnou hru, ale přitvrdili v diplomatických hrách.

„Evropa se nachází uprostřed boje. Boje za kontinent, který je celistvý a panuje v něm mír. Za svobodnou a nezávislou Evropu. Boje za naše hodnoty a naše demokracie. Boje za naši svobodu a naši schopnost určovat svůj vlastní osud. Nenechme se mýlit – je to boj o naši budoucnost.“ Takový projev heroismu by člověk v Augiášově chlívu Evropského parlamentu nečekal. Ale možná i čekal, když vydrží a poslechne si, co dalšího má předsedkyně na srdci.

Ta v dalším toku slov představila plán. Plán na zbrojení. Plán do roku 2030, kdy „vytvořením hlídky východního křídla“ pokoříme válčícího a zbrojícího Putina. „Evropská kapacita, vyvinutá, nasazená a udržovaná společnými silami, reagující v reálném čase, dávající naprosto jednoznačně najevo naše záměry.“

Dále popsala, kolika stovkami miliard eur země EU podpořily Ukrajinu, kolika stovkami ještě podpoří. Vyzdvihla statečnost Ukrajinců, popsala, že jsou hrází, která chrání svobodu a demokracii Evropy. Vysvětlila, že unie poskytne Ukrajině reparační půjčku, kterou zaplatí Rusko po válce, až bude Ukrajině platit reparace. Peníze na to prý vezmeme z výnosů zmrazených ruských aktiv v Evropě.

Dotkla se i jednání amerického a ruského prezidenta na Aljašce. „Záběry z Aljašky byly jen těžko snesitelné,“ zhodnotila celé setkání. „Několik dní nato však evropští lídři přijeli do Washingtonu podpořit prezidenta Zelenského a zajistit závazky. Od té doby bylo dosaženo skutečného pokroku,“ pochválila si předsedkyně. Jakého pokroku? Koalice ochotných podle ní deklarovala, že vyšle své jednotky jako zajišťovací síly na Ukrajinu. Až bude mír, samozřejmě.

Dodala, že chystá s partnery 19. sankční balík proti Rusku.

To všechno by bylo v podstatě bez problému, kdyby předsedkyně pokračovala. Jenže ona nepokračovala. Pustila se do dalšího tématu. Co v jejím projevu stran konfliktu na Ukrajině chybělo?

Dokážu si živě představit, kdyby na jejím postu byl státník, že by zazněla slova o diplomacii. „Sestavili jsme silný diplomatický tým těch nejostřejších diplomatů. Budou postupovat s jediným cílem – zastavit konflikt, zastavit zabíjení, normalizovat vztahy mezi dvěma válčícími stranami. Jednat, jednat a jednat. Vysvětlit Rusku, že válka je tragédie pro všechny a že je třeba najít konsensus,“ mohlo by a mělo by zaznít z úst předsedkyně.

Jenže nezaznělo. Její rétorika byla pouze proválečná, volala po masivním zbrojení a budování nového zbrojního průmyslu v Evropě. „Evropa bude bránit každý centimetr svého území,“ slíbila předsedkyně, jako kdyby válečné stroje Ruska právě olizovaly bruselský katastr. Nedodala, že každý centimetr Evropy je poškozovaný tím nekončícím nejednáním a nepoužíváním diplomacie, kterého jsme svědky posledních tři a půl roku.

A jak jsem jí tak poslouchal, došlo mi, že ona se nejspíš neumí na konflikt podívat jinak. Při naslouchání se člověk vlastně dívá na stín studené války. Její generace vyrůstala ve studené válce, který se do ní nesmazatelně otiskl a nynější proválečná politika je jen její pokračování. Předsedkyně Evropské komise tu studenou válku má vepsanou snad až v genetické informaci. A studená válka neskončila vítězstvím, protože Rusko stále existuje. A tak je nám dáno jen zbrojit, nejednat. Ostatně stejný stín v genetické informaci má i Putin.

Vložil: Štěpán Cháb