Nečekaný spojenec proti Alzheimerovi – střevní mikrobiom

Foto: Pixabay

Popisek: Klíče, první z věcí, které se začnou záhadně ztrácet

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: Boj proti Alzheimerově chorobě se v budoucnosti nejspíš povede přes střeva. To je nové poznání, které nás má posunout dál.

Když se řekne „Alzheimer“, většině z nás naskočí husí kůže. Je to jako Voldemort pro paměť – nemoc, jejíž jméno mnozí raději ani nevysloví. Ale vědci nyní přicházejí s revolucí: klíč k porážce této zákeřné nemoci možná neleží v hlavě, ale v břiše. Přesněji řečeno – v našich střevech. A to je skvělá zpráva, protože zatímco mozek je jako nedobytná pevnost, střevo je spíš takový „otevřený bar“, kam snadněji pronikneme s léky nebo změnou jídelníčku.

Výzkumy z King’s College London naznačují, že lidé s Alzheimerem mají odlišné složení střevního mikrobiomu než zdraví jedinci. A nejen to – když vědci transplantovali stolici pacientů s Alzheimerem potkanům, hlodavci začali mít problémy s pamětí. Představte si to: i krysy by vám teď mohly vyprávět, jaké to je, zapomenout klíčky od auta v ledničce hned vedle mléka a ovladače televize, který už týden marně hledáte.

„Většina lidí je překvapená, že střevní bakterie mohou ovlivňovat zdraví mozku,“ říká dr. Edina Silajdžić, neurovědkyně z King’s College. „Ale důkazy přibývají – a my začínáme chápat, jak to funguje.“ Podle ní může mikrobiom ovlivňovat zánět v těle, který pak krví „putuje“ do mozku a přispívá k rozvoji Alzheimerovy choroby. Budoucnost léčby Alzheimera tak pravděpodobně povede přes žaludek. Jako ta láska. A přes střeva transplantací zdravé stolice. Představa ne příliš rozkošná, ale výsledek by mohl být nad očekávání dobrý.

A jak to máme u nás? V Česku žije přes 100 tisíc lidí s demencí, z toho více než 60 tisíc má Alzheimerovu nemoc. Do roku 2030 by tento počet mohl vzrůst až na 90 tisíc. Pro srovnání – to je jako kdyby celé město Zlín postupně zapomnělo, kde má klíče, jak se jmenuje, a nakonec i to, jak si uvařit kafe.

Ale nebojte se, nejsme bezbranní! I když zatím neexistuje lék, který by nemoc zastavil, prevenci máme ve vlastních rukou – a to doslova.

Jak se bránit? Pohyb, ryby a méně cukru!

Podle Státního zdravotního ústavu můžeme riziko demence snížit už teď:

• Hýbejte se – stačí 30 minut chůze 3–4× týdně. I kdybyste jen tančili doma v obýváku jako Baby z Hříšného tance.

• Jezte ryby – omega-3 mastné kyseliny jsou pro mozek jako Matrix pro Nea: dávají mu superschopnosti.

• Spěte – 7–8 hodin kvalitního spánku je lepší než všechny noční maratony Stranger Things dohromady.

• Méně cukru – Přemíra sladkého neškodí jen zubům, ale i mozku. WHO doporučuje max. 6 kostek cukru denně, ale Češi jich sní tolik, jako by chtěli postavit nový Karlštejn z cukrové tříště.

Zajímavosti o Alzheimerovi

1. Alois Alzheimer popsal nemoc už v roce 1906 u pacientky Augusty D., která mu řekla: „Já jsem se ztratila sama sobě.“

2. Hudba pomáhá – I lidé s pokročilou demencí si často pamatují písničky z mládí. Takže až vás příště někdo nachytá, jak si broukáte „Holky z naší školky“, řekněte, že děláte prevenci!

3. Psí terapie – Kontakt se psy dokáže u pacientů s demencí snížit stres a zlepšit náladu. Možná proto, že pes je jediný, kdo je neopravuje, když si pletou jména.í

Vědci stále hledají zbraň proti Alzheimerovi, ale jedno je jisté – náš životní styl může být tím nejlepším štítem. Takže až příště půjdete na procházku, dáte si lososa nebo si odepřete třetí koblihu, vzpomeňte si: bojujete proti jednomu z největších nepřátel lidstva. A kdo ví? Třeba bude příští generace vzpomínat na Alzheimera stejně jako my dnes na pravé neštovice – jako na strašáka, který už není hrozbou.

„Mozek je jako vesmír – pořád v něm objevujeme nové galaxie. A střevo je teď naše nová naděje,“ dodává s dr. Silajdžić. A my jí rádi a pevně věříme. Protože po Hitlerovi si zasloužíme porazit i tohohle Němce.

Vložil: Kamil Fára