Nová éra medicíny, umělá krev se blíží. A je... fialová

Foto: Pixabay

Popisek: Dárcovství krve

ŽIVOT S ÚSMĚVEM: Moderní technologie jdou kupředu neuvěřitelnou rychlostí. Po umělé inteligenci přichází umělá krev. Stane se dárcovství krve minulostí?

Vědci v Japonsku stojí před historickým průlomem – vyvinuli umělou krev, která by mohla zásadně změnit podobu urgentní medicíny a zachránit nespočet životů. Tento inovativní projekt reaguje na kritický nedostatek dárcovské krve v zemi a nabízí řešení, které by mohlo být univerzálně použitelné bez ohledu na krevní skupinu. Jaké jsou klíčové milníky této technologie a kdy se dočkáme jejího reálného nasazení?

Japonsko se dlouhodobě potýká s vážným problémem: stárnoucí populace a klesající počet dárců krve ztěžují zajištění dostatečných zásob pro transfuze. Tato situace je obzvláště kritická při živelných pohromách nebo ve vzdálených oblastech, kde je logistika spojená s transportem a skladováním krve komplikovaná. Právě proto se tamní vědci rozhodli najít alternativu – umělou krev, která by nevyžadovala shodu krevních skupin a mohla být okamžitě použita v jakékoli situaci.

Výzkum umělé krve vede tým profesora Hiromiho Sakaiho z Nara Medical University, který se zaměřuje na využití hemoglobinu – molekuly přenášející kyslík v červených krvinkách. Jeho tým extrahuje hemoglobin z prošlé dárcovské krve a obaluje ho speciální ochrannou vrstvou, čímž vytváří stabilní umělé červené krvinky. Ty na rozdíl od běžné krve neobsahují krevní skupiny, což znamená, že je lze podat komukoli bez rizika odmítnutí.

Další klíčovou postavou je profesor Teruyuki Komatsu z Chuo University, který vyvíjí umělé nosiče kyslíku na bázi hemoglobinu uzavřeného v albuminu. Tato technologie by mohla pomoci nejen při masivních krváceních, ale také při léčbě mrtvice nebo šokových stavů. Pokusy na zvířatech již prokázaly slibné výsledky, a vědci nyní usilují o zahájení klinických testů na lidech.

Zajímavostí je, že umělá krev má fialovou barvu – důsledek chemické úpravy hemoglobinu. I když vypadá neobvykle, její funkčnost je klíčová.

První fáze testování začala již v roce 2022, kdy vědci ověřovali bezpečnost a účinnost tzv. hemoglobinových vezikul. Nyní se výzkum posouvá do další fáze – v březnu 2025 by měly začít klinické testy na zdravých dobrovolnících. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by být umělá krevní náhrada připravena k praktickému využití do roku 2030.

Během testů budou dobrovolníkům podány dávky o objemu 100 až 400 mililitrů, přičemž vědci budou pečlivě sledovat možné vedlejší účinky. Velkou výhodou umělé krve je její trvanlivost – zatímco běžná krev se skladuje maximálně několik týdnů, tato alternativa vydrží až dva roky při pokojové teplotě, což je zásadní pro použití v krizových situacích.

Za všemi vědeckými úspěchy stojí konkrétní lidské příběhy – pacienti, kteří potřebují neodkladnou transfuzi, lékaři řešící nedostatek kompatibilní krve, nebo rodiny čekající na pomoc při katastrofách. Jak zdůrazňuje profesor Sakai: „Potřeba umělých krevních buněk je obrovská, protože v současnosti neexistuje bezpečná náhrada za červené krvinky.“

Japonský projekt umělé krve není jen technologickým milníkem, ale také odpovědí na celosvětový problém nedostatku krve. Pokud se potvrdí jeho bezpečnost a účinnost, krevní transfuze s umělou krví budou v budoucnu dostupné pro všechny bez ohledu na okolnosti.

Cesta k širokému využití sice stále obsahuje řadu výzev, včetně schvalovacích procesů a dalšího testování, ale vize je jasná: krev, která nechybí, nepodléhá omezením podle krevních skupin a může být použita kdykoli a kdekoli. Japonsko tak možná stojí na prahu nové éry medicíny, která změní budoucnost urgentní péče.

Vložil: Kamil Fára