Příroda si řekla své ke klimatické změně. Východní část Antarktidy nabírá led. Život s úsměvem

Foto: Pixabay

Popisek: Antarktida

Změna klimatu se bere jako neměnný fakt a téměř jako dogma. Dokud tedy nezačne sama příroda dělat svůj vlastní klimatický výzkum. Vědci nyní přišli se zjištěním, že v části Antarktidy byl čistý přírůstek ledu. A to ne zrovna malý. Pro všechny by to měla být dobrá zpráva, neuhoříme ve žhavém podnebí. A všem by měla vyvolat spokojený úsměv na tváři. Třeba jsme se mýlili a klimatická změna je jen perioda planety, kterou prochází pravidelně.

V době, kdy se klimatické zprávy většinou točí kolem tání ledovců a stoupající hladiny oceánů, přichází Antarktida s nečekanou pointou. Zatímco v minulém desetiletí přicházel kontinent v průměru o 147 gigatun ledu ročně, nová studie publikovaná v časopise China Earth Sciences odhalila, že mezi lety 2021 a 2023 část Východní Antarktidy naopak led přibírala. A ne málo – konkrétně 108 gigatun ročně. Pro představu: to je hmotnost asi 1,5 milionu amerických letadlových lodí. Pokud byste si chtěli takové množství ledu představit jako obří kostku, nejspíš byste na její prohlídku potřebovali vesmírnou loď.

Tým vědců z Univerzity Tongji pod vedením Dr. Wei Wanga a profesora Yunzhonga Shena analyzoval data z misí GRACE a GRACE-FO, které měří změny v zemském gravitačním poli způsobené přesuny velkých mas ledu. Zaměřili se na čtyři ledovcové pánve – Totten, Moscow University, Denman a Vincennes – a zjistili, že namísto očekávaného úbytku zde docházelo k nárůstu ledové hmoty. Tento trend byl natolik výrazný, že mohl zpomalit vzestup hladiny moří o přibližně 0,3 milimetru ročně. To sice nezní jako mnoho, ale v kontextu celosvětového průměru jde o čtvrtinu přírůstku zaznamenaného v předchozím desetiletí.

Za nečekaným jevem stojí podle vědců nadprůměrné srážky, které v daném období zasáhly region. Pokud byste čekali, že Antarktida je jen obří ledová placka, na které nic nezmokne, budete překvapeni – i tam občas pořádně sněží. A když sníh zůstane a přemění se v led, výsledkem je čistý přírůstek.

Autoři studie však upozorňují, že trend nemusí být trvalý. Data z roku 2024 už naznačovala opětovný úbytek, a tak nelze vyloučit, že se ledová bilance brzy vrátí do červených čísel. Příroda si prostě občas ráda zahraje na houpačku – a vědci zatím netuší, jestli příští rok přinese další překvapení.

Zpráva o růstu antarktického ledu by mohla být dobrou zprávou pro všechny, kdo se obávají rychlého vzestupu hladin oceánů. Jenže pro některé zastánce přísných klimatických opatření je to trochu jako když dítěti řeknete, že sníh venku roztál, a ono vám chce ukázat závěje za oknem. Dekarbonizační politika, která často operuje s vizemi neodvratné katastrofy, najednou naráží na fakt, že příroda si občas dělá, co chce.

To samozřejmě neznamená, že by globální oteplování zmizelo jako pára nad hrncem. Ale ukazuje to, že klimatický systém je složitější, než se někdy zdá. A že i v době, kdy se teplotní rekordy lámaly jinde na planetě, dokázala Antarktida nabídnout příběh s nečekaným happy endem.

Vědci zdůrazňují, že jeden lokální jev nepopírá celkový trend oteplování. Zároveň ale připouštějí, že podobné události mohou ovlivnit modely a předpovědi. Pokud by se totiž ukázalo, že srážky v Antarktidě dokážou čas od času vykompenzovat úbytek ledu, měli bychom možná o něco více času na přípravu adaptačních opatření.

Prozatím však platí, že Antarktida zůstává jedním z nejméně probádaných míst planety – a jak vidno, dokáže nás ještě překvapit. Ať už jde o nečekaný přírůstek ledu, nebo o to, že i v nejchladnějším koutu světa může pořádně foukat a sněžit. Možná bychom jí měli začít říkat „kontinent překvapení“. Nebo aspoň poslat děkovný dopis za to, že nám dala trochu čas navíc.

Vložil: Kamil Fára