Synek rybáře, který změnil osudy tisíců: Příběh Jamese Kofiho Annana. Život s úsměvem

Foto: Se svolením World's Children's Prize

Popisek: James Kofi Annan

Před více než dvaceti lety opustil James Kofi Annan slibnou kariéru bankéře, aby se vrátil tam, kde jeho vlastní životní cesta začínala – do boje proti dětskému otroctví. Dnes jeho organizace Challenging Heights působí ve 14 regionech Ghany a mění osudy dětí, které, stejně jako on kdysi, čelí vykořisťování, chudobě a zotročení.

Kořeny Annanova příběhu sahají do vesnice Tuansa, kdysi úrodného kraje obklopeného vodou, kde se jeho rodiče živili zemědělstvím a rybolovem. V roce 1961 však katastrofální záplavy smetly domovy, půdu znehodnotily slanou vodou a vesničany vyhnaly do nejistoty. Rodina Annana, jako mnozí další, přišla o všechno. Bez prostředků a perspektivy se stali snadnou kořistí obchodníků s lidmi.

Šestiletý James byl prodán do otroctví k rybářům. Sedm let trpěl hladem, bitím a nekonečnou dřinou, než se mu podařilo utéct. S neuvěřitelnou vytrvalostí se sám dostal ke vzdělání, vystudoval vysokou školu a nastoupil do banky. Jenže vzpomínky na děti uvězněné v otroctví ho nenechaly v klidu.

V roce 2003 opustil bezpečí kanceláře a založil Challenging Heights. Jeho mise? Poskytnout dětem to, co jemu zachránilo život – šanci na vzdělání a důstojnost. Organizace bojuje proti dětské práci, obchodování s dětmi a chudobě v Ghaně.

„Pouze vzdělání může zlomit začarovaný kruh chudoby,“ říká Annan, jehož úsilí ocenila i World’s Children’s Prize v roce 2013. Jeho tým už osvobodil přes 1 000 dětí, provází je léčbou traumatu a vrací je rodinám. Pro ty, které domov nemají, provozuje školu pro 700 žáků.

V bezpečných domech organizace nacházejí útočiště i matky s dětmi prchající před násilím nebo nucenými sňatky. Učí se řemeslům, aby se dokázaly postavit na vlastní nohy. Sportovní centrum pak pomáhá mládeži nejen rozvíjet talenty, ale i šířit osvětu o právech dětí nebo ochraně životního prostředí.

Annanův příběh je výzvou: ukazuje, jak chudoba a vykořisťování stále ničí životy – ale také to, že odvaha jednoho může změnit tisíce osudů. „Když jsem utíkal z otroctví, nevěděl jsem, jestli přežiju. Dnes vím, že každé dítě, které zachráníme, může změnit svět,“ dodává.

Challenging Heights dál roste. S 115 zaměstnanci a podporou mezinárodních partnerů se snaží, aby příběh Tuansy a dětí jako James nebyl jen varováním, ale i inspirací k tomu, aby se podobné praktiky novodobého otroctví vymýtily ze světa.

A proti čemu Annan bojuje? I proti dětské otrocké práci při těžbě nerostů. Nerostů, které pak světové korporace skupují a jsou součástí třeba chytrých telefonů a dalších moderních technologií, které my si pak kupujeme. Dvaaosmdesátistránková zpráva organizace Human Rights Watch s názvem „ Drahé kovy, levná pracovní síla: Dětská práce a společenská odpovědnost firem v ghanských řemeslných zlatých dolech“ dokumentuje využívání dětské práce v ghanských řemeslných a nelicencovaných dolech, kde probíhá většina těžby. Odhaduje se, že tisíce dětí pracují v nebezpečných podmínkách, což je v rozporu s ghanským i mezinárodním právem. Těží rudu ze šachet, nosí a drtí náklad rudy a zpracovávají ji toxickou rtutí. Většina dětských pracujících je ve věku 15 až 17 let, ale v ghanských dolech pracují i ​​mladší děti.

Děti byly zraněny – a nejméně v jednom případě i zabity – při zřícení dolů, často nelegálně zřizovanými, a trpěly bolestmi a dýchacími problémy způsobenými prací. V důsledku otravy rtutí jim také hrozí poškození mozku a další celoživotní postižení. Většina dětí, které pracují v hornictví, chodí do školy a některé pracují speciálně proto, aby pokryly náklady spojené se školou. Mnoho z nich však dochází do školy nepravidelně nebo ji předčasně ukončí.

Závěr bez úsměvu, ale právě organizace jako Challenging Heights dávají naději, že i v tomto si svět uvědomí, že jde špatnou cestou a napraví to. Měli bychom po tom volat a přinejmenším od výrobců chytrých hraček chtít prohlášení, že jejich výrobky nestojí na otrocké práci dětí.

Vložil: Kamil Fára