Nekonečná lidská vynalézavost. Elektřina z deště přímo do vašeho mobilu. Život s úsměvem

Foto: Pixabay

Popisek: Elektřina

V Singapuru, kde ročně spadne tolik deště, že by se dalo naplnit několik olympijských bazénů, přišli vědci s revolučním nápadem: proměnit kapky vody v čistou energii. A nejen to – jejich metoda by mohla konkurovat i střešním solárním panelům.

„Když voda protéká svislou trubicí ve specifickém vzoru zvaném ‚plug flow‘, generuje překvapivé množství elektřiny,“ vysvětluje s nadšením Siowling Soh, hlavní autor studie a docent chemického a biomolekulárního inženýrství v Národní univerzitě v Singapuru. „Dešťová voda by tak mohla být novým zdrojem obnovitelné energie.“

Autoři použili skandálně jednoduché řešení pro využití tohoto modelu proudění v zátce. Nebyly potřeba žádné pohyblivé části ani mechanismy. Jednoduchá plastová trubice o průměru pouhých 2 milimetry, velká plastová láhev a malá kovová jehla. Voda vytékající z láhve stékala po jehle a narážela do horní části trubice, která byla rozpůlena, čímž přerušovala tok vody a umožňovala vzduchovým kapsám sklouznout po trubici spolu s vodou.

Singapur zažívá po celý rok značné srážky, v průměru 2581 milimetrů srážek ročně. Myšlenka výroby elektřiny z takto padající vody je atraktivní. Klíčem k úspěchu bylo překonání takzvaného Debyeova limitu, který dosud bránil efektivnímu získávání energie z proudící vody. Díky chytrému uspořádání se podařilo vygenerovat až 100 wattů na metr čtvereční – to už je výkon, který dokáže nabít notebook, rozsvítit lampu nebo dokonce pohánět mixér.

„A to jsme testovali pomalejší kapky než skutečný déšť,“ dodává Soh. „Takže až příště bude pršet, možná nám to nejen spláchne piknik, ale také nabije telefon.“

Nicméně tento koncept je možný díky jednoduchému fyzikálnímu principu, kdy nabité entity na povrchu materiálů se při tření o sebe postrčí – platí to jak pro kapky vody, tak třeba pro balónek třený o vlasy na hlavě.

Ovšem takto generovaný výkon byl zanedbatelný a elektřina z tekoucí vody byla omezena na pohon turbín ve vodních elektrárnách při prudkém spádu velkého množství vody.

Ve studii publikované v časopise ACS Central Science však tým fyziků našel způsob, jak prolomit omezení Debyeovy délky vody a generovat energii ze simulovaného deště.

Singapur, který je deštěm políbený téměř každý druhý den, by tak mohl získat zcela nový zdroj energie. A kdo ví – třeba jednou budeme mít na střechách nejen solární panely, ale i „déšťové elektrárny“. Pravda, v našich zeměpisných šířkách i délkách se takový vynález tolik neujme. Prší jen občas a ne tak vydatně. Ale pro země v tropickém pásmu by to mohl být přelomový vynález.

Je dobré být skeptický například k evropskému Green Dealu, ale nemělo by to vést k uzavírání dveří alternativním zdrojům výroby elektřiny. Někdy to začneme zvládat i bez blackoutů a nejistoty v síti. Že mohou lidé létat, se také dlouhá staletí nevěřilo a jak ty perutě poslední století proháníme.

Vložil: Kamil Fára