Chudoba přímo ohrožuje dva miliony Čechů. Politici jen melou pantem a zdražují se potraviny! Alarmující

Foto: Profimedia.cz

Popisek: Chudoba ohrožuje skoro dva miliony lidí v ČR. Ilustrační foto

V Senátu se v úterý konala konference na téma chudoba. Mezi řečníky byli jednak zástupci akademických pracovišť, jednak lidé z řad nevládních organizací… Chudoba v České republice je podle evropských statistik na relativně nízké úrovni. Přesto se přímo týká statisíců občanů. Situace je vážná zejména proto, že velké množství občanů, zejména důchodců, žen samoživitelek, dětí a dalších ohrožených sociálních skupin se nachází jen velmi těsně nad tenkou hranicí chudoby. Informaci přinesly Eurozprávy.cz a ČTK.

„Zvlášť mě trápí skutečnost, že mezi lidi s nejnižšími příjmy, mezi tu nejzranitelnější sociální vrstvu, patří hlavně ženy. A nemám teď na mysli jen seniorky, ale třeba i matky samoživitelky,“ zdůraznila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Doplnila, že další významnou skupinou, které se chudoba bolestně dotýká, jsou senioři. „Málo se ví, jaké má třeba omezení valorizace penzí dopad na stravovací návyky důchodců. To jsou mnohdy otřesné příběhy, které se ale v médiích bohužel moc neobjevují. V souvislosti s valorizační stopkou se také hovořilo o úspoře v řádu miliard. Kdo ale spočítá, jak se zhoršení stravování starých lidí promítlo do nákladů na zdravotní péči? Když tedy pomineme zjevnou amorálnost celého toho opatření,“ dodává Gajdůšková.

Fakticky je ohrožena pětina Čechů

Chudobou je podle expertů fakticky ohrožena téměř pětina lidí v Česku. Těsně nad hranicí chudoby, s níž se podle statistik potýká asi desetina Čechů, totiž žije dalších zhruba 700.000 obyvatel ČR, uvedl vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Martin Potůček na konferenci o chudobě v Senátu. Údaje potvrdil náměstek ministra práce a sociálních věcí Jan Dobeš.

Pokud by se zvýšila hranice příjmové chudoby ze 60 na 70 procent průměrného příjmu domácností, v Česku by se pod ni dostalo 16,6 procenta obyvatel, tedy o sedm procentních bodů více, podotkl náměstek. K nejohroženějším skupinám podle něj patří dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaní, což je 100.000 až 150.000 lidí, dále osoby žijící samostatně, neúplné i vícečetné rodiny, příslušníci etnických menšin a senioři starší 65 let. Z nich skoro polovině hrozí, že nebudou schopni zaplatit náklady na bydlení, což Dobeš pokládá za alarmující.

Kudy z toho ven?

Cestu vidí náměstek v investicích do sociálního začleňování, výhled do roku 2020 má ministerstvo předložit vládě k projednání ještě letos. Hlavním nástrojem má být „sociální práce" spolu s podporou přístupu k zaměstnání, sociálními službami a k sociálnímu bydlení včetně prosazení zákona, což Dobeš pokládá za prioritní pro sociální soudržnost. Poukázal na to také Potůček, podle něhož v Česku víceméně absentuje politika bydlení. „Zásadní by mělo být, abychom dokázali nabídnout základní sociální práva, než postavit politiku na neustálých škrtech," uvedl Potůček. 

Situace se v posledních letech zhoršuje a kromě uvedených skupin se už také značně dotýká skupiny pracujících chudých. Podle ředitele Masarykovy demokratické akademie Vladimíra Špidly je pod hranicí chudoby 4,5 procenta pracujících obyvatel ČR. „To jsou lidé, kteří pracují na plný úvazek, a přesto žijí pod hranicí chudoby. Je to fenomén, který rychle narůstá. A nás to utvrzuje v přesvědčení, že jde o další důvod pro nějaký typ politické intervence,“ vysvětluje Špidla.

Hranice je 116 tisíc ročně 

Hranice příjmové chudoby je definována jako roční příjem 116 tisíc, tedy přibližně 9,5 tisíce měsíčně. „Není to žádná nahodilá definice, ale znamená to, že když žijete pod touto hranicí, tak z důvodu nízkého příjmu jste vytlačeni z hlavního proudu společnosti do subkultury. Už zkrátka nejste občan,“ doplnil Špidla.

Zakladatel občanského sdružení Naděje Ilja Hradecký, který se zabývá bezdomovectvím, připomněl, že v Česku podle studií žije 30 tisíc „viditelných“ bezdomovců, navíc ale až sto tisíc tzv. skrytých bezdomovců, na kterých to není viditelné na první pohled, ale tvoří většinu z počtu lidí, kteří trvale žijí bez střechy nad hlavou. Podle Hradeckého je důležité, aby vládní koncepce řešení bezdomovectví a také koncepce Hlavního města Prahy byly naplněny. „Z průzkumu mezi mladými bezdomovci vyplývá, že 40 procent z nich má zkušenost s dětským domovem nebo jinou dětskou institucí. Jako prevence bezdomovectví je potřeba udržet rodiny v domácnostech a děti v rodinách. Tam, kde to není možné, by měla přijít na řadu pěstounská nebo adoptivní péče. Jen tak můžeme zabránit tomu, aby mladí, často ve velmi útlém věku, končili na ulici,“ uzavřel Ilja Hradecký.

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.

Vložil: Anička Vančová