Zmizelé Svatojánské proudy. Slapská přehrada 2. Časosběr Radky Vosáhlo

Foto: Wikimedia Commons/ Karel Liebscher – Die Österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild, Band Boehmen, Seite 128, volné dílo, php?curid=8453096

Popisek: Svatojánské proudy se sochou sv. Jana a Ferdinandovým sloupem (Karel Liebscher, 1896)

V minulém díle jsme vzpomínali na stavbu vodní nádrže Slapy, která v ambiciózních poválečných plánech několikanásobně přesáhla původní záměry. Dnes se zaměříme na zásah, jaký to mělo ve středočeské krajině.

Výstavba přehrad je vždy podrobena kritice především ze strany obyvatel, jejichž obydlí mají zmizet na dně vodních děl. Nejinak tomu bylo i při výstavbě Slapské přehrady. Její dopad byl ale mnohem výraznější. Zanikla jedna z nejkrásnějších dominant Vltavy – legendární Svatojánské proudy.

V historických záznamech se občas setkáme i s označením Štěchovické proudy, podle místa, kde se nacházel jejich konec či začátek, záleží, odkud na případnou prohlídku budete vyrážet. Dnešní název je zhusta používán od roku 1722.

V údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi docházelo k výraznému poklesu Vltavy, o 20 metrů poklesla řeka na 7 kilometrech, výsledkem byly oku líbivé peřeje a pro voraře plavící dříví z jižních Čech učiněná noční můra.

Svatojánské proudy začínaly již nad dnešní Slapskou přehradou Horním slapem, který byl největší peřejí tvořenou kamenným prahem zasahujícím až do poloviny toku řeky. Že se jednalo o mimořádně atraktivní podívanou, ale i významné poutní místo, dokládá výstavba Ferdinandova sloupu na skalisku Sedlo na levém břehu. Monument byl vztyčen již v roce 1643, nesl jméno císaře Ferdinanda III., který se zasloužil o úpravu koryta Vltavy v letech 1640 až 1643. Od tohoto roku lze považovat peřeje za splavněné, i když se jednalo o úsek, na kterém přišlo při plavení dřeva do Prahy mnoho zkušených vorařů o život.

Svatý od Vltavy

V roce 1722 byl svatořečen Jan Nepomucký, který nezradil zpovědní tajemství a zaplatil za to životem. Smrt ve vodách Vltavy ho předurčila k tomu, že je nespočet jeho soch postaven právě na jejích březích. Na jeho počest byla hned vedle skaliska u Horního slapu postavena další z jeho soch. Od této doby byly celé proudy známy jako Svatojánské.

Ferdinandův sloup i socha svatého Jana Nepomuckého byly při výstavbě přehrady přeneseny ze svého původního místa na levém břehu, dnes je najdete pod hrází Slapské přehrady kousek od vodní elektrárny.

Právě výstavba přehrad vedla ke konci zrádné části Vltavy. Nejdříve se narovnala část blíže ke Štěchovicím. S postupným napouštěním přehrady začala mizet štěchovická část peřejí, v roce 1943 po naplnění vodního díla by našinec nevěřil, že tudy někdy proudila dravá řeka. Ještě markantnější změna se odehrála o 7 kilometrů dál v roce 1954 s napuštěním Slapské přehrady, nejnebezpečnější Horní slap zmizel a spolu s ním i druhá půlka peřejí. Na celém úseku mezi Třebenicemi a Štěchovicemi pluje od těch dob řeka tiše a klidně.

Peřeje se staly i vyhledávanou turistickou atrakcí. Kromě plavení vorů mohly jejich sílu okusit i malé lodě dopravující do Prahy kamení a sůl. Změna nastala roku 1865, z Prahy do Štěchovic dorazil první parník, právě tady byl konec úseku kam se ještě dalo bezpečně dostat větší lodí. Objevování krás vltavského údolí mohlo začít.

Pokračování v úterý 12.11.

Zdroje: 

https://www.coolturistika.cz/stechovice-svatojanske proudy/

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/naucna-stezka-svatojanske-proudy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatoj%C3%A1nsk%C3%A9_proudy

https://www.pvl.cz/files/download/vodohospodarske-informace/vodni-dila-a-nadrze/slapy.pdf

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/prehrada- slapy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Slapy

Vložil: Radka Vosáhlo