Už před otevřením zadržela stoletou vodu. Slapská přehrada 1. Časosběr Radky Vosáhlo

Foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, ŠJů

Popisek: Slapská přehrada

Při letošních povodních jsme si znovu připomněli, jaký význam pro nás mají přehrady na našich řekách. I mimo velké vody ale betonová veledíla ovlivňují naše životy. Právě před 70 lety, 7. listopadu 1954, byla slavnostně otevřena ta Slapská.

Zmírnění občasných povodní není ale u přehrad tou nejdůležitější funkcí. Hlavním účelem je výroba elektrické energie. Přesto se právě přehrady před Prahou často zapsaly do historie během živelných katastrof.

Soustava přehrad Vltavská kaskáda skutečně chrání Prahu, de facto i celé povodí Vltavy a Labe, před povodněmi. Původním důvodem k výstavbě ale bylo získávání elektrické energie, součástí každého plánovaného díla byla i vodní elektrárna, protože s postupem dvacátého století a elektrifikace potřeba a spotřeba elektřiny raketově rostla.

Po druhé světové válce byl upřednostněn protipovodňový charakter staveb. Vedlejším efektem se stala rekreace u vzniklých vodních ploch. Mezi rekreanty patří k nejoblíbenějším právě Slapská přehrada, ke které se dá z Prahy dostat linkovým autobusem.

Kaskáda na Vltavě

Historie Vltavské kaskády se začala psát již v meziválečném Československu. Prvním dílem této monumentální stavby se stala Vranovské přehrada těsně před Prahou, dokončena byla roku 1936. Následovala výstavba štěchovického vodního díla započatá roku 1937, dokončená v roce 1945. Samotná Slapská nádrž byla vystavěna mezi lety 1951 až 1954.

Pak následovala výstavba dalších součástí kaskády, nejintenzivněji probíhala v budovatelských 50. létech 20. století. Velikosti staveb tehdejší doby nesly ambice první pětiletky.

Dalo by se napsat, že představa „čím větší, tím lepší“ byla nedílnou součástí mantry centrálního plánování. Tento trend se promítal i do výstavby vodních děl, původní prvorepublikové záměry Slapské přehrady byly výrazně menší.

Nejvíce se ale „betonáři“ rozmáchli na jiném vodním díle

Výstavba přehrady Lipno je datována od roku 1952 do roku 1959 a byla rozdělena na dvě části – Lipno I a Lipno II. A úplně největší vltavské vodní dílo, Orlík vznikalo déle než jedno desetiletí mezi lety 1954 a 1966. Během dvanácti let byla vystavěna přehrada, která pojme 720 milionů metrů krychlových vody. Jen pro představu o velikosti – plná Slapská přehrada by se do Orlíku vešla více než 2,5krát.

Následovala menší vodní díla, Kamýk vybudovaný v letech 1956 až 1962. Poslední dvě části Vltavské kaskády byly dostavěny až po roce 1989. Výstavba Kořenska a Hněvkovic započala v roce 1986, první byla dokončena roku 1991 a druhá o rok později.

O výstavbě Slapské přehrady bylo rozhodnuto již roku 1933, ale v jiné formě. Vodní nádrž měla být součásti Štěchovických přehrad a mělo mít jinou polohu hráze a výrazně nižší akumulační objem vody, 60 milionů metrů krychlových.

S novými plány na výstavbu se začalo během druhé světové války, v poválečné době se přistoupilo k jejich realizaci. Při druhém zaměřování bylo rozhodnuto o změně polohy hráze a přehrada se z prvních plánů nafoukla na konečný objem 270 milionů krychlových vody. Výrazně se také proměnila výška hráze, z původních 37 metrů bylo přidáno téměř jednou tolik na 67 metrů a její délka činí 260 metrů. Délka přehrady je úctyhodných 43 kilometrů s rozlohou téměř 12 tisíc kilometrů čtverečních, maximální hloubka 58 metrů a dnešní výška vodní hladiny se nachází 35 metrů nad původním korytem Vltavy.

První přípravy na výstavbu začaly již v roce 1949, po zmiňovaném zaměření započalo ražení odtokového tunelu, výstavba komunikací pro stavbu, ubytovaní pro dělníky. Konečné plány, a tedy i podoba Slapské přehrady byly schváleny až v roce 1952, včetně plavebního zařízení pro lodě do 300 tun. Teprve po schválení plánů se rozjela samotná realizace. Zajímavostí je, že mezi první stavby patřily tři lanovky, které sloužily k zásobování.

Rok 1954 byl rokem stoleté vody na Vltavě. Slapská přehrada se v červenci nacházela ve fázi pozvolného napouštění, které probíhalo od dubna. Díky přitékající vodě se naplnila na plnou kapacitu během pár dní a tím přispěla ke zmírnění následků povodně. Jednalo se o mimořádnou zatěžkávací zkoušku, přehrada obstála.

Slavnostní otevření se konalo 7. listopadu 1954. Celkově bylo zapotřebí k vybudování přehrady 350 000 metrů krychlových betonu, 40 000 vagonů kamene, 6 300 vagonů písku a 5 800 vagonů cementu. Vybudována byla také vodní elektrárna, plně zprovozněna roku 1956, stejně jako Slapská přehrada. Letos je tomu 70 let, co bylo toto jedinečné vodní dílo slavnostně otevřeno a svou funkci plní i dál.

Pokračování v pátek 8. 11.

Vložil: Radka Vosáhlo