Kdo je Andrius Kubilius? Co bude úkolem jeho komisařství pro obranu? A kam zmizel mlíkař? Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Budova Evropské komise

Radujme se, veselme se, Američané si moudře zvolili cestu k prosperitě. Všechna evropská i česká média o amerických volbách informovala horem dolem. V České televizi od chvíle, kdy začalo být jasné, že Kamala Harrisová to projela, dokonce stoupla spotřeba kapesníčků na otírání slzí žalu o 300 %. Byly přímé přenosy, mediální pokrytí skutečně perfektní. A já si tak říkám – všiml si někdo, že právě teď, zahlušeni volbami v USA, probíhá klíčové grilování Ursulou Leyenovou vybraných eurokomisařů? O tom nikde ani zmínka.

Ukázka bezvýznamnosti Evropské unie a naprosté odtrženosti od voličů právě probíhá v centru evropské politiky, kde se na počkání grilují kandidáti na post eurokomisaře. Šestého listopadu, kdy se svět dozvěděl, že americká bejby nebude sedět v koutě, se v Bruselu grilovalo. Ne na oslavu s pívem v ruce, ale za asistence europoslanců a jejich otázek pro kandidáty na nejvyšší mocenské posty v Evropské unii.

A grilovačka se prováděla hezky po dvou najednou. Už v devět ráno nastoupila belgická kandidátka na post komisařky pro rovnost Hadja Lahbibová. Ta jde do grilovačky s kořením vlastních rodičů, praktikujících muslimů. Ne, to není stigma, ale konstatování. Sama Lahbibová, bývalá belgická ministryně zahraničí, tíhne spíš k buddhismu, jak pravila. Ve stejnou chvíli bude na rožni poslanecké pozornosti Portugalka Maria Luís Albuquerqueová, která už podruhé bude usilovat o post komisařky pro vnitřní trh. Na postu měl být náš Jozef Síkela, ale nějak na něj nic podobně vlivného nevybylo. Holt, rohož. Dvě kandidátky na rožnění přišly odpovídat na vleklé otázky europoslanců v devět ráno.

A protože grilování je práce namáhavá, půjde se po prvním párečku na obídek. V půl třetí pak nastoupí další dvojice kandidátů. Costas Kadis, švédský kandidát na post komisaře pro rybolov a oceány. Ve stejnou chvíli, snad ne ruku v ruce, nastoupí na grilování náš všemi mastmi mazaný a Petrem Fialou vyslaný Jozef Síkela usilovat o „ekonomicky silný“, ale jinak dokonale bezvýznamný post komisaře pro mezinárodní partnerství. Snad jste si ty palce moc neumačkali, když jste mu je v tom nervy drásajícím zápase o jeho budoucí královský plat drželi.

V půl sedmé večer pak na řadu nastoupil Litevec Andrius Kubilius, kandidát na komisaře pro obranu a vesmír. Tady bychom možná mohli něco málo z tisku vědět. Bude to člověk, který bude mluvit do věcí, do kterým Evropské unii nic není. Tedy do obrany, která je dosud plně v rukou jednotlivých států. Post komisaře pro obranu je nový úřad, u kterého nevíme a nemůžeme tušit, kam povede. Bude to jen apelativní komisařství, které bude jinak bezmocné (jako mnoho dalších)? Nebo nás čeká nátlak na vytvoření evropské armády? Ať tak, nebo tak, média mlčí.

Dalším grilovaným pak byl maďarský harcovník Olivér Várhelyi. Ten v předchozí komisi zastával post komisaře pro sousedství a rozšiřování, nyní byl navržený na komisař pro zdravotnictví a dobré životní podmínky zvířat.

A teď pár otázek za zlatého bludišťáka. V kolika médiích bylo k dočtení, že v Evropském parlamentu probíhalo grilování, jaké padaly otázky, jak z toho který kandidát vyšel, jaká bude jeho úloha a role, jak to zasáhne každého jednotlivého obyvatele země EU, jaké budou mít pravomoce, proč Česká republika dostala tak srandovní portfolio, proč srandovní portfolio místo ČR nedostali třeba Belgičané…?

Je sedm hodin večer. Jozef Síkela má za sebou grilovačku, opoceně sedí v rohu ringu Evropského parlamentu, krvavé šrámy si ošetřuje hedvábným kapesníčkem se značkou Made in EU a nikoho to tu nezajímá. Akorát v České televizi udělali výcuc Síkelových odpovědí. Což je od nich moc ohleduplné. O Síkelově vítězství napsala noticku i další média. Ale zaznamenala Česká televize nebo někdo další odpovědi, které vykřikoval na mikrofon třeba kandidát na post komisaře pro obranu? Upřímně, Síkelova trapná mise výstavby metra někde v jihovýchodní Asii mě nezajímá, a troufám si tvrdit, že jeho bezobsažná slova plná oslavy velikosti EU i jejích myšlenek, nezajímala lautr nikoho. Jeho portfolio je bezpředmětné a nádherně zbytečné. Kandidát s kouzelným jménem Kubilius a stejně kouzelným novým komisařstvím obrany by mě zajímal daleko víc. Ale pro informace se musím prokousat nepřehledným webem Evropského parlamentu a utkávat se u toho s nesnázemi typu – ztraceno v překladu. Ani Česká televize o něm nemá zmínku, natož jiná média.

Ve stejnou chvíli ale iDnes referuje na titulní stránce o tom, co vzkazuje americké veřejnosti za zvolení Trumpa do Bílého domu jakási zpívající děvucha s nepříliš kouzelným jménem Cardi B.„Nenávidím vás všechny!“ vzkázala. To jen aby se vědělo.

Vím, zvolení amerického prezidenta je světodějná událost, která celý svět také ovlivní. Zaslouží si několik obsáhlých článků ve všech médiích. Poukazuju jen na to, že řešení směru našich zemí pod knutou Evropské unie (která nutně povede tam, kam slunce nesvítí) naše média naprosto pominula. Tím ji označila za nedůležitou.

Z toho jde číst jediné – politika Evropské unie a všech jejích úřadoven je lidem i médiím ukradená. Je příliš odtržená, cizí, byrokraticky odpudivá, nezajímavá, nezáživná. Přitom právě hovořil Andrius Kubilius, budoucí komisař pro měření si oudečků s Ruskem. Možná by bylo dobré vědět, co je jeho politika. Protože jeho politika se vbrzku stane i naší politikou. Ale nás to nezajímá. Radši uhranutě zíráme za oceán, odkud budeme řešit jen důsledky, ale běh tamních dějin neovlivníme ani zbla. Ty naše dějiny bychom trochu ovlivňovat mohli.

Kdo je Andrius Kubilius? A co bude úkolem jeho komisařství pro obranu? Máme se na co těšit?

Víte, že 12. listopadu půjde na grilovačku Teresa Ribera? Víte co bude mít pod sebou? Energetiku (po té Síkela také pokukoval, ale dostal výstavbu metra v Asii, chuděra). Víte, že Teresa Ribera nenávidí jadernou energetiku? A že proti ní bude bojovat jako dosud? Tedy jako smyslů zbavená? Mělo by nás to zajímat. Je to, želbohu, naše politika. Protože to, co v Bruselu vykoumají, to ti naši lokajové ve Strakovce už jen poslušně přijímají.

Za zvolení Trumpa jsem moc vděčný, vdechne americké i světové politice zase trochu racionality. Přesto bych lpěl na tom, aby se v centru pozornosti ocitla i politika Evropské unie, protože ta nás ovlivňuje bezprostředně a bez přestávky. A je pokračováním nezdravé politiky Kamaly Harrisové a spol.

No co, co, co, páníčka v USA naši sandálové ze Strakovky ztratili, tak nezbudou jiní ke klanění než ti z Bruselu. Je dobré je znát alespoň podle jména a funkce. To oni teď budou určovat míru nesouladu s USA i Ruskem.

Vložil: Štěpán Cháb