Slovenský Oliver Twist a krásná Francouzka, která nechápala socialismus. Tajnosti slavných
28.08.2024
Foto: Se svolením Filmového studia Barrandov
Popisek: Milan Kňažko jako poručík v psychologickém dramatu Zánik samoty Berghof, které natočil v roce 1985 Jiří Svoboda podle literární předlohy spisovatele a scenáristy Vladimíra Körnera
Populární slovenský herec už toho v životě tolik stihl, že působí jako nadčlověk. Nebo přinejmenším jako by se v něm spojila hned celá řada populárních osobností českého showbyznysu.
Býval zbožňovaným princem jako u nás Pavel Trávníček, je nenapravitelným kuřákem jako Jiří Bartoška, oženil se s Francouzkou jako Bolek Polívka a vyšplhal až do nejvyšších sfér domácí politiky stejně jako Vítězslav Jandák či Martin Stropnický a v roce 2014 kandidoval na slovenského prezidenta. Jeden ze zakladatelů Veřejnost proti násilí byl ale také generálním ředitelem televize JOJ, ministrem kultury, prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Bratislavě, místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí. A navíc ještě stihl více než dvě stovky filmových a televizních rolí. Slovenský herec a politik Milan Kňažko, který právě dnes slaví 79. narozeniny, jako by byl syntézou celé řady českých populárních tváří, na úspěch a uznání si ale musel počkat.
Ktosi je za dverami:
Slovenský Oliver Twist
Narodil se 28. srpna 1945 v obci Horné Plachtince v hornatém banskobystrickém kraji, dětství ale neměl lehké. Jeho přítel, slovenský spisovatel a publicista Ján Štrasser, který ho vyzpovídal před lety ve své knize rozhovorů, o něm prohlásil, že by se dal přirovnat k Oliveru Twistovi. V roce 1949 se rodina přestěhovala do Bratislavy, už za rok byl ale otec uvězněn a po 28 měsících vazby se přiznal k něčemu, co nikdy neudělal. Hrozil mu trest smrti, nakonec dostal třináct a půl roku, odseděl si sedm a půl a v roce 1957 ho pustili na podmínku. Rodina přišla o svoji polovinu bratislavského domu a matka, která musela sama uživit tři syny, se s nimi vrátila ke svým rodičům do Horných Plachtinců. Nakonec se s otcem brzy rozvedla, protože potřebovala oporu, a Milan získal nevlastního otce a nevlastního bratra.
Co film, to svatba?
„Člověk má jenom jedno dětství, ale dítě vydrží hodně. Zůstanou jenom hezké vzpomínky, to ostatní už život vygumuje,“ prohlásil Kňažko před časem v rozhovoru pro korzár.sk. Na vysokou školu se dostal až na druhý pokus, protože poprvé nebyla komise spokojená s jeho artikulací. V pouhých dvaceti, ještě během studia, se poprvé oženil s kadeřnicí Marcelou, s níž má syny Michala a Martina, a nad detaily jejich svatby by si leckdo poťukal na čelo. „Znali jsme se týden,“ přiznal. „Natáčel jsem tenkrát svůj první film (drama z prostředí nápravného ústavu pro mladistvé Šerif za mrežami – pozn. autorky). Trochu jsem se obával, že co film, to svatba, ale chválabohu jsem to zvládl.“
Kde šumí les:
Rozloučení bez loučení
Nakonec absolvoval bratislavskou VŠMU v ročníku herce a divadelního režiséra Andreje Bagara, a pak odjel v srpnu 1968, jen pár dnů po okupaci, na dva roky do Francie. A když v listopadu přijel domů zlegalizovat svůj pobyt ve Francii, zjistil, že jeho dva bratři mezitím emigrovali, Jano do Kanady a Vlado do Austrálie, byli odsouzeni v nepřítomnosti za opuštění republiky a zbaveni občanství. „Byl to pro mě šok, nerozloučili jsme se a pak se léta neviděli.“ Dnes jsou již oba po smrti a Milanovi zbyly jen vzpomínky. Ve Francii dostal roční smlouvu v slavném Théatre National Populaire a také si našel francouzskou přítelkyni, krásnou herečku Michèle Montantin. „Jenže já neuměl žít venku, neuměl jsem si představit, že bych se už nemohl vrátit. Bratři byli oba pryč a rodiče nemocní, do toho mi pořád psal jeden režisér, ať se vrátím, že má pro mě hlavní roli…Tak jsem se vrátil,“ zavzpomínal v dokumentu České televize 13. komnata.
Nechápavá Francouzka
Jenže doma nebylo nic takové, jak to vypadalo zdálky. Hned druhý den po příjezdu ho odvedli na vojnu a pobyt v kasárnách prý pro něj byl po životě ve svobodomyslné Francii šok. Zamilovaná Michèle se kvůli němu rozhodla žít na druhé straně železné opony, přijela na Slovensko, a dokonce se vzali. „Jenže to nezvládla, vůbec nechápala, jak žít v reálném socialismu. Tak odjela zpátky.“ Manželi sice byli sedm let, většinu z toho ale pouze na papíře. „Když jsem se vrátil ze studií ve Francii, dostal jsem plat tisíc šest korun a první čtyři roky jsem si peníze půjčoval. Později se mi už dařilo lépe,“ vzpomínal na nepříliš růžové začátky.
Pokračování v pátek 30. srpna
(zdroj: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, korzár.sk, Rozhovory s Jánom Štrasserom, Milan Kňažko, Ján Štrasser: Nosím v sobě mnohé jizvy, Blanka Kubíková: Milan Kňažko - Potřeboval jsem splatit dluhy, šel jsem na brigádu do dolů)

Vložil: Adina Janovská