Česku hrozí black-out! Musíme investovat desítky miliard, abychom hrozbě zabránili. Budou peníze?
18.10.2013
Foto: Archiv
Popisek: Ilustrační foto
S rychlým rozvojem obnovitelných zdrojů se zvyšují nároky na přenosovou soustavu. V České republice se skloňuje zejména riziko možného black-outu v důsledků velkých přeshraničních toků elektřiny z větrných parků na severu Německa. Na kolik je tato hrozba vážná a jak je možné jí předcházet, byly hlavní otázky, na které hledali odpověď odborníci z Česka ale i Německa na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi ze série Energetická bezpečnost ČR s názvem Jaké jsou perspektivy a rizika přenosu elektrické energie?
Podle většiny odborníků na energetiku česká přenosová síť prokázala, že na změnu, jež nastala s rychlým rozvojem výrobně nestabilních obnovitelných zdrojů, je dostatečně připravena. V blízké budoucnosti však může za předpokladu souhry několika okolností kritická situace nastat. Německo zatím postavilo polovinu z plánovaných větrných elektráren, takže nestabilita sítě pravděpodobně ještě vzroste. To by v kombinaci se slabým odběrem elektřiny a například havárií v části sítě mohlo znamenat vážnou hrozbu.
Musíme se domluvit s Němci
Zvažovaným řešením je vybudování obousměrných transformátorů na hranicích ČR s Německem, které dokáží přebytečnou energii v síti přesměrovat na méně vytížené trasy. Tímto způsobem již byl vyřešen stejný problém na hranici Polska a Německa.
Josef Fantík, ředitel sekce Energetické a řídící systémy společnosti ČEPS, konstatoval, že takový krok je nutné realizovat jedině po domluvě se sousedem, tedy Německem, a že v tomto směru probíhají intenzivní jednání. Gert Schwarzbach, zástupce společnosti 50Hertz Transmission, německé obdoby ČEPS, potvrdil zájem německé strany na řešení problému. „Společnosti 50Hertz si klade jasně za cíl omezit toky ohrožující bezpečný provoz přenosové sítě v koordinaci s našimi sousedy obdobně, jako se nám to podařilo s polským distributorem PSE,“ konstatoval Gert Schwarzbach.
5 miliard ročně bude potřeba
Česká republika musí v následujícím desetiletí investovat desítky miliard korun do přenosové sítě. „Průměrné stáří vedení velmi vysokého napětí je téměř 35 let, velká část prostředků proto bude potřeba také na obnovu stávajícího vedení. Dnes hovoříme zhruba o 5 mld. Kč ročně, které je nutné investovat, abychom udržovali soustavu a reagovali na potřeby nových zdrojů a vývoj spotřeby elektřiny,“ sdělil Josef Fantík.
Pavel Řežábek, ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy ČEZ, zmínil, že hrozbu pro přenosovou síť dnes naštěstí nepředstavují solární elektrárny v Česku, vzhledem k tomu, že přenosové soustavy mají možnost je v případě přetoků elektřiny odpojit. „Problém je, že bude ubývat klasických zdrojů, které zajišťují bezpečnost dodávky bez ohledu na počasí. Z tohoto důvodu může už kolem roku 2018 black-out reálně hrozit,“ upozornil Řežábek.
Ekologie něco stojí
„Ze strany obnovitelných zdrojů v ČR nedojde k nějakému ohrožení stability sítě, protože velké zdroje jsou vybaveny technologií, která je dokáže odpojit,“ zopakoval Tomáš Baroch, tajemník České fotovoltaické asociace. „Druhou otázkou jsou přetoky elektřiny ze zahraničí a tam je zřejmě nutné zásadní řešení. To řešení nebude levné, ale chceme-li vyrábět elektřinu ekologicky, musíme počítat s tím, že to bude něco stát,“ doplnil Baroch.
Libor Kozubík, vedoucí sektoru energetiky společnosti IBM Global Business Services tvrdí, že je třeba hledat technologická řešení, jak provoz přenosové sítě více automatizovat a omezit tak vliv lidského faktoru v kritických situacích. „Tam kde je to možné a vhodné, by řízení sítě mělo být co nejvíce automatizováno, aby probíhalo co nejrychleji, protože čas v takovém případě hraje důležitou roli,“ poznamenal Kozubík.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.
Vložil: Anička Vančová