Německý kancléř už vypouští balónky slibů, které nemá v plánu plnit. Komentář Štěpána Chába
komentář
26.10.2023
Foto: Se svolením Olafa Scholze
Popisek: Německý kancléř Olaf Scholz
Včera měli ve vedlejší vesnici posvícení. Zjevilo se jim tam na padesát obohacujících inženýrů a jaderných fyziků. Zjevení ovšem nelze brát jako zázrak z Medžugorje, to jen převaděčská banda vyklopila kontraband čtyři kilometry od německých hranic. A tak nám krásný den na vsi zpestřilo houkání sirén a poletování vrtulníku. Lepší než kolotoče. Inženýři a fyzici se rozprchli do všech směrů. V saském městě Chemnitz (po našem Saská Kamenice) zase slavili v ulicích podobní inženýři, že z večerních ulic města už vyhnali všechny domorodce. Z Německa už zní jistá opatrnost, kterou bychom mohli škaredě odskákat.
Německý kancléř Scholz na chvíli vystrčil hlavu z brainwashingové sprchy lidskoprávních neziskovek a kolegů ve vládě a s jistým znepokojením řekl, že se deportace ze země musí razantně urychlit. Pár minut totiž ležel na asfaltu ranveje izraelského letiště při útoků tamních dárečků z Hamásu, což ho asi trochu vystrašilo, když si to samé buduje politikou otevřených dveří i doma v Německu. Přičemž za letošní rok se podařilo deportovat z EU 16 % těch, kteří měli být deportováni. Za loňský rok pak celých 20 % těch, kteří dostali od úřadů zpáteční jízdenku do své domoviny. Snad se Scholzovi jeho rétorické cvičení povede uvést do praxe. I když, pochybuju.
Závoz Evropy novými občany je totiž krytý snad až všemocnými neziskovkami, které si platí své lidskoprávní právníky. Ti se poperou o každý lidský úd, který by měl opustit EU. A nepustí. Soudí se se státem. Protože zákony ušité na naši společnost v normálních časech musí platit i na nelegální cestou přišedší cizince v nenormálních časech. Ač je taková praxe vošajstlich. Však lidská práva. Ta jsme si vybudovali na ochranu jedince a jeho práv před státní zlovůlí. To vše ve stínu zkušeností s totalitami 20. století. Jenže ona lidská práva se nám utrhla a stala se příčinou rozpadu společnosti. Lidská práva totiž začala pracovat ne ve prospěch jedince proti státu, ale ve prospěch utečenců (bez rozlišení jejich touhy se integrovat, nebo tu rozesívat zmar) proti domorodým obyvatelům, kteří se tak stali nepřáteli, proti kterým je nutno bojovat. A toho se neziskovky (i velká část politické reprezentace) chopily s nepochopitelným nadšením.
Ale stejně je to jedno, protože počet těch, které státy EU dokáží deportovat, bude citelně nižší, než těch, které Frontex ve spolupráci s neziskovkami (placenými i Německem) převezou přes Středozemní moře do EU. Ve vedlejší vesnici jich bylo kolem padesáti. Rozutekli se do okolních lesů. Bylo slyšet, jak v domech širokého okolí mohutně zadunělo zamykání dveří. Stejně jako v Saské Kamenici, která je od naší vesničky vlastně nedaleko. Nemluvě pak o pásmu Gazy, odkud se zvedne další citelný exodus, jehož finále budeme s největší pravděpodobností sledovat na území EU, protože arabské země se o své Palestince postarat nechtějí. Jsou prý bezpečnostní riziko. A to pak jsou pro nás jako dělaní. To ať si Scholz říká co chce. A pozor, my víme, že jsou pro nás násobně větší bezpečnostní riziko, ale pod diktátem lidských práv je budeme přijímat. Čímž si z Evropy uděláme malé hic sunt leones a takovou pěknou tečku za tou naší komédií.
Schengen, vysněný prostor volného pohybu a obchodu se s politikou našich lumíků stal prokletím. Chtěli jsme žít v utopii, žijeme, vinou faktických utopistů, v kocovině, která pomalu přechází ve společenský rigor mortis. Protože už není obrany, není návratu. Scholzova slova jsou jen zakvákání paralyzované kachny obklopené aligátory. On už nemá možnost zvrátit osud Evropy. A ne pouze proto, že migrační toky jedou jako v roce 2015 a on je nejen nezastaví, ani se o to nesnaží, ale protože cílenou indoktrinací už se změnilo myšlení budoucích generací, mladých. Ti řeší vlastní pohlavní nejednoznačnost, lepení se k silnicím a bezbřehé podlehnutí levicově progresivistickým tlakům. Tlakům, které byly do škol a do trendů mládí záměrně protlačované shora. Se všemi těmi Člověky v tísni s volným přístupem do škol a hlav studentů. Nebo už si nepamatujeme, jaké celosvětové ovace vzbuzovala mezi lumíky Greta Thunberg, která po narkomanském úletu s klimatem teď navíc fandí Hamásu? Byla dětem dávaná za vzor.
Západní politici přesně tohle chtěli a směrovali tam všechen svůj politický kapitál. Taková ta univerzální představa homogenního lidstva, které je jako přes kopírák. Wir schaffen das je jen vrchol ledovce, taková personifikace politiky, která nezněla jen z úst Angely Merkelové, ale ze všech pórů většiny unijních politiků. Proto jsme v tom, v čem jsme. Zamknutí doma, protože za okny tušíme budoucnost.
Němci toho mají plné zuby, jejich kancléř už vypouští balónky slibů, které nemá v plánu plnit. Co v plánu, nemá ani možnost je plnit, protože by ho jeho okolí za použití argumentu lidských práv zadupalo do podlahy. Ale jedno řešení by to mělo. U nás na Východě máme migrantů stále málo. Neustále se tak nějak producírujeme v prostoru, od kterého očekáváme jisté bezpečí… a také se nám zatím dostává. Německu můžeme ulevit. Už jsme si pro to připravili pole podpisem pod Migrační pakt. A pro Německo my se rádi obětujeme. Zas a znova. Kde v tu chvíli budou naše lidská práva? My žádná nemáme. Ty se budou uplatňovat proti nám.
Zdroje: iDnes, Politico, Die Welt, Eurostat
Vložil: Štěpán Cháb