Strašidelné Jevany. Záhady života
01.10.2023
Foto: Se svolením obce Jevany
Popisek: Hřbitov Aldašín, jediný pozůstatek zaniklé obce, která byla v 14. století zřejmě centrem tehdejšího osídlení Jevan
Středočeská obec Jevany je v povědomí veřejnosti zapsána jako bydliště mnoha celebrit. Ale vesnička, stojící uprostřed malebných lesů a rybníků, má údajně i svou temnější stránku. Někteří lidé vypráví o mrazivých paranormálních jevech. Souvisí tyto anomálie s vypálením několika zdejších obcí během třicetileté války? Mezi nimi je asi nejznámější bývalý Aldašín, východně od Jevan. Právě tam dodnes stojí kostel sv. Jiří s přilehlým a funkčním hřbitovem. Může jít o prokleté místo, jak někteří lidé tvrdí?
Automobil zastavuje u plotu, obklopujícího rozlehlý pozemek s honosnou vilou. Vzápětí z vozu vystupuje realitní makléř. Ve chvíli, kdy muž opustí interiér auta a podívá se do zahrady, strne překvapením. Že by někdo z klientů, kterým nabízí k prodeji tento luxusní dům, čekal přímo před ním? Jenže to by musel přelézt vysoký plot, protože klíče od branky má pouze prodejce!
„Prodávali jsme velkou starou vilu na konci Jevan, těsně u lesa… Ten barák má v sobě něco divného, od začátku jsem tam nerad dělal prohlídky. Jednou jsem přijížděl, a když jsem vylezl z auta, viděl jsem u vily na schodech postavu ženy v dlouhých černých šatech. Myslel jsem si, že jsou to klienti, ale museli by přelézt plot. A v dlouhých šatech by to šlo bídně. Odemkl jsem bránu, otočil se, abych ji zavřel, a ta žena v šatech nikde,“ napsal o začátku tajemné zimní příhody muž, který se podepsal jako Olda.
Když navíc zkušený prodejce realit vstoupil na zahradu, byla pokryta sněhovou pokrývkou. Proč ani přes usilovné hledání nenašel žádné lidské stopy ve sněhu, a to ani v blízkém, nebo vzdálenějším okolí domu? Následně se také měl přesvědčit, že i vchodové dveře vilky byly zamčeny a okna neporušena. Že by tedy obchodníka oklamaly smysly a šlo o halucinaci, nebo snad o záhadný fenomén, související s minulostí domu?
Kdo se dívá mezi stromy
Zájemci o dům přijeli až za několik dlouhých minut a po záhadné ženě se slehla zem. Navíc po prohlídce a odjezdu klientů měla mysteriózní situace ještě další podivnou dohru. Když realitní makléř zamkl všechny dveře a chtěl odjet, naposledy se ohlédl do zahrady. A tehdy v zamčené a prázdné vilce prý opět spatřil záhadnou ženu, jak se na něj dívá z okna! Protože již neměl odvahu vrátit se, nasedl do auta a odjel. Ale jak by se do zamčené nemovitosti mohl tak rychle dostat nepovolaný člověk? Spatřil snad Oldřich opakovaně přízrak dávno mrtvé obyvatelky domu? Nakonec v Jevanech a jejich okolí by to nebylo nic neobvyklého. Proč? Nejen podle místních starousedlíků se to tu má podivnými jevy doslova hemžit.
Zmíněný muž ve svém vyprávění o zvláštních jevech z tohoto regionu na webu Esoterikweb pokračuje: „Jel jsem minulý rok v srpnu za našima na chatu a bylo docela pozdě. Už byla tma, tak kolem jedenácté hodiny večerní. Kousek od Vyžlovky začíná cesta lesem okolo parcel a potoka. Tam jsem viděl podél cesty jakoby rozsvícené svíčky. Jenže světýlka neplápolala, ale svítila „durch“. Zastavil jsem, abych se na ně podíval, ale dostal jsem ránu do střechy auta. Taková šupa! Byl bych blázen, kdybych vylejzal. Jel jsem k našim a byl rád, že jsem pod střechou.“
Samozřejmě nelze vyloučit, že jde o poněkud přikrášlený příběh, který se možná odehrál poněkud jinak. Jenže o záhadných světlech v lesích okolo Jevan nemluví zmíněný prodejce realit sám. Další svědci přidávají zmínky o podivné mlze, z níž se prý někdy vynořují temné siluety postav, nebo o zvláštních nelidských a nezvířecích skřecích, ozývajících se občas mezi stromy. Co, nebo kdo se tímto způsobem manifestuje do naší reality?
Nejen záhadná světla a hrobové ticho
Jiné příběhy ze známého regionu se zmiňují o pocitech přítomnosti neviditelných pozorovatelů či jakéhosi neznámého ohrožení. Ale také o podivně hrobovém tichu, zcela bez zvuků ptáků. To se občas kolem Jevan rozprostře, někdy i na dlouhé hodiny v kuse.
„Předem musím říct, že to tu mám hrozně rád a za nic na světě bych se nestěhoval. Pravdou ale je, že se tu něco děje. Nálety netopýrů, podivné zvuky z rozsáhlých lesních zahrad, světýlka dole u rybníka. To je realita. Ne každodenní realita, ale stává se to často. Na strašidla ani nic takového nevěřím, ale už několikrát se mi stalo, když jsme se vraceli přes Aldašín (zbytek zaniklé obce východně od Jevan, dnes jde o kostel se hřbitovem – pozn. redakce) domů, že jsem, a nejen já, něco viděl. Nedokážu to popsat, vypadalo to jako postava z mlhy… Ale rozhodně to nebylo jen jedenkrát,“ zmiňuje se o zvláštních zážitcích zdejší starousedlík Pavel N.
Jak lze jeho vyprávění vysvětlit? Časté mlhy mohou souviset s polohou obce v podmáčené a kdysi močálovité oblasti, plné rybníků. Nálety netopýrů s jejich přemnožením a snahou opatřit si potravu. Ale ostatní zmíněné jevy, i pokud připustíme vliv lidové tvořivosti, nelze tak snadno a lehce materialisticky objasnit. Nápadně často se totiž podobné fenomény vyskytují na místech někdejších neštěstí či hromadných tragédií, tedy v lokalitách, kde kdysi zahynulo mnoho osob. Podobné historky se tradují například o východočeském lese Svíb, kde došlo v 19. století k nejkrvavější epizodě bitvy u Hradce Králové. Že by šlo jen o náhodu?
Na území zaniklých obcí
I autor tohoto článku zažil ve Svíbu nejen ono zmíněné hrobové ticho bez zpěvu ptáků, ale také vtíravý pocit cizí přítomnosti, který byl až mrazivý (psali jsme před časem v Záhadách života). Stejně tak jsem v tomto lese slyšel zvuky, které sem nepatřily, cosi jako výstřely, a další. Týká se krvavá minulost také Jevan, stojících nedaleko Prahy?
„Jevany (německy Jewan) jsou obec v okrese Praha-východ, žije zde 783 obyvatel… Leží na okraji národní přírodní rezervace Voděradské bučiny na Jevanském potoce… Součástí Jevan je i od třicetileté války zaniklá středověká vesnice Penčice, dnes už jen hájovna. Jihovýchodně od obce leží bývalá ves Aldašín, zaniklá za třicetileté války, do dnešní doby se dochoval pouze kostel sv. Jiří se hřbitovem. Dále se na katastru obce nachází například zaniklé vesnice Dubina, Bohumil a Cukmantl se samotou Drbohlav,“ dočteme se na oficiálních stránkách Wikipedie.
Z tohoto oficiálního přehledu vyplývá jeden podstatný údaj. Středočeské Jevany se i s okolím částečně rozkládají na území několika bývalých zaniklých obcí. Pokud nahlédneme do dalších zdrojů, zjistíme, že jejich zánik většinou souvisí s drsnou dobou třicetileté války (1618-1648) a jejich vypálením žoldnéři. Jde o krutý konec mnoha zdejších obyvatel, který by mohl objasnit mnohé z výše popsaných paranormálních jevů? Nejspíš ano!
Děsivé ozvěny třicetileté války
Nesmírným hrůzám třicetileté války se zřejmě nemůže vyrovnat nic dalšího z české moderní historie. Snad tedy až na některé epizody první a druhé světové války. V tomto konfliktu, vzniklém na základě náboženských rozporů, se totiž ocitli v ohrožení zejména obyčejní obyvatelé menších měst a vesnic bez mohutných hradeb. Právě nepříliš chráněné obce se stávaly snadnou kořistí mnoha cizích vojáků a lapků, táhnoucích střední Evropou, a také nesmírného hladu a moru. To byl i případ obcí v okolí Jevan, které se během třicetileté války téměř vylidnily, podobně jako tehdy jiné části Čech, Moravy a Slezska. Byly to tedy zřejmě právě nesmírné hrůzy onoho konfliktu, které způsobují nepříjemné pocity zdejších obyvatel a časté záhadné jevy. Navíc podle nepotvrzených zpráv má část Jevan ležet na území zaniklého aldašínského hřbitova. Co dalšího a děsivého se tu mělo odehrát?
„V Jevanech bydlím pouhých pět let. Koupil jsem starou vilku k rekonstrukci a rok jsem ji předělával. Tedy já osobně ne, ale stavební firma. Zpočátku jsem byl nadšen, nemovitost byla levná. Navíc bydlet v Jevanech je image, stavební firma udělala dobrý rozpočet a termín dokončení byl do tří měsíců. Postupně se ale začala firma opožďovat s pracemi. Jednou to byl úraz zedníka, potom úraz dalšího řemeslníka. Pak začali řemeslníci stávkovat, že prý tam nebudou, že se jim na stavbě ztrácí nářadí pod rukama a najednou se objeví na jiném místě. Potom mně firma oznámila, že končí,“ uvádí další ze zdejších obyvatel o počátku až podezřele protahující se rekonstrukce svého nového domu…
Kroky neviditelných návštěvníků
Stavební firma nakonec s přestavbou vilky skončila s tím, že tam dělníci odmítají pracovat a bojí se. Proto si zmíněný svědek a majitel nemovitosti najal jinou firmu. Ale i její zaměstnanci se začali potýkat se záhadnými problémy, které jinde nezažili. Opět se začaly podivně ztrácet a samovolně přemisťovat věci a nářadí. Mnozí dělníci údajně slyšeli, jak na sebe volají, ale přitom se nacházeli na jiném místě! Nakonec však byla, i přes podivné potíže, rekonstrukce vilky dokončena. Šlo o výhru?
Počáteční nadšení jejích nových obyvatel nemělo mít dlouhého trvání. V domě se totiž údajně začaly dít jiné podivné jevy: „Ze schodiště v hale se ozývají občas hlasy jako ozvěna… Někdy v noci slyším na schodišti z dlaždic kroky a vrzání dřeva. Původní schody byly dřevěné… Soused mě uklidňuje, že je všechno o.k., že si zvyknu,“ uzavírá tajemné vyprávění jeden z místních obyvatel. Ale není zdaleka jediný, kdo se měl setkat s bizarním nepřátelstvím zdejšího kraje, který jako by nebyl nakloněn novým usedlíkům a stavbám, ale ani žádným dalším změnám.
„Nedaří se tu ani vztahům ani podnikání. Je to vlastně velký hřbitov… Téměř na konci Jevan je náves s růžovým hotelem, který je stále prázdný. Mnohokrát změnil majitele a dodnes se podnikání v něm nedaří. Stále působí opuštěně…“ napsala o Jevanech Daniela. Provází snad celý region jakási kletba? Prokletí zavražděných obyvatel někdejších vypleněných vesnic a osad, nebo cosi mnohem horšího?
Pátrání na místě: Podivné volání, i vytí
Je už večer a já stojím před malebným barokním kostelem svatého Jiří. Budova, umístěná v krásné přírodní lokalitě, navazuje na původní dřevěný svatostánek z konce 13. století. A společně s okolním hřbitovem jde o jediný pozůstatek zaniklé vesnice Aldašín (zanikla v době třicetileté války – pozn. redakce). Na tomto pohřebišti odpočívá například slavný skladatel Karel Svoboda. Co tu vlastně hledám? Lokalita uprostřed lesů je zpočátku nádherná, ale s přicházejícím večerem se místo jakoby promění. Jde pouze o můj pocit? Chvílemi mi přijde, že se na mě z lesa upírají oči kohosi neviditelného. A nejsou příliš nakloněny mému bádání.
Zhruba kolem 22. hodiny se z nedalekého lesa ozve zvláštní zvuk, připomínající vytí psa či vlka. Slyším pouze čtyřnohého hlídače některého domu z okolních vesnic, nebo jde o jeden z údajně hojných tajemných jevů? Vždyť můj měřič EMF na několika místech během mé čtyřhodinové přítomnosti ukázal podezřele zvýšené elektromagnetické pole. Jedna z těchto výchylek se odehrála kolem 19:30. Přesněji v okamžiku, kdy jsem měl v Aldašíně poprvé zvláštní zážitek. Jaký? Jako by na mě z nedalekého lesa někdo volal! Že by někdo z místních tímto způsobem provedl kanadský žert? Jenže jsem nikomu o mé cestě sem, s cílem obhlédnout pravdivost záhadných jevů, předem neříkal. Mohlo tedy jít o projev tajemných sil? Projev přízraků dávno mrtvých obyvatel, nebo snad něčeho temnějšího?
Oblast děsivých lesů a sebevrahů
Přestože šlo v případě Aldašína zejména koncem 18. a 19. století o vyhledávané poutní místo, nikdy se nepovedlo obnovit ho na plnohodnotnou obec. Mohlo jít pouze o shodu náhod, nebo opět o působení čehosi neurčitého a zlého? Zdejší lesy od Pánovy Březiny (les u Mukařova – pozn. redakce) až po Kostelec nad Černými lesy mají už nejméně několik staletí nepříliš lichotivou pověst. Kromě různorodých zkazek o přízracích se tu vypráví také o takzvaném štvaní neboli divoké honbě. O co jde? Má jít o projev neviditelného zástupu přízraků, které se podobně jako lovci na koních se psy proženou lesem a za sebou zanechají jen spoušť.
Někteří ze svědků tohoto fenoménu za něj údajně zaplatili životem, silným leknutím a následným infarktem či mrtvicí. S tímto fenoménem jsem se sice nikdy osobně nesetkal, nicméně v Pánově Březině jsem zažil několik zvláštních chvilek. Kromě zahlédnutí jakési zvláštní mlhavé ženské postavy se jednalo opět o krajně nepříjemné pocity. Mimochodem, také tento les u Mukařova je spojen s hrůzami třicetileté války. Že by tedy takto vznikla pověst o zdejším přízraku zavražděné šlechtičny? Každopádně Pánova Březina dodnes láká až podezřele mnoho sebevrahů, kteří sem přicházejí ukončit své nešťastné životy.
Ani celebritám štěstí nepřináší
Ale vraťme se zpět do Jevan a Aldašína. „Už za I. republiky se Jevany těšily pověsti sídla pro lepší společnost; vedou se dohady o tom, kdo za touto pověstí stojí. Je možné, že to byl architekt Josef Fanta, autor současné budovy pražského hlavního nádraží. Dost možná ale také stála za přílivem známých osobností autorka díla Její pastorkyňa, spisovatelka Gabriela Preissová. Architekt Fanta jí totiž v Jevanech postavil vilu a ona následně lákala do vsi za Prahou své kolegy. A tak tu honosné budovy rostly jedna za druhou… Jak už bylo naznačeno, pobyt zde mnohým příliš štěstí skutečně nepřinesl. Mnoho známých lidí v průběhu bydlení v Jevanech vážně onemocnělo a rovněž i zemřelo,“ napsal o poněkud zvláštně tajemné obci český badatel a publicista Petr Matura.
Nebudeme se tu podrobně rozepisovat o mnohokrát opakovaných potížích zdejších celebrit, ale ve stručnosti jich několik zmiňme. Mezi takto postižené osoby patřil například uznávaný český profesor a psycholog Vladimír Vondráček. Toho měla v Jevanech dostihnout smrtelná choroba. Proč se sám Vondráček před smrtí zmiňoval známým a rodině o negativních energiích, které ve své vile cítil?
Proč slavík prodal dvakrát stejný dům?
Nedobré energie se zřejmě podepsaly i na potížích mnohonásobného slavíka Karla Gotta. Známý český zpěvák totiž v Jevanech dvakrát po sobě koupil stejný dům, aby se ho stejně rychle (v obou případech) zase prodejem zbavil. Příčinu oněch nákupně-prodejních turbulencí idol žen nikdy veřejně neprozradil, takže můžeme jen spekulovat. Nestály za nimi tajemné obtíže s nepřátelskými paranormálními jevy, které možná o něco později dohnaly i následného majitele této vily, podnikatele Jana Moťovského? Moťovský vilku po Gottovi vlastnil od roku 2005 a přestavěl ji na muzeum zmíněného pěvce s názvem Gottland. Jenže o několik let později záhadně zmizel v zahraničí a muzeum bylo zrušeno.
A o smůle by v souvislosti s Jevany mohly mluvit i další slavní lidé, od herečky Kateřiny Brožové až po zpěváka Petra Muka, jehož život nešťastně skončil v bytě na pražských Vinohradech v roce 2010. Jakoby se na některé lidi od doby, kdy se ocitli i pouze nakrátko v Jevanech, nalepilo neštěstí. Já sám jsem zažil podobné asi půlroční období po své poslední návštěvě Pánovy Březiny.
Mají tedy zdejší lesy podivnou a ponurou moc přenášet na své okolí negativní energii? Šušká se cosi o dávných pohanských svatyních v těchto místech Středních Čech. Vykonali tu snad kdysi dávno pohanští kněží ponuré rituály, kterými přivolali nejen temné démonické síly, ale také nechtěně uvrhli děsivou kletbu na celý tento kraj?
Převzato z časopisu Záhady života
_20230930.jpg "Záhady života")
Vložil: Redaktor KL