Anekdotické příhody ze dvou koutů světa, které vás (aspoň trochu) osvěží. Album Ondřeje Suchého
25.07.2023
Foto: Se svolením Ondřej Suchý (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Australský muzikolog a majitel velkého hudebního archivu Václav Hruška alias John Pear byl kdysi v Šemanovicích, kde vyprávěl na veřejné rozhlasové nahrávce o svých humorných zážitcích u protinožců. Rozesmával nejen publikum, ale i mého přísedícího sourozence Jiřího. Stalo se v devadesátých létech minulého století.
Jednou z výhod technických zázraků (pro naši, tedy starší, generaci), je možnost vést korespondenci s lidmi ze všech koutů světa. Píšu si s přáteli, které mám v Německu, Polsku, Francii, Americe, Dánsku, Rakousku, ale také v Kanadě a Austrálii. A právě z těchto dvou posledně jmenovaných zemí mi svého času přišly dva maily, které mě rozesmály. První mi poslal kamarád, česko-kanadský novinář a překladatel Petr Adler, pamětníkům známý ze šedesátých a sedmdesátých let jako jeden z nepřehlédnutelných redaktorů týdeníku Mladý svět.
Toto je důležitá ilustrační fotografie!
S. O. S. znamená Slower, Older, Smarter…
Airbus 380 míří přes Atlantik.
Létá konzistentně rychlostí 800 km/h ve výšce 30 000 stop, když se najednou objeví Eurofighter s Tempo Mach 2.
Pilot stíhačky zpomaluje, letí podél Airbusu a rádiem volá pilota osobního letadla: ‚Airbus, nudný let, že? A teď se podívejte sem!‘
Svým tryskáčem se převrátí na záda, zrychluje, prorazí zvukovou bariéru, rychle stoupá do závratné výšky a poté se v úchvatném pádu stočí téměř na hladinu moře.
Vrátí se zpátky k Airbusu a ptá se: ‚No, jaké to bylo?‘
Pilot Airbusu odpovídá: ‚Velmi působivé, ale podívejte se na tohle!‘
Pilot tryskáče sleduje Airbus, ale nic se neděje. Letí dál rovně, stejnou rychlostí. Po 15 minutách se pilot Airbusu ptá: ‚No, jaké to bylo?‘
Zmatený pilot tryskáče se ptá: ‚Co jsi udělal?‘
Pilot Airbusu se směje a říká: ‚Vstal jsem, protáhl nohy, šel jsem dozadu do letadla na záchod, potom si dal šálek kávy a čokoládový zákusek.‘
|
Poučení z příběhu zní: Když jste mladí, rychlost a adrenalin se zdá být skvělý. Ale jak stárnete a zmoudříte, naučíte se, že pohodlí a klid jsou důležitější.
Tomu se říká S.O.S.: Pomalejší, Starší a Chytřejší.
Věnováno Neznámým autorem všem mým starším přátelům - je čas zpomalit a užít si zbytek života!“
Portrét kamaráda Petra Adlera z kanadského Edmontonu.
A teď: Znáte nějakou australskou anekdotu? John Pear – Václav Hruška z australské Manilly mi občas nějakou pošle. A tak zde je jedna starší, avšak rovněž poučná:
|
„Seděl ovčák u cesty a pásl ovce.
Pojednou nedaleko zastavilo auto. Velice luxusní, nový Porsche.
Z auta vystoupil mladý elegantní muž, oblečený podle poslední módy.
Vše značkové. Drahé sluneční brýle, Rolex hodinky, boty za dva tisíce.
Přistoupil k ovčákovi a řekl: ‚Když uhodnu, kolik máš ovcí ve stádě, dáš mi za to jednu z nich?‘
‚Oukej‘, souhlasil ovčák.
Mladý muž vyndal z kufru Porsche drahý laptop kompjútr, do kompjútru napojil satelitní telefon, na okraj stáda ovcí umístil stojan s velice nákladným zařízením na monitorování tepelného spektra v dálce se pohybujících živých objektů, a po několika telefonátech a sérii výpočtů prohlásil:
‚Máš přesně 658 ovcí!‘
Ovčák ani nemrknul a povídá: ‚Ano, já vím!‘
Mladý muž si vzal podle dohody jedno zvíře, dal ho do auta a chystal se odejet.
‚Moment!‘, zarazil ho v poslední chvíli ovčák. ‚Když uhodnu tvé povolání, dáš mi to zvíře zpět?‘
‚Oukej‘, souhlasil mladý elegán.
A na to ovčák praví klidně: ‚Jsi obchodní poradce!‘
‚To jsem!‘, souhlasil překvapený mladík. ‚Jak jsi to poznal, ovčáku?‘
‚Jednoduše,‘ pravil ovčák: ‚Jednak jsi sem přijel, aniž by tě někdo zval, pak sis vyžádal odměnu za informaci, kterou sám dávno znám, a ke všemu ani nerozumíš mému byznysu.
A teď mi, prosím, vrať zpátky mého psa!‘“
|
Nenapadá mě, jaký obrázek dát na závěr dnešního Alba. Nakonec jsem vybral kresbu, kterou pro Václava Hrušku nakreslil Jiří. Mně se moc líbila. Hruškovi-Pearovi také…
Vložil: Ondřej Suchý