Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

S evropskou prosperitou přímo do pangejtu. Komentář Štěpána Chába

komentář 09.05.2023
S evropskou prosperitou přímo do pangejtu. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Velká čínská zeď

Hned na úvod si říkám, jestli se takovým článkem neodstřelím mezi obdivovatele Číny. Snad ne. Vrhám se do toho tedy bezhlavě a s příchutí té naší evropské pětiletky.

Hledal jsem pro děti japonskou výuku matematiky. Sofistikovaný způsob počítání, který dětem dovolí počítat i velmi složité příklady velmi jednoduchou, rychlou a efektivní cestou. Místo japonské školy na mě vyskočila čínská škola počítání na prstech. Užasl jsem. Nahlédněte na jednu z ukázek:

 

 

Počítání na prstech se natolik zautomatizuje, že čínské dítě následně nemusí prsty vůbec používat, dokáže si systém převést do vlastní mysli a s rychlostí kalkulačky vyseknout správný výsledek. Fascinující. Čínské školství, jak jsem pak zjistil chaotickým šouněním po internetu, je zaměřené na výkonnost. Je to systém z našeho pohledu krutý, plný konkurence, rychlosti a nabiflovanosti (a jistě i politické propagandy), při které jsou na děti vyvíjené velké nároky. Můžeme si myslet, že takovou nepraktickou vývojovou fázi ve školství máme za sebou. Teď tvoříme uvědomělé mladé lidi s vyvinutým kritickým myšlením, kteří když neví, tak se přece zeptají Googlu. A to je základ. Ale co když není?

Podobně na výkonnost byly vzdělávané děti šlechty ještě před staletím. Aby z dítěte vyrostl skutečný aristokrat, musel se k tomu propracovat. Znát jazyky, ne jeden, ale několik, orientovat se ve vědách matematických, přírodních, umět hrát na hudební nástroj(e), mít vyvinutý cit pro jazyk, pohybovat se ve vědách duchovních i geografických, být člověkem renesančním co do vědění. I díky tomu jsme se také stali kontinentem s jasnou převahou. Podobně na tom pracuje Čína (a nejen Čína, podobně náročné školství má i Japonsko nebo Jižní Korea).

My jsme se vydali jinou cestou. Cestou postupně se snižujících nároků, cestou inkluze, cestou politiky ve školách (snad to jediné máme s Čínou společné, politická agitace ve školách). My chrlíme do společnosti sice kvanta lidí s titulem, s vysokoškolským vzděláním (protože kdo nemá titul, jako by nebyl), ale tak nějak nevnímáme, že samotné vysokoškolské vzdělání není vždy dokladem rostoucí kvality a prosperity naší společnosti. U nás se sice daří například ideologiím genderismu, ale otázkou je, a zůstane, jestli je nám třetí genderově neutrální záchod co k čemu. V závěru minulého roku se neexistence genderově neutrálního záchodu stala dělící linií u studentů Masarykovy univerzity v Brně, jak informovali sami studenti svou peticí. K čemu nám budou stovky odborníků na genderově neutrální záchodky v boji s Čínou o naši prosperitu? Budeme se cítit lépe? A bude nám stačit jen tohle, když budeme sledovat, jak nám Čína ujíždí ekonomicky, technologicky i mocensky do budoucnosti? „V nejhorší situaci se ocitají studenti, kteří se identifikují jako nebinární,“ napsali studenti v petici. Tak tohle je trápí.

Což může krátkodobě fungovat. Společnost se může cítit několik let, několik málo desítek let hodnotově na výši. Ale nakonec dojede na nedostatek odborníků, přičemž dostatek telat s tituly bude dalece přesahovat únosnou mez. Všechna ta teleta budou ochotná přes tisíc a jeden nezisk zemřít za to, aby na hlavním nádraží v Praze byly záchodky pro všech dvaasedmdesát pohlaví, ale konkurenční výhodu proti Číně nám to prostě nedá. Most nám to nepostaví, dopravu nezefektivní, diplomaty nevychová, jen to bude chodit s transparentem po hlavním nádraží a dožadovat se úplně nesmyslných práv pro někoho, kdo neexistuje, nebo existuje jen v psychiatrických brožurkách pod číslem diagnozy. Už teď závidíme Číně technologický vývoj. Ten se tam skutečně nevylíhnul tím, že by Číňané jen kopírovali západní nápady. 

Příklad z posledních dní? Server Živě informoval o nové baterii pro elektromobily, které mají téměř dvojnásobný výkon, než největší technologický výkřik ze Západu. To smrdí naší prohrou. Další v řadě. 

Čína nás nepřeválcuje tanky a raketami, takhle s protivníkem jednáme my, Čína nás prostě překročí jako slepou vývojovou cestu díky své vzdělané společnosti, která věří ve svůj stát. A pomalu si nás u toho odkoupí. Což je na zvážení, protože odkup bude rámcovaný naší snahou vyřídit si to s Čínou po našem. Tedy za pomoci raket a tanků. Nejdeme dobrou cestou. Nebylo by lepší jít zase cestou skutečné vzdělanosti? Protože ta nám toho dá daleko víc. Jen otázka. 

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb