Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Čím je krytý náš blahobyt. Komentář Štěpána Chába

komentář 15.03.2023
Čím je krytý náš blahobyt. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Hostina, na kterou brzy nebudeme ani pozvaní

Abychom se mohli i nadále držet futer při přesvědčování okolního světa, že právě my jsme výspa vší civilizace a světového bohatství z toho plynoucího, musíme mít nějaké krytí. Nějakou nadhodnotu, kterou okolní svět postrádá a kterou nám může jen a jen závidět. V minulosti jsme, jakožto evropský kontinent, řešili svou dominanci zbraněmi, a byli jsme na koni. Pak přišla průmyslová revoluce, svět jsme předběhli o desítky let dopředu. Přišla internetová revoluce, kde jsme ještě stihli uběhnout za dobrý čas stovku. Ale co nabízíme teď? V čem jsme lepší, než zbytek světa? Co nabízíme?

V posledních letech se do popředí dostávají asijské ekonomiky. Nikoliv jen kolos Číny, ale i vedle postávající kolos Indie, která nabrala dech a dere se do čela světové ekonomiky. Ještě před pěti, maximálně deseti lety jsme na Čínu hleděli jako na montovnu světa, chudou, nevzdělanou, beznadějnou. Kde je Čína teď? V inovacích i ekonomice nám začíná ukazovat záda. Podobně teď hledíme i na Indii. Chudá, obyvatelstvo nevzdělané, beznaděj. Za pět, deset let, pokud tu ještě budeme, začneme Indii závistivě hledět na záda.

Čína i Indie staví svůj ekonomický i technologický rozlet na masivní podpoře průmyslu a inovacích. My ze svého průmyslu v rámci zelené politiky ustupujeme, regulujeme ho, trestáme ho a vlastně ho tím nutíme utéct z našeho kontinentu do zemí s přístupnější politikou (pro příklad – Volkswagen oznámil, že kašle na letiště v Líních u Plzně a přesune svou výrobu baterií do USA, protože Spojené státy nabídly firmě výhodné pobídky, Němci tiše skřípou zuby, jejich rodinné stříbro se z části přesouvá za hranice i za oceán, ale v rámci zelené politiky je to richtig).

Velkou výhodu náš civilizační okruh očividně vidí v ideologiích. Mladí lidé jsou ve školách vedeni k aktivismu, boji za práva všemožných menšin, která vedou často až k absurdním situacím, kdy si například v ženské věznici odpykává trest muž, který se za ženu jen prohlásil a přitom tam otěhotnil dvě spoluvězenkyně. A všem to připadá tak progresivně krásné. Začínáme generovat nové druhy politruků namísto inženýrů. Mladé lidi, kteří trpí klimatickým žalem, kteří za svou životní výzvu označily/i boj s gramatikou nebo s přechylováním, kteří zpochybňují přírodou daná pravidla a volají po zásobě dámských hygienických vložek na pánských toaletách, protože tvrdit, že menstruují jen ženy, je nenávistné. Je to příznak mravního úpadku. V Indii, v Číně, jsou mladí lidé vedení k výkonu, k vědomostem, k cílevědomosti. Nemluvím o metodách a politické nalévárně, která musí být v Číně výrazná (a jejíž intenzitu začínáme hravě dotahovat). Mluvím o efektivnosti. U nás se ustupuje ideologické zaslepenosti, která generuje… Piráty a jim podobné. Slabé jedince, kteří se cítí neustále ublíženě.

Jenže vygeneruje nám ufňukanost nastupující generace nějaké evoluční výhody oproti asijským ekonomikám? Rozhodně, pokud by nám ony ekonomiky zobaly z ruky jako ještě před dvaceti lety. Jenže to se neděje.

Dobrá, náš největší spojenec a ochranitel. USA. V USA se ale stala ekologie jen píárovým prostředkem celebrit a jejich krokodýlích slzí, nikoliv praktickou politikou jako v Evropě. Však Spojené státy společně s Čínou jsou největšími znečišťovateli na planetě a nevypadá to, že by se na tom mělo něco změnit (Čína teď zahájila výstavbu uhelných elektráren o celkovém výkonu 110 GW, to je pořádná nálož znečištění). My si odstřelujeme průmysl, energetiku, soběstačnost, těží z toho, mimo dalších jiných, právě náš spojenec USA. Už jen tím, že nám přeprodává předražený a nanejvýš neekologicky těžený břidlicový plyn, ale právě i pobídkami, které z Evropy odlákávají průmysl. Spojenec a ochranitel tak zcela nepokrytě vydělává na naší zelené fantasmagorii, která může dovést náš kontinent do chudinské čtvrti světa. Nemluvě pak o válečném dobrodružství na Ukrajině, kde kdyby chtěly USA konflikt zastavit, zítra prostě skončí. Což s sebou nese jen další a další nekonečné výdaje a ožebračování převážně evropských zemí.

Jsme oslabení, sami si diktujeme zničující podmínky, přičemž okolnímu světu jsme pro smích. Oni jen využijí situace a převálcují nás. Nemáme zdroje, nemáme suroviny. Náš mezinárodní význam klesá. Naše dluhy jsou už teď nesplatitelné a vznikají, jak jinak, nekryty hodnotami, tedy prací, výrobou. K tomu přestárlá společnost s brzy kolabujícím důchodovým systémem. To je nadmíru komicky vyvažované nedostatečnou porodností. Chcípáme na přebujelou byrokracii a regulacemi na každý kousek naší existence. Likvidujeme své zemědělství, potravinovou soběstačnost. Ničíme si dopravu. Nehledáme stabilitu, nehledíme do daleké budoucnosti, pálíme mosty. Přitom zavádíme držhubnou politiku potlačování oponentních názorů a bráníme tak diskusi a tedy možnosti z té mizérie nějak vybřednout.

Nemáme světu co nabídnout. Jen svou minulost. Nic jiného, než svou minulost. Náš nynější politický směr neukazuje cestu do budoucnosti, ale cestu do ztracena. Nic už nekryje náš nárok na blahobyt. Žádné nosné hodnoty.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb