Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bez Mrazíka ani ránu aneb Srážka kouzelné pohádky s realitou ruského venkova. Tajnosti slavných

28.12.2022
Bez Mrazíka ani ránu aneb Srážka kouzelné pohádky s realitou ruského venkova. Tajnosti slavných

Foto: Foto se svolením Gorky Film Studios

Popisek: Jakmile se objeví na obrazovce vypravěčka Anastasija Zujeva, všichni se k obrazovce hrnou už skoro šedesát let. K sledování naivního pohádkového příběhu, který má kořeny v klasických ruských epických hrdinských básních neboli bylinách, totiž zve hlasem jedinečné Niny Popelíkové.

VIDEO Za dva roky mu už bude šedesát a Rusové prý na něj dávno zapomněli. U nás se ale stal klasikou, bez níž si Vánoce neumíme představit. Hlavní podíl na tom má český dabing, který ho povýšil na jedinečnou parodii. Skutečný ruský venkov měl ale do pohádkové malebnosti na hony daleko.

Legendární pohádka o krásné a pracovité Nastěnce, nafoukaném a statečném bohatýru Ivanovi a lásce, která dokáže zvítězit nad mrazivým kouzlem i zlou macechou, působí na první pohled jako luxusní pohodička. Mrazík zavádí diváka na ruský venkov v přesně neurčeném čase, a našinec předpokládá, že tohle už muselo být hodně dávno. Jenže nemuselo.

Neuvěřitelná realita

Ještě krátce před devadesátkami jsme se cestou od nádraží v Sergijev Posadu k nejstaršímu pravoslavnému klášteru Zagorsk doslova brodili vrstvou prachu, který se musel s prvním deštěm nutně proměnit v blátivé pole. Svědčilo o tom mimo jiné i oblečení žebračky, něco takového jsem tenkrát viděla na vlastní oči poprvé v životě. Kdysi zjevně luxusní, blankytně modrá krajková toaleta byla tím blátem navždy zničená až po kolena, při chůzi si pomáhala kusem jakéhosi keře. Na hlavě měla naraženou rozcuchanou černou paruku, která naprosto znemožňovala odhadnout, kolik jí může být let. Od té doby se sice jedno z nejslavnějších ruských turistických lákadel trošku změnilo, u venkova, který zahlédnete z okna vlaku, si tím ale jistá nejsem ani trošku.

 

Český kumšt

I natáčení filmu, který v ruské kinematografii dávno skončil v zapomnění, se podobalo spíš životu v pracovním lágru. Natočil ho režisér Alexandr Rou již v roce 1964 a Rusové nechápou, proč je vlastně u nás tak populární. Zpravidla totiž netuší, že se o to zasloužil kvalitní překlad K. M. Walló a špičkový dabing, za nímž originál výrazně pokulhává. Důvodů, proč Češi Mrazíka tak milují, je ale mnohem víc. Výborné herecké obsazení, nádherná příroda, skvělá výprava, nezapomenutelné scény, vtipné dialogy a hlášky… Většinou ale neznáme pozadí natáčení, které bylo chvílemi opravdu krušné.

 

Královský honorář

Natalji Sedychové, která hrála Nastěnku, bylo tehdy teprve šestnáct. Na konkurz se vydala bez souhlasu rodičů, a když to zjistili, okamžitě jí filmování zakázali. „Musel jsem s nimi promluvit a přemluvit je. Jednoduché jednání to nebylo,“ přiznal režisér, který nakonec rozlícené rodiče přiměl změnit názor mimořádně tučným honorářem. Po premiéře dostávala Natalja tisíce nabídek k sňatku a režisér chtěl, aby na všechny odpověděla. Kvůli časové náročnosti ale nakonec napsala jen vězňům, protože se bála, že by ji některý z nich po propuštění mohl zabít.

 

Tragický konec bohatýra

Představitel Ivánka Eduard Konstantinovič Izotov byl po velkolepém úspěchu Mrazíka zván na zájezdy po celém Sovětském svazu, natočil více než osm desítek filmů a nevyhýbaly se mu ani zajímavé divadelní role. Všechno se mu dařilo lehce a bez většího úsilí, publikum ho milovalo, takže jeho zatčení v roce 1983 způsobilo šok. Chtěl totiž s druhou manželkou Irinou vyměnit zlaté medaile za ruble, aby si mohl postavit chatu. Dostal tři roky a vězení ho zničilo. Na svobodu vyšel v padesáti letech úplně zlomený člověk a krátce nato ho postihla první mozková příhoda. Sice dostal nabídku z dabingu, jenže si nedokázal zapamatovat texty a brzy ho opět ranila mrtvice. Celkem jich přežil šest a nezůstaly bez následků. Špatně ovládal ruku, trápily ho žaludeční vředy, měl problémy s rovnováhou, po zlomenině nohy skončil na invalidním vozíku. Propukla u něj duševní choroba a zemřel v psychiatrické léčebně.

 

Zničená kariéra

Marfušu měla původně hrát úplně jiná herečka. „Když jsem ale na konkurzu uviděl Innu Čurikovou, jak přesvědčivě louská lískové ořechy, věděl jsem, že to je přesně ona. Svou favoritku jsem poslal domů,“ vzpomínal Rou. Herečka Čuriková ale později trpce litovala. Režisér totiž vyžadoval, aby byla co nejšerednější, a když se poprvé uviděla v zrcadle, rozplakala se a chtěla utéct. Pohádku pak viděla jenom jednou, a dlouhá léta kvůli ní trpěla posměchem. V jednom z rozhovorů přiznala, že ve scéně, kde louská v ústech ořechy, své zuby nešetřila a lískové ořechy opravdu louskala.

 

Podraz Paní Přírody

Dědečka Hříbečka si zahrála Galina Borisová, Babu Jagu pro změnu zase muž, Georgij Milljar, který dokonce sám navrhl i kostým své postavy a líčení. V době natáčení, v březnu 1964, se ale stalo něco zcela nečekaného. V Moskvě nebyl vůbec žádný sníh, s tak za ním musel štáb vyrazit až na poloostrov Kola u Murmansku. Tedy až za polární kruh. Tím se všechno prodražilo a náklady spolykaly skoro celý rozpočet filmu. Točilo se v nelidských podmínkách, herci mrzli a propadávali se do sněhových závějí. V létě se pro změnu zase někteří museli cachtat v rybníku, plném pijavic. Svatba na konci filmu je skutečná, vystupovali v ní svatební hosté Georgije Milljara. Kvůli natáčení museli být v kostýmech a v rámci úsporných opatření prý byla hostina natřena petrolejem, aby vyhládlí herci předčasně neujídali.

 

Okouzlený Spielberg

Originální scénář není napsán v rýmech, o ty se postaral až český překlad. Zvukové efekty vytvořil známý imitátor Antonín strýček Jedlička, který namluvil nejen veškerá zvířata včetně kohouta, psů, koček, medvědů a prasat, ale i Marfušina ženicha. Režisér Alexandr Rou získal za Mrazíka Zlatého lva v Benátkách a v devadesátých letech byl film označen v Spojených státech za nejhorší film všech dob. Slavnému režisérovi Stevenu Spielbergovi ale doslova vzal dech. A u nás ji proměnil ve skutečný skvost především František Filipovský, který namluvil Babu Jagu. Není důvod, proč by Mrazík neměl být vysílán i dnes, protože v klasické ruské pohádce nenajdete jedinou stopu ideologie. Navíc od počátku působila na Čechy jako karikatura země svého vzniku. A řada hlášek z českého překladu doslova zlidověla, a jestli patříte k jejich milovníkům, znovu vám je připomene televize Nova zítra večer v hlavním vysílacím čase.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Česká televize, Gorky Film Studios, IMDB)

 

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská