Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V politice idealistická důraznost nestačí, když vás odvolají, nepomůžete nikomu. Svět Tomáše Koloce

27.11.2022
V politice idealistická důraznost nestačí, když vás odvolají, nepomůžete nikomu. Svět Tomáše Koloce

Foto: Pixabay

Popisek: Kristus nad brazilským hlavním městem

ROZHOVORY NA OKRAJI Rozhovor s Dr. Martinem Lampterem, filozofem a politickým ekonomem, který přednáší především na univerzitách v Evropě a Jižní Americe.

Náš rozhovor děláme v době, kdy byl znovuzvolen prezident Brazílie Luiz Inácio da Silva, zvaný Lula, který byl prezidentem nejlidnatější a nejvlivnější země Jižní i Latinské Ameriky (a páté největší země světa) už v letech 2003-2011 a opět se jím stane v lednu 2023. Americký sociolog James Petras napsal: „Monopolní kapitál za Lulovy vlády vzkvétal a dosahoval rekordních zisků v primární sféře za cenu extrémních škod na životním prostředí a masivního vytlačování původního obyvatelstva a malovýrobců. V porovnání s geometrickým růstem monopolních zisků se dva dolary na osobu a den, vyplácené jako dávka mající čelit bídě, dají sotva považovat za vizitku pokrokového či dokonce levostředového režimu...“ Je tedy Lula skutečnou koncepční nadějí pro brazilský lid, anebo jen kočičím zlatem?

Podobně byste mohl říct o Jamesi Petrasovi, že je kočičím zlatem, neboť psaním do New York Times přispívá korporátnímu systému. Jelikož Lula není majetný podnikatel, uvedená paralela kulhá. Narodil se do chudé početné rodiny jako sedmé z osmi dětí. Jeho otec opustil rodinu a Lula musel brzy přestat studovat. Už od svých dvanácti let musel pracovat, začal jako čistič bot, poté se živil v automobilové továrně apod. Jelikož se zastával pracujících, uplatnil se v odborech. Stal se také spoluzakladatelem Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores) a později, když působil jako sociálně zaměřený prezident v letech 2003 až 2010, byl jedním ze tří nejoblíbenějších levicových latinskoamerických politiků vedle venezuelského Huga Cháveze a bolívijského Eva Moralese. Tehdejší levicová vlna ve skoro všech zemích Jižní Ameriky byla nejdůležitějším tamním sociálním přínosem od dob dobytí Ameriky před 530 lety.

Ale samozřejmě Lula nebyl dokonalý a mohl udělat různé věci jinak a lépe, především v oblasti strukturálních ekonomických změn, které by z dlouhodobější perspektivy prospěly sociálně slabým skupinám stabilním zdrojem zlepšování životní úrovně. Nicméně se domnívám, že se Lula snažil jít na hranici možného v bezprostřední pomoci a přispět co nejvíc chudým obyvatelům favel a dalším sociálně slabším. Za svých vlád prosadil sociální programy, jakými byly například rodinná kapsa (Bolsa familia), který pobíralo až 55 milionů Brazilců. Zároveň se v Brazílii rozvíjela Světová sociální fóra (Konference světových občanských a sociálních organizací, které založila Brazílie jako protipól Světových ekonomických fór ve švýcarském Davosu a které se konají většinou v stejné době – pozn. autora) a participativní rozpočty (rozpočty, o nichž spolurozhodují běžní občané) ve stovkách měst apod. Také se tehdy omezila devastace životního prostředí, přestože částečně pokračovala.

Co podle vás Brazílii přinesli Lulovi následovníci v prezidentském úřadu Dilma Rousseff a Jair Bolsonaro?

Právě Dilma Rousseff se pokusila řešit důsledněji například korupci, ale přecenila své síly. Když se její antikorupční kampaň obrátila proti většině kongresmanů, odvolali ji z pozice prezidentky (impeachment). Z celkových 81 senátorů bylo 58 stíháno v korupčních kauzách. Dobře to ukazuje, že pro výkon prezidenta nestačí idealistická důraznost, která může způsobit kolaps mandátu. Po ztrátě prezidentské funkce už občanům příliš pomoci nemohla.

Poté nastoupil neoliberální prezident Temer a následně ho vystřídal ultrapravicový Bolsonaro. Oba prováděli asociální politiku a výrazně omezili programy na podporu sociálně slabých. Bolsonarovy výpady proti nemajetným, ženám, původnímu obyvatelstvu a ochraně životního prostředí se staly neblaze proslulými po celém světě.

Impeachment, který vedl k odchodu prezidentky Rousseff, mi přišel velmi podezřelý. Proč musela odejít? Vadí nějak tlaku mezinárodních korporací, podobně jak už je to dnes jasné o bývalém americkém prezidentu Trumpovi?

Ano, Dilma Rousseff byla sesazena také kvůli tlaku nadnárodní politiky a kapitálu, například protože chtěla omezit zahraniční vliv na brazilské finanční instituce. Julianem Assangem založený server Wikileaks informoval, že Rouseff byla odposlouchávána americkými zpravodajskými službami a že tehdejší senátor Michel Temer, který ji vystřídal ve funkci prezidenta, intenzivně konzultoval s americkým konzulátem, ambasádou a zpravodajskými službami. Impeachment, který odstranil Rousseff z funkce, byl mnohými považován za ústavní puč.

I k nám do Evropy dolehly zvěsti, že Jair Bolsonaro se velmi sympaticky staví k výstřelkům dnešní novolevice, ale zároveň je velmi nepřátelsky naladěn i vůči národnostním menšinám, zejména těm původním. Upoutalo mě, že na začátku jeho funkčního období shořelo brazilské národní muzeum s památkami na několik původních národů Brazílie, což s ním někdy bylo dáváno do souvislosti. Mělo to s vládou Bolsonara nějakou příčinnou souvislost?

Většina chudých ve favelách wokismus atd. neřeší. Mají jiná témata, která probírají. Musejí se starat o přežití sebe a svých dětí, o zlepšení bezpečnostní situace apod. Podobně jsou na tom původní obyvatelé například v oblasti amazonského deštného pralesa. Je fakt, že Bolsonaro se chová k původnímu obyvatelstvu přezíravě a neváhá podporovat expanzivní těžbu dřeva a devastaci pralesa v částech Brazílie, kde původní obyvatelstvo žije. Nevím ale o tom, že by s tím byla spojena zkáza národního muzea.

Jak se dnešní Brazílie, jako významný člen BRICS, staví k ukrajinsko-ruské válce a  rétorice o jaderném útoku z obou stran (konkrétně ho připustili místopředseda ruské rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv, čečenský lídr Ramzan Kadyrov a britská expremiérka Liz Truss). Uvalila Brazílie nějaké sankce, posílá někam zbraně, peníze, nebo je v tomto konfliktu neutrální či na straně míru, myslím i informačně. A vyjadřují se brazilští ústavní činitelé nějak k dění ve východní Evropě?

Nejvýraznější brazilští politici na levé i pravé straně politického spektra se v tomto sporu snaží reprezentovat především Brazílii, tedy jednu z největších rozvojových zemí světa, v rámci kooperace s dalšími velkými rozvojovými zeměmi. Odmítali uvalit na Rusko sankce a dále spolupracují. Ani Bolsonaro ani Lula nepřestali rozvíjet vztahy s ostatními členy BRICS a dalšími rozvojovými zeměmi. Zaujímají pragmatický přístup.

Rozbory a hodnocení vlivu Lulovy politiky bude třeba provádět jak v rámci BRICS, tak jako součást nové levicové (tj. sociální) vlny v Latinské Americe v situaci, kdy západní země začínají čelit přicházející recesi a krizi. Uvidíme, do jaké míry tento regres zasáhne také další země Latinské Ameriky. Určitě to bude příležitost ukázat sociální alternativy, které nová levicová vlna obsahuje.

 

Vložil: Tomáš Koloc