Příšery z hlubin Sovětského svazu. Křížem krážem za zvířátky po dvacáté s cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou

Foto: Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Dlouhokrká říční monstra jsou zřejmě pouhou chimérou, která však přesto stále dráždí lidskou fantazii.

V dalším díle putování po stopách zajímavých tvorů vyrazíme do Ruska. Události kolem ruské a předtím sovětské enklávy Kaliningrad nabývají v posledních dnech tragikomického nádechu. Jedním vtípkem z poslední dnů je její připojení k naší republice, pomocí bitevních a letadlových lodí, vyzdobených jmény slavných českých zpěváků. Ještě by to chtělo pořádnou ruskou vodní příšeru, která by naše námořníky mohla během plavby ohrozit.

Jedním z nejzajímavějších pozorování ruského vodního netvora, kterému se svého času dostalo obrovské publicity, byl případ ze sibiřského jezera Chajyr. První prý uviděl nestvůru údajný člen oddělení biologie Jakutské odbočky Akademie věd Gladkich, který coby ranní ptáče vyrazil k jezeru pro vodu. Najednou prý na břeh vylezla hrozná obluda s malou hlavou na dlouhé šíji a ohromným tělem s modravě černou kůží, ze kterého navíc svisle trčela hřbetní ploutev. Ohromený biolog na nic nečekal a utíkal zpět, aby přivedl své spolupracovníky. Obluda však byla rychlejší a zmizela v jezeře. Zůstala po ní jen zválená tráva a vlny běžící po hladině.

Tajemné jezero bez ryb

Některé prameny uvádějí, že se prý příšera na trávě pásla, podobně jako kráva. Pak se však netvor údajně objevil znovu. Zástupce náčelníka expedice moskevské univerzity Rukosojev o tom novinářům řekl: „Uprostřed jezera se neočekávaně objevila hlava a potom ploutev hřbetu. Dlouhým ocasem tloukl ten tvor do vody a od toho se po jezeře rozbíhaly vlny.“ Rukosojev dále pro list Komsomolskaja pravda uvedl, že do blízkosti jezera, kde žije netvor nahánějící hrůzu místním obyvatelům, nechodí ani lovci. V povodí řeky Omolon je hodně jezer, v nich žije množství ryb, pouze v tajemném jezeře, jak se tvrdí, žádné nejsou. Jeho břehy jsou strmé a hloubku jezera nikdo nikdy neměřil. Místní obyvatelé tvrdí, že je mimořádně hluboké. Slyšeli prý na jezeře mnohokrát zvláštní zvuky, které připisovali obludě,“ dodává tajuplně Rukosojev. 

Vodní plochy od Sibiře po tropy jsou obestřeny řadou domorodých legend.

Další velmi zajímavé svědectví uvedl Rukosojev při rozhovoru s novináři listu Poljarnaja zvezda. „V Moskvě jsem se setkal s Hrdinou Sovětského svazu a známým polárním letcem Čerevičným a Zasloužilým kormidelníkem SSSR Akuratovem. Vyprávěli mi, že v letech 1939 až 1940 museli často přelétat nad jezerem Chajyr. Jednou viděli na jezeře dva velké živočichy. Letadlo bylo tehdy ve výšce osm až tisíc metrů. Spustili se na padesát metrů a pozorně si prohlédli velká černá těla neznámých tvorů. Ty ale hluk letadla polekal, a tak se ponořili do vody…“

Rádio Jerevan? 

Jsou to zajisté strhující historky, ale trochu připomínají blábolivá hlášení z pověstného „Rádia Jerevan“. Tak především jezero je, na rozdíl od Rukosojevovy zprávy, relativně mělké. Také jeho rozměry pět krát šest metrů nejsou nijak impozantní, a tak vůbec nepadá v úvahu přežívání nějakých obřích netvorů. Jak navíc zjistil novinář Komsomolské pravdy Balakirejev, nikdo z účastníků expedice, pobývající u jezera po dvě roční období, žádné zvíře neviděl – kromě sezonního dělníka Gladkicha… Takže Gladkich, který byl zřejmě jediným svědkem celé události, dokonce nebyl ani biolog, jak uváděl Rukosojev, což je další kontroverzní postava „chajyrského dramatu“.

Za maskou chajyrského fantóma se prý skrýval přežívající plesiosaurus.

Zůstává však otázkou, zda jsou vodní obludy vůbec živými tvory.  Někdy jsou svědkové, přísahající, že viděli dlouhokrké monstrum, obětí docela obyčejné faty morgany. Takový jev může nastat například na vodní ploše na hranici teplého a studeného vzduchu. Sluneční paprsek se zde jakoby zakřivuje a lidské oko pak vnímá realitu poněkud jinak. Plochý předmět pohupující se na hladině získává v očích pozorovatele zcela jinou dimenzi - opticky se prodlouží a člověk pak má pocit, že něco velkého vystrkuje svůj krk z vody. Je pravděpodobné, že se podobným způsobem „narodilo“ hodně jezerních monster.

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma