Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Elektrárny v Česku se nevyplatí. Energii nám zajistí dovoz, pravil Pirát. Bratře Tyrši, pomoz! Svět Tomáše Koloce

komentář 17.09.2022
Elektrárny v Česku se nevyplatí. Energii nám zajistí dovoz, pravil Pirát. Bratře Tyrši, pomoz!  Svět Tomáše Koloce

Foto: Se svolením ČEZ

Popisek: Temelín, ukazatel doleva

Zakladatel Sokola Miroslav Tyrš se narodil přesně před 190 lety, 17. září 1832, jako Friedrich Emanuel Tiersch v čistě sudetoněmecké rodině v Děčíně. Brzy mu ale zemřel otec a byl vychováván v české vlastenecké rodině strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici a Jizerním Vtelně. Když v Praze studoval filozofii a estetiku, seznámil se se svým pozdějším tchánem Jindřichem Fügnerem, který se narodil také sudetoněmeckým rodičům (z Litoměřic a Broumova) jako Heinrich Anton Fügner. Z něj udělala Čecha pro změnu obrozenecká Praha. U zrodu Tělocvičné jednoty pražské, později pojmenované Sokol, kromě nich stál mimo jiné Rudolf Thurn-Taxis z italsko-německého šlechtického rodu. Červenou košili sokolové nosili po vzoru italského revolucionáře Garibaldiho…

Připadá vám ten příběh proti verzi, kterou jsme my, čtyřicetiletí a starší (vzděláním mladších si nejsem jist) slýchali ve škole, příliš mezinárodní? Ano, střední Evropa byla tehdy stejně jako dnes migrační a mezinárodní a mocensky jí vládly německy mluvící šlechta a měšťanstvo, v jejichž kruzích ale tehdy bylo bontonem mluvit i západními jazyky: přinejmenším francouzsky, ale i italsky nebo anglicky.

Nejmodernější trend doby ale tehdy vanul na východ. Trojice tehdejších nejoblíbenějších německých filozofů Gotthold Ephraim Lessing, Johann Gottfried Herder a Friedrich Nietzsche tehdy psali o novém, odvážném duchu Evropy, který přináší Slované, a povinnosti vzdělaného člověka mluvit jazykem lidu země, ve které žije, díky čemuž kníže německých básníků Johann Wolfgang Goethe přeložil českou báseň Kytice z Rukopisu královédvorského do němčiny a rakouský básník revolučního roku 1848 Nikolas Lenau opěval pražské revolucionáře, kteří (v čele s Karlem Havlíčkem Borovským, který sice během svého pobytu v Moskvě posílal do Prahy kritické reportáže, ale zároveň se přátelil s ruským anarchistou Bakuninem) svolali do Prahy první slovanský sjezd.

Není tedy divu, že první žádost o vznik českého národního divadla podal potomek knížecího rodu, který k nám v 17. století připutoval z Bavorska, Karel III. Schwarzenberg (pradědeček dnešního exministra zahraničí), a prvními, kdo v naší zemi mluvili česky spisovně a bez všudypřítomných germanismů, byli dcera německého protinapoleonského uprchlíka z Porýní Antonia Reiss (později manželka F. L. Čelakovského Bohuslava Rajská), potomkyně členů téže emigrace Theresia Langhause (Teréza Nováková), potomek tesařské rodiny z Württemberska Julius Zeyer, pražské Němky Johanna a Sophia Rott (Karolina Světlá a Žofie Podlipská), ba i rodilý Hornorakušan Karl Faustin (Karel) Klostermann. Podobně na tom byla i Barbara Pankl, jejímž prvním jazykem byla také němčina. (Ať už byla dcerou milenky francouzského ministra zahraničí hraběnky Dorothey de Talleyrand-Périgord z Berlína a velitele Napoleonovy eskorty na Elbu hraběte Karla Clam-Martinice z Prahy, nebo služky Theresie Nowotny z pruského Kladska a kočího Johanna Pankla z Vídně...) Tedy: první česká spisovatelka Božena Němcová.

Národ postupně nabyl takového sebevědomí, že po rakousko-uherském vyrovnání, které poskytlo právo autonomie jen Maďarům, nikoli Čechům, odmítli zvolení čeští poslanci obeslat nový parlament, a když se později dožadovali zavedení jednacího jazyka i v oblastech českých zemí, kde se mluvilo čistě německy, dokázali po řadu měsíců svými obstrukcemi znemožnit práci rakouského parlamentu. Zatím se prostí Češi bili s německými buršáky na pražských ulicích a začerňovali německou část dvojjazyčných nápisů. Železné zákony měla i vzájemná ekonomická podpora Čechů a bránění se cizímu kapitálu. Jak později napsal Egon Erwin Kisch ve své knize Tržiště senzací: Žádný Čech si nezapálil zápalkou z krabičky německého Schulvereinu a žádný Čech se neobjevil v německém Kasině, čistě české byly plovárny, sady, hřiště, většina restaurací, kaváren a obchodů - tehdejší pražská Ferdinandova třída byla výhradně majetkem Čechů (proto se také dnes jmenuje Národní). 

Národnostní řevnivost se nakonec nesmyslně obrátila i proti českým vlastencům, kteří měli cokoli společného s němectvím: Tomáši Garrigue Masarykovi i architektu Janu Kotěrovi (který byl bratry vlastenci pro svůj „špatný původ“ odříznut od všech zakázek) byly vyčítány německy mluvící matky, architektu Josefu Zítkovi bylo i pro jeho německou manželku zamezeno po požáru znovu vyprojektovat Národní divadlo a mladičký novinář Hubert Gordon Schauer, který pocházel z českoněmeckého manželství, byl (když si dokonce dovolil ve svém slavném článku Naše dvě otázky otevřeně zeptat, zda za češstvím stojí i něco hlubšího, než jazyk a kultura), dohnán k podobnému rozhodnutí umřít jako později Karel Čapek.

A etnický Němec Miroslav Tyrš? Poté, co se musel rozhodnout mezi placenou profesurou na českém oddělení (!) Karlovy univerzity a neplaceným místem hlavy Sokola a vybral si placené místo, strhla se proti „cizákovi“, který už v té době trpěl patologickou depresí, mezi bratry Čechy taková nenávistná kampaň, že jeho život skončil v pouhých 52 letech 8. srpna 1884 „nevyjasněným utopením“, o němž všichni obeznámení věděli, že šlo o sebevraždu.

Střih.

Toto úterý jsem volal na informační centrum jednoho německého okresního města a na celém tamním pracovišti se nenašel nikdo, kdo by byl schopen se mnou promluvit anglicky (natožpak francouzsky nebo rusky…) Lámanou němčinou jsem tedy oznámil, že jim napíšu e-mail, aby obě strany měly možnost použít Google Translator, což jsem s pomocí onoho překladače obratem učinil. Dodnes (tedy už čtyři dny) jsem nedostal odpověď…

Ekonomický poradce současné vlády samostatné České republiky, která právě předsedá Evropské unii, na otázku exministra financí České republiky, proč Česká republika neopouští německou burzu, kam čeští výrobci prodávají elektrickou energii a čeští distributoři zpětně za šestinásobek kupují zpátky, odpověděl, že Německo zrušilo provoz atomových elektráren, nutně tu naši elektrickou energii potřebuje, a kdybychom burzu opustili, tak by to znamenalo kolaps německé energetické soustavy. Český europoslanec Mikuláš Peksa v té souvislosti prohlásil: „Elektrárny v Česku se nevyplatí. Energii nám zajistí dovoz.“ Když pak německý kancléř Olaf Scholz během své přednášky „Budoucnost Evropy“ na pražské Karlově univerzitě poprvé přišel s požadavkem, aby při hlasování bylo pro všechny členské státy Evropské unie zrušeno právo veta, sklidil od většiny jejích studentů potlesk.

Za velkou část dnešního českého národa volám: Bratře Tyrši, pomoz! 

 

Vložil: Tomáš Koloc