Dojení rodičů začalo. Kolik stojí bezplatné vzdělání? Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Hans Štembera

Popisek: Ilustrační foto

Žijeme v zemi, která se holedbá ústavně zaručenou svobodou slova, bezplatným zdravotnictvím a také bezplatným školstvím. Jak je to se svobodou slova, víme. Svoboda slova buď je, nebo není. Smím-li svobodně říkat jen to, co je dovoleno, pak musím zákonitě dojít k zjištění, že máme stejnou svobodu slova, jakou jsme měli za komunistů. I tehdy bylo možné svobodně říkat vše, co bylo dovoleno. O bezplatném zdravotnictví můžete povyprávět svému zubaři. A pak tu máme školství. Jak je to s právem na bezplatné vzdělávání?

„Bezplatné školství“ za socialismu

Zažil jsem dva režimy, které o sobě tvrdily, že mají bezplatné školství. Čerpám zčásti ze svých vzpomínek a zčásti z rozhovorů s pamětníky, kteří školu absolvovali v 50. a 60. letech. Já sám jsem zažil 70. léta ve školce a 80. léta ve škole. To bývaly časy, když jsem v jídelně házel špenát pod stůl… V případě, že by se v mém textu objevila nějaká nepřesnost, prosím o upozornění v komentářích, ať mají přesné informace všichni mí čtenáři. Přece jen lidská paměť je ošidná. Období socialismu rozdělím na dvě části: 50. + 60. léta a 70. + 80. léta, která se od sebe, jak jsem zjistil, poněkud lišila. 

Šakalí léta – přelom 50. a 60. let

Do této doby je usazen známý filmový muzikál Šakalí léta. V 50. letech učebnice kupovali rodiče. Děti se proto snažily knihy co nejméně poškodit, aby je bylo možné prodat spolužákům z nižších ročníků. V té době rodiče kupovali také veškeré výtvarné potřeby a sešity. Zdarma tehdy byly svačinky, kakao s nějakým pečivem (rohlík, houska). Zdarma byly veškeré kroužky, které probíhaly ve škole, a také školní družina.

Husákovi důchodci

Generaci, narozené v 70. letech, se říkávalo Husákovy děti podle tehdejšího prezidenta. K nim patřím i já. Ani na nás naši muzikanti nezapomněli, jistě znáte známou písničku skupiny Chinaski. S ohledem na to, že se píše rok 2022, máme blíž k důchodu než k dětství, proto píši Husákovi důchodci. Jen taková poznámka na okraj. I když se to nezdá, těmi statečnými studenty na náměstích v roce 1989, kteří „vybojovali demokracii“, byli právě ti současní padesátiletí ,páprdové'.

Po Husákově ,babyboomu' byly zdarma učebnice. Ty škola žákům půjčovala. Pokud žák knihu poškodil, musel ji opravit nebo zaplatit, tak je to i dnes. Zdarma byly také pracovní sešity, kterých ovšem v té době ale moc nebylo. Pamatuji si výborně zpracovanou písanku na nácvik psací azbuky a nějaké pracovní sešity do českého jazyka a matematiky pro první stupeň.

Část ,plateb' probíhala v naturáliích

Rodiče svým dětem kupovali sešity, výtvarné potřeby a vybavení na tělocvik. Taktéž hradili školní výlety a obědy. Tak jako dnes máme ,projekt' (sprosté slovo) ,ovoce do škol', dostávaly děti za socialismu ve školách mléko a rohlík, které však rodiče platili. Výhoda byla v donášce do třídy. Platila se také výuka na základních uměleckých školách a lyžařské kurzy. Dobrovolně-povinně se platilo tzv. SRPŠ – Sdružení rodičů a přátel školy, kterému jsme říkávali: „Se*te rychle, pane školník“.

Zdarma byla školní družina, veškeré kroužky, pořádané ve škole, a také náboženství. Ano, za komunistů docházel do školy pan farář a učil tam náboženství. Minimálně to tak bylo ve škole, kterou jsem navštěvoval já.

Poněkud komickou platbou bylo každoroční odevzdávání toaletního papíru a mýdla. Dnes máme v některých školách něco podobného, děti nosí do družiny láhev sirupu a papírové kapesníčky. Proč ne – je to pro ně.

Pionýr byl zdarma

Bezplatný byl i Pionýr, což z hlediska programu odpovídalo dnešním Skautům. Míra indoktrinace byla srovnatelná, jen se lišilo téma. Samozřejmě záleželo na lidech. Jistě v některých oddílech měli uvědomělé soudruhy stejně jako dnes máme uvědomělé některé Skauty. Ale nebylo to tak všude. Já jsem chodil do pionýrského oddílu Robinson a o politice v něm nebyla ani zmínka. Jen jednou, to nám vedoucí vyznačili trasu při hře vlaječkami s nápisem ROH. Prostě vlaječky byly k dispozici, tak je použili. Žádné další ,občanské vzdělávání' na dobře vytyčenou trasu nenavazovalo.

Jak je to dnes?

Zdarma je výuka samotná, svačiny v rámci projektu ,ovoce do škol' a plavecké kurzy. Učebnice škola žákům půjčuje. Vše ostatní platí rodiče: obědy, školní družinu a ,stmelovací akce', označované též adaptační kurzy. Rodiče platí kroužky a vybavení do školy na nový školní rok: sešity, pracovní sešity, sportovní obuv na tělocvik, přezůvky. Zde bych se rád zastavil u pracovních sešitů, jejichž cena se pohybuje v řádu stovek korun za každý z nich, přičemž v konečném součtu se jejich cena blíží tisíci korun!

Bezplatná není ani družina. V jejím případě se bavíme o částce okolo dvou tisíc korun za rok a na mnohé děti se ani z kapacitních důvodů nedostane. Nemalou položkou jsou lyžařské kurzy a jazykové kurzy. Ty se pohybují od pěti do patnácti tisíc korun, takže některé školy umožňují rodičům hradit tyto akce předem formou splátek.

Základní umělecké školy

Placená je také tzv. Liduška neboli výuka na základních uměleckých školách. Tam se bavíme o částkách okolo dvou tisíc korun. Další nemalou položkou jsou přípravné kurzy k přijímacím zkouškám na víceletá gymnázia a na střední školy. Ty sice nejsou povinné, ale s ohledem na nízkou úroveň výuky na mnoha základních školách se stávají nezbytností. Jednoduše proto, že školy v důsledku hloupých projektů a inkluze neproberou to, co mají, takže ani šikovné dítě nemá šanci uspět, protože se určitou látku prostě neučilo.

Za vaše peníze libovolný nesmysl

Velice zajímavým výdajem je kartička ISIC, mezinárodní identifikační průkaz studenta. Dnes je vydávají i malým dětem, protože je to výhodné jak pro školy, tak pro firmu, která je vydává. Cena kartičky je 400 korun a tu hradí samozřejmě rodiče. I přesto její zakoupení požaduje škola. Prezentuje se to tak, že je to dobrovolný krok rodičů, a jen málokterý rodič si dovolí tento ,dobrovolný krok' neudělat.

Kolik tedy stojí naše bezplatné školství rodiče?

Když to spočítáte, tak zjistíte, že výdaje rodičů na začátku školního roku bez problému překročí 10 000 korun. Počítejte se mnou a uvědomte si, že se bavíme o jediném dítěti:

Nepočítám žádné mimořádné výdaje typu hory atd. Jak vidíte, dojení pracujících rodičů naším bezplatným školstvím je skutečně důkladné. Tak co, rodiče, už jste se otřepali? Nebo se budete otřásat, až z vás budou peníze padat?

Vložil: Stanislav Korityák