Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Giganti pomalu odcházejí. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou podvanácté křížem krážem za zvířátky

10.09.2022
Giganti pomalu odcházejí. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou podvanácté křížem krážem za zvířátky

Foto: Se svolením Josef Machanec

Popisek: Slon indický si užívá sprchy v zoologické zahradě v Hanoji. V celé Asii dnes žije odhadem už jenom čtyřicet tisíc kusů těchto majestátních chobotnatců.

V jedenáctém dílu putování po stopách zajímavých tvorů, kteří s námi sdílejí naši planetu, zamíříme do tropů Asie a Afriky za největšími suchozemskými zvířaty, které naše matička Země nosí. Vzhledem k tomu, že nechci čtenáře unavovat stejnými fotografiemi, požádal jsem tentokrát o zapůjčení snímků zvířátek fotografa Josefa Machance, který je pořídil ve Vietnamu. Takže Pepo, díky moc.

Je smutné, že se čas posledních zvířecích gigantů ve volné přírodě pomalu naplňuje. Dá se vlastně říci, že jsou na odchodu. Některé druhy už dokonce překročily Rubikon a není pro ně návratu. A za všechno samozřejmě může zase člověk!

O tom, že je slon největším suchozemským zvířetem na světě, není asi nikoho nutné zvlášť přesvědčovat. Přesto to není až tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá. Některé poddruhy afrických slonů jsou totiž menší než největší druhy nosorožců. Například stále záhadný slon africký trpasličí (Loxodonta africana pumilio) z Konga dorůstá maximální výšky 200 centimetrů a váhy do tří tun. Někteří zoologové ho proto považují dokonce za zvláštní a oddělený druh. Dnes však oficiálně rozeznáváme pouze dva „dobré“ druhy – těžšího a delšího slona afrického (Loxodonta africana) a lehčího, ale vyššího slona indického (Elephas maximum). Na rozdíl od afrického slona, jehož tělo je nejvyšší v kohoutku, je totiž nejvyšším bodem na těle indického slona temeno jeho hlavy.

Rekordní slon africký z Angoly byl vysoký 396 centimetrů a vážil více než 12 000 kilogramů. Tyto údaje jsou téměř neuvěřitelné, protože normální rozpětí se pohybuje od 4000 do 7000 kilogramů a kohoutková výška od 300 do 370 centimetrů. Takové rekordní jedince však už dnes nejspíš nepotkáme, protože se divoké populace afrických slonů stále ztenčují. Dnes na světě žije asi 750 000 kusů a jejich počet klesá asi o deset procent ročně.

Menší bratranec z Asie, slon indický, je na tom podstatně hůř. Odhaduje se, že v celé Asii už žije pouze 40 000 těchto gigantů a neustále jich ubývá. Největším indickým slonem byl exemplář z Cejlonu, který měl kohoutkovou výšku 340 centimetrů. Pokud by se připočetlo i temeno hlavy, pak by se výška jistě vyšplhala přes 400 centimetrů! Hmotnost tohoto titána byla odhadnuta na 8000 kilogramů.

 

Jestli to tak půjde dál, stanou se největšími suchozemskými tvory v přírodě největší plemena domácího skotu

Jestli to tak půjde dál, stanou se největšími suchozemskými tvory v přírodě největší plemena domácího skotu

Nosorožců žije v současné době šest druhů. Poslední druh byl přitom „objeven“ zcela nedávno. Lépe řečeno jeden z poddruhů afrického nosorožce tuponosého (Ceratotherium simum) byl oficiálně pasován na nový druh a dostal jméno nosorožec Cottonův (Ceratotherium cottoni).

Nosorožec tuponosý a nosorožec Cottonův z Afriky jsou vysocí až 185 centimetrů a délka jejich těla dosahuje až 420 centimetrů. Největší exempláře, kterými jsou výhradně samci, dosahují hmotnosti až 3600 kilogramů. V současnosti žije na světě asi 5000 jedinců nosorožce tuponosého a méně než deset kusů převzácného nosorožce Cottonova.

Jiným obrovským africkým druhem je nosorožec dvourohý (Dicerus bicornis), jenž rovněž dorůstá výšky až 185 centimetrů, jen je o něco kratší a na délku měří maximálně 370 centimetrů. Proti nosorožci tuponosému je o více než polovinu lehčí, a dosáhne tak maximální váhy 1450 kilogramů. Dnes žije už jen asi 3500 jedinců nosorožce tuponosého.

Dalším v pořadí je nosorožec indický (Rhinoceros unicornis), který ostrůvkovitě obývá severní Pákistán, Nepál, Bangladéš a severní Indii. Odhaduje se, že dnes přežívá pouze 2000 kusů, z nichž většina žije v indickém Assámu. Nosorožec indický je vysoký až 190 centimetrů a délka těla dosahuje až 420 centimetrů. Největší exempláře dosahují hmotnosti až 2200 kilogramů. Jde ovšem o rekordní jedince, protože většinou bývají nosorožci indičtí podstatně menší.

Nejvzácnějším nosorožcem vůbec je nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus), jehož žalostné zbytky se vyskytují na Jávě a ve Vietnamu. Odhaduje se, že dnes žije už jenom 60 jedinců, což už je pro zachování druhu pravděpodobně málo. Nosorožec jávský je vysoký až 172 centimetrů a délkou těla dosahuje až k 320 centimetrům. Rekordní exempláře váží až 2000 kilogramů, ale průměrná váha je o půl tuny menší.

Posledním, šestým a nejmenším druhem je Nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) z Malajsie, Sumatry a Bornea. Nosorožec sumaterský je vysoký až 140 centimetrů a délka těla dosahuje až 320 centimetrů. Obří exempláře dosahují hmotnosti až 1500 kilogramů, ale běžně váží méně než jednu tunu. Nosorožec sumaterský je jako jediný z nosorožců pokrytý dlouhými štětinami, takže vzdáleně připomíná zmenšeninu srstnatého nosorožce, který se v pravěku proháněl i po našem území. Dnes už žije pouze 500 kusů, a hrozí mu tak aktuální nebezpečí vyhubení.

 

V Indii vytlačují poslední nosorožce z jejich pastvišť vodní buvolové domorodých zemědělců

V Indii vytlačují poslední nosorožce z jejich pastvišť vodní buvolové domorodých zemědělců

Není možná od věci připomenout, že největším suchozemským savcem všech dob byl vyhynulý bezrohý nosorožec rodu Indricotherium z Pákistánu, jehož hmotnost je odhadována až na 20 000 kilogramů při výšce 550 centimetrů a délce těla, přesahující 11 metrů!

Posledním z trojice suchozemských (v tomto případě však spíš obojživelných) gigantů je africký hroch obojživelný (Hipopotamus amphibius). Rekordní exempláře mohou měřit až 460 centimetrů a dosahují kohoutkové výšky 165 centimetrů. Největší zaznamenaná hmotnost je 4000 kilogramů, ale běžně nepřesahuje dvě tuny.

Hroch obojživelný je ze všech tří gigantů (slona, nosorožce a hrocha) nejméně ohrožený. Jeho největší populace v Zambii je dokonce odhadována na čtyřicet tisíc jedinců. Tato čísla nás však nesmí ukolébat, protože na většině území, kde se v nedávných dobách vyskytoval v podobně hojném počtu, je už prakticky vyhuben. Zmizel tak například z okolí Nilu, Gambie nebo Ghany. Odhaduje se, že dnes na celém světě žije jen 150 000 kusů. Zdá se vám to hodně? Pak si uvědomte, že celosvětová populace těchto gigantů je o víc než polovinu menší, než je počet lidí, žijících například v třetím největším krajském městě České republiky Ostravě.

 

Vojtěch Alberto Sláma

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma