Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Sen islamistů se splnil, Rushdieho pobodali. V čem se ale Chomejního islamistická fatva liší od fatev, vyhlášených Obamou, Bartuškou nebo Rychetským? Svět Tomáše Koloce

komentář 13.08.2022
Sen islamistů se splnil, Rushdieho pobodali. V čem se ale Chomejního islamistická fatva liší od fatev, vyhlášených Obamou, Bartuškou nebo Rychetským? Svět Tomáše Koloce

Foto: Pixabay

Popisek: Dítě při modlení

Dnes jsem viděl velmi dobrou starou českou televizní adaptaci románu Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda. Postupně mi došlo, že v ní otec Ostrova pokladů a Klubu sebevrahů Robert Louis Stevenson během upjaté vlády královny Viktorie (1837–1901) v kostce odvyprávěl celý dnešní příběh takzvané západní civilizace pod vedením Anglosasů…

Dokonalý a ve všem všudy svatý doktor Jekyll si stvořil svůj stín v podobě jistého Hyda, do něhož se převtěluje, aby mohl popustit uzdu svým pudům (svému stínu, jak by řekl Carl Gustav Jung). Z téže země a doby pochází Wildeův Obraz Doriana Graye. Malíř namaluje obraz mladého dokonalého člověka, který si při pohledu na obraz přeje, aby jeho vlastní stárnutí a hříchy byly vidět ne na něm, ale na obrazu, a to se mu splní (teprve když zemře, věci se vymění: obraz je opět mladý, zatímco na tváři jeho mrtvoly je vidět nejen stárnutí, ale i morální úpadek). V souvislosti s věhlasem Wildeova románu v anglosaském světě a podobností nejen příjmení hlavních hrdinů myslím, že starý, ale navenek po celý život krásný a dokonalý Dorian získal v roce 2011 díky spisovatelce E. L. Jamesové potomka jménem Christian - altruistického miliardáře z Padesáti odstínů šedi, jehož vnější dokonalost navenek je tentokrát kompenzována jeho temným soukromým sexuálním životem.

Základním předpokladem anglosaského světa (silně ovlivněného Kalvínovým puritanismem, jehož věrouka říká, že existuje omezený počet lidí, kteří se už narodili s tím, že budou spaseni, a poznají se podle toho, že jsou to většinou úspěšní bezúhonní lidé z dobrých rodin, často podnikatelé) je, že člověk v něm musí být navenek naprosto dokonalý, příklad pro zbytek světa, a z toho titulu může zbytek světa poučovat, ba o něm i rozhodovat.

Zde se nacházejí i prameny dnešní politické korektnosti. Anglosaský veřejný činitel může svět vykořisťovat, nebo srovnat se zemí celé kultury, ale nesmí říct hovno nebo se nechat vykouřit sekretářkou, protože to mu jako politikovi zlomí vaz. Běda, aby vyšlo najevo, že politik je obyčejný člověk, který prdí, zabíjí mouchy a plácá ženské po zadku. Jeho špatné vlastnosti musí být veřejnosti skryty, a běda, když jsou vidět. Každá zmínka o lidské stránce Václava Havla (což si VH sám jako velký příznivec anglosaského způsobu života velice hlídal) je naší anglosasizovanou společností i jedenáct let po jeho smrti přijímána s nevolí, zatímco Miloš Zeman, který se nikdy netajil svým alkoholismem, obžerstvím a prostořekostí, je i pro to, že se těmito vlastnostmi netají, dnešními mediálními i politickými kapitány naší společnosti přímo nenáviděn. Je symptomatické, že příběhy Jekylla/Hyda a Greye vytvořili a svou společnost v nich zreflektovali ti, kdo do ní jako menšinoví Keltové tak úplně nepatřili (a patřili spíš na evropský kontinent, odkud byli na Britské ostrovy vytlačeni jejich předkové): Skot Robert Louis Stevenson a Ir Oscar Wilde.

Zatímco kontinentálními hrdiny donedávna byli plebejci, jako Hloupý Honza, Přemysl Oráč, Rasputin, TGM nebo zakladatel dnešního švédského královského rodu, Napoleonův generál Jean-Baptiste Bernadotte, kteří se stali vládci národů bez groše v kapse (v případě bývalého komunistického východního bloku někdy i bez otce, jako Klement Gottwald, János Kádár nebo Jurij Andropov), anglosaský hrdina (jedno, zda Angličan nebo Američan) si jen tak, pouhými svými činy, nemůže vysloužit princeznu (ani ten Christian Grey by nedostal Anastázii do postele, respektive do mučírny, kdyby ho v dětství neadoptovala rodina oligarchů), nebo volbu hlavou půlky království, jak dobře vědí potomci bohatých politických dynastií, jako JFK, George Bush mladší, Boris Johnson, nebo Donald Trump.

Ovšem i náš kontinent, jímž tentokrát myslím Eurasii, má podobný archetyp, ze kterého mrazí. V našem případě to není umělohmotný Ken s úsměvem Keep smiling, na němž jeho temná stránka není vidět (v naší tradiční kultuře je totiž dobro se zlem neanglosasky spjato, takže se ani navenek nedají oddělit, což i Václav Havel se svou podporou "humanitárního bombardování" Jugoslávie a "protichemické" okupace Iráku, anebo Lech Wałęsa, o němž se zjistilo, že byl už od roku 1970 spolupracovníkem komunistické tajné služby, poněkud podcenili). Eurasijským politickým archetypem je člověk, který, ač je už z titulu své funkce morální autoritou, transparentně smrdí sírou: jako důstojný pán, kněz Ignác Loula z Drdovy hry Dalskabáty hříšná ves, o němž časem celá vesnice ví, že je to ve skutečnosti pekelný vůdce, doktor Ichthuriel.

O tomto archetypu ví své včera pobodaný indicko-britský spisovatel Salman Rushdie, kterého už v roce 1989 na dálku odsoudil k smrti islámský Ichthuriel (duchovní i světská hlava íránského státu Rúholláh Chomejní) za to, že Rushdie před lety napsal víceméně nevinnou knížku, v níž ovšem zpodobnil Mohameda jinak, než se to smí dle islámských autorit. Ačkoli se (podoben dnešní východní Evropě) útoku na svůj holý život dokázal vyhýbat celých 33 let, nakonec se mu stejně nevyhnul. Pokud Rushdie zemře, útočník nebo jeho rodina, když nepřežije, dostane od íránské vlády za vraždu Rushdieho vypsané čtyři miliony dolarů.

Nicméně jak už jsem naznačil, v případě tohoto archetypu nelze obviňovat jen ono starozákonní strašidlo, které z různých důvodů straší v moderním světě a jmenuje se militantní islám. O honu na svou osobu, pořádaném hlavami států s naprosto demokratickou fasádou, by totiž mohli vyprávět nejen pánové Assange, Manning a Snowden. I současný ministr vnitra České republiky (státu, který ústavně garantuje svobodu slova!) Vít Rakušan nedávno vyzval k lovu na „dezinformátory“, velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška po vraždě necelé padesátky rusky mluvících aktivistů v Oděse roku 2014 v médiích podpořil jejich další upalování, a nedávno elegantně vyzval k vraždě hlavy státu sice nepřátelského, ale naším státem stále ještě uznávaného, i sám předseda českého Ústavního soudu (!), doktor Pavel Rychetský...

 

Vložil: Tomáš Koloc