Slovenský štát jako nekonečná noční můra. První zpívající Pyšná princezna byla vycvičená z kostela. Tajnosti slavných
08.08.2022
Foto: Se svolením Slovenská televize
Popisek: První slovenská zpěvačka populární hudby Bea Littmannová v televizním pořadu Náruč plná vďaky
AUDIO V Čechách tehdy zářila Průchová či Salačová, svoji první hvězdu populární hudby mělo ale samozřejmě i Slovensko. Na gramofonovou desku dokonce nazpívala písničku z legendární pohádky a na nahrávce není ani trošku znát, že čeština nebyla její mateřštinou.
Když v roce 1952 natáčel Bořivoj Zeman Pyšnou princeznu, nejspíš ho ani ve snu nenapadlo, že i po sedmdesáti letech bude stále zárukou sledovanosti. Text nejslavnější písničky z tohoto filmu, Rozvíjej se poupátko v podání prince Vladimíra Ráže, zná nejspíš každý téměř doslova. Hned po premiéře se stala hitem, takže není divu, že se jí v roce 1958 chopil i Supraphon. Na singlu, který šel tenkrát doslova na dračku, ji ale poprvé zazpívala žena. Taneční orchestr Československé televize Bratislava tenkrát doprovodil Beu Littmannovou, první slovenskou hvězdu populární hudby, a na její výslovnosti není ani trošku znát, že pocházela od Malacek.
Rozvíjej se poupátko:
Firma se postarala
Narodila se 4. září 1929 v osadě Medené Hámre, která byla součástí obce Borinka u slovenských Malacek, a ve skutečnosti se jmenovala Beatrix Farkašová. Její rodiče tenkrát pracovali v továrně Siemens, matka jako úřednice a otec jako expedient a právě začínala hospodářská krize, takže oba přišli o práci. Firma ale otci zajistila nové zaměstnání i bydlení pro rodinu právě v Medených Hamrech. Do Bratislavy se vrátila, když bylo Beatrix deset let. Na dvoře domu v Obchodní ulici se scházela s kamarádkami, mezi nimiž byly i dvě Maďarky a dvě Němky. „Umíte si představit, jakými jazyky jsme docela přirozeně mluvily. Tak jsem se naučila německy. Žádná nadřazenost, prostě přirozená přátelství bez ubližování a posmívání druhým,“ zavzpomínala v rozhovoru, který poskytla při příležitosti svých osmdesátin slovenskému deníku SME.
Najkrajšia hviezdička:
Roky ve strachu
Na válečné roky ale nevzpomínala ráda. „Cožpak lze pozitivně hodnotit stát, když na vlastní oči vidíte likvidaci lidí?“ prohlásila. Nejednou totiž zažila noční přepadovky gestapáků, kteří hledali Židy, které pak surově cpali na náklaďáky a odváželi přímo do koncentračních táborů. Odmalička ráda zpívala, takže se začala učit soukromě u profesorky Kolínské, která jako jediná přežila z celé své rodiny holocaust. Také se ale učila soukromě anglicky a snila o budoucnosti učitelky, takže ji po maturitě na gymnáziu začala studovat na bratislavské filozofické fakultě. Pravidelně ale tenkrát zpívala v chrámu sv. Martina, což jí nakonec obrátilo život naruby. V roce 1946 tam totiž jednoho dne přišel známý dirigent Ladislav Slovák s tím, že zakládá smíšený sbor pro Československý rozhlas, a kdo má zájem, ať přijde ve čtyři odpoledne. „Jako první jsme nastudovali dílo Česká píseň od Bedřicha Smetany. V Česku nás po vystoupeních vždy chválili,“ prozradila.
Keď nočným tichom:
Osudová emigrace
V roce 1948 do jejího života znovu zasáhl osud. Populární trio Tri dievčatká totiž přišlo o jednu členku, která emigrovala, a další jeho členka Viera Palátová sedávala ve sboru shodou okolností právě vedle Bey. A tak se jí zeptala, jestli by neměla zájem ji nahradit, takže s ní a Hertou Šimanovou začala vystupovat. „Věděla, že zpěv ovládám, stačilo mi dát do ruky noty, byla jsem přece ,vycvičená‘ z kostela. Dohodli jsme se, a už večer po první zkoušce jsme úspěšně vystupovaly v petržalském AuCafé na nějakém mysliveckém večírku.“ Od roku 1957 patřil sbor pod Slovenskou filharmonii a Bea v něm zůstala po celou kariéru. Populární písničky pro ni byly jen ,vedlejšák‘.
Jarné brieždenie:
Životní výhra
První lásku prožila během studií, její partner byl ale příliš žárlivý, což bylo při její profesi zpěvačky nemyslitelné. Svého osudového muže Lacka poznala později v rozhlase, kde pracoval jako technik. Měli dvě děti a prožili spolu čtyřicet let, které prý byly tak krásné, že po jeho smrti už pro ni žádný jiný prostě nepřicházel v úvahu. „Když umíral, lékař mi dovolil zůstat u něj i po návštěvních hodinách. Lacko už prakticky nevnímal okolí, a najednou jen otevřel oči a říká: A sportku jsi podala? Rozplakala jsem se, no uznejte – v takovém stavu myslet na sportku. Po týdnu jsem ji podala a... vyhrála jsem 6500 korun.“
Uspávanka:
Rozhlasová hvězda
Od počátku padesátých do konce šedesátých let patřila k nejpopulárnějším a nejuznávanějším slovenským zpěvačkám, o její popularitu se zasloužil především rozhlas, který často vysílal její písničky. Několikrát se také objevila v televizních zábavných pořadech, naposledy v roce 1987 v Bálu s Malokarpatskou kapelou. Bea Littmannová zemřela 24. dubna 2018 v Bernolákově.
(zdroje: SME, ČSFD, Slovenská televize)
Vložil: Adina Janovská