Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Českému lidu smrdí Švýcarsko na severozápadě, české vládě zas to na jihozápadě. Jeho prezident vysvětlil, proč všechny vojáky z Ukrajiny musí zavřít. Svět Tomáše Koloce

komentář 30.07.2022
Českému lidu smrdí Švýcarsko na severozápadě, české vládě zas to na jihozápadě. Jeho prezident vysvětlil, proč všechny vojáky z Ukrajiny musí zavřít. Svět Tomáše Koloce

Foto: Hans Štembera

Popisek: Strana mírného pokroku v mezích zákona

„Chlapi, cejtíte to taky? Jako by se někde pálilo listí!“ začichal vězeň Macuna skrze mříže v nemocniční posteli posádkové věznice. „Teď v červenci?“ podivil se vězeň Pokorný.

Švejk, který se sem dostal po nedávném zatčení se svojí bytnou, neodvraceje oči od telefonu, na kterém četl noviny, uvedl věc na pravou míru: „To je ten požár ve Švýcarsku.“

„V kterým Švýcarsku?“ ptal se vězeň Koťátko, v civilu číšník. „V tom, co je rok co rok v žebříčku vyhlášený nejdemokratičtější zemí na světě, protože i když má vosum milionů obyvatel, může si každej Švýcar dovolit říkat pravdu a jejich stát taky každýmu říká pravdu. Zrovna minulý úterý řek švýcarskej prezident, že Švýcarsko klidně přijme do svejch nemocnic raněný z ukrajinský i ruský armády, ale pak je bude muset všechny zavřít, protože mezinárodní zákony nařizují neutrálním státům, že musejí zajistit, aby se vojáci už nemohli účastnit dalších bojových aktivit.“

„Ale ne,“ uvedl na pravou míru Švejk. „Hoří v tom našem. Českosaským. Vodtuď jde ten smrad. To máte jako s tím novinářem, co mi jednou vyprávěl, jak dělal reportáž v úplně nový budově Národního archivu na Chodovci. Ten archiv je z betonu, a když ho stavěli, tak byla zima, a aby jim ten beton nezmrz, přidali do něj čpavek. To se prej normálně dělá, ten čpavek se potom vypaří a všechno je dobrý. Jenže tady se nějakej vědátor splet vo jednu nulu, přidal tam toho čpavku desetkrát víc, následkem čehož když ten můj známej viděl Zlatou bulu sicilskou s nosem plným smradu hnijícího hovna, uvědomil si konečně, že naše historie smrdí...“

„Teď už smrdí i současnost,“ uzavřel vězeň Koťátko, v civilu číšník. „Cigaretový papírky budou mít brzo větší cenu než peníze, stávkuje se v Holandsku i v Belgii, padly vlády v Bulharsku, Anglii a Itálii, v Německu se na zimu stavěj vohřívárny, ale v Aktuálně.cz čtu, že bychom všichni měli být jako ta desetiletá ukrajinská holčička, která vyhrála sedmnáct tisíc v dámě, ale věnovala je na koupi tří tureckých dronů Bayraktar.“

„Savaşmak için!“ zakřičel ze sna Bosňák, který se debaty, jíž nerozuměl, neúčastnil, a zkracoval si čekání na vizitu spaním na v rohu odloženém shnilém slamníku.

„Vám je hej!“ řekl mu do spícího ucha smutně předseda spolku Dobromil v Hodkovičkách. "Vy jste muslim a v rámci politické korektnosti o vás každý musí mluvit jen dobře. Ale já jsem zatčenej, i když jsem neviNNNej. Měli jsme zahradní slavnost se zabijačkou. Dva metráky řízků, bohatá tombola! Přišli za mnou, že je to proti předpisům EU. Řekl jsem jenom: Počkejte chvilku, než dohrají Hej Slované! – a už mě odváděl Rakušan a jeho Útvar proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Když jsem to vyprávěl sestřičce, která mi tady ve věznici brala krev, poradila mi, abych, až se tady lidi začnou prát vo místo ve vohřívárně, uprchl do jižní Ameriky. Kostarika prodává půdu čtyři stovky za hektar a už tam prej má parcelu půlka pražskejch důchodců. Jenom nevěděla, jak budou přes Atlantik lítat na každou prohlídku – protože těm kučám v pralese se nedá říkat nemocnice.“

„U nás to bude brzo stejný – tahle civilizace půjde do pěti let do kopru,“ řekl smutně vězeň Koťátko, v civilu číšník, vyndávaje si smutně z předloktí spojku na infuzi.

Švejk zvedl hlavu od displeje telefonu: „Tady v Krajskejch listech ale čtu, že nějakej Cháb, Vančová a Koloc vymysleli desatero, jak to aspoň u nás zas dát dohromady. Chtějí, aby stát od soukromejch majitelů vykoupit všechny firmy, který dělají do energií, vody, ale taky soukromý exekutory i hlavouny, co dělaj film. Nějakej čtenář jim tam ale píše, kde na to má stát vzít. Po všech těch lockdownech, kdy namísto aby kšefty platily státu, stát je zavřel, aby mohl platit jim - a dneska zase kromě skutečnejch uprchlíků platí zdravotní pojištění i těm, vo kterejch se neví, jestli sou to vůbec uprchlíci, a kde vlastně sou.“ 

„A jak to teda udělat?“ zeptal se vězeň Koťátko, v civilu číšník.

Švejk slezl z postele na podlahu, nadzvedl volné prkno, z mrtvé stránky vylovil knihu s nápisem Dějiny české, a četl:

 

Hned po vzniku Republiky československé první prezident Tomáš Garrigue Masaryk formou znárodnění, tedy zabavení bez úhrad, vyvlastnil pozemky bývalé prorakouské šlechty a rozdělil je menším zemědělcům. To mělo svou oporu i v zákonu, jímž prvorepublikový stát zakázal nadpoloviční podíl cizích občanů v podnicích na území ČSR. Masarykův nástupce Edvard Beneš pak v říjnu 1945 znárodnil všechny podniky nad 500 zaměstnanců, v pohraničí pak všechny podniky německých majitelů, kteří neprokázali antifašistickou aktivitu, a všechny tamní české podniky nad 50 zaměstnanců. To mu mimo jiné umožnilo v době poválečného hladu a systému potravinových lístků založit závodní a školní jídelny, v nichž bylo jídlo pro zaměstnance, učitele a studenty dostupné bez lístků a za dotovanou cenu. Stejně postupoval islandský premiér Geir Haarde, když během krize v roce 2008 uzavřel islandskou burzu, zabavil pobočky velkých soukromých bank, působící na území Islandu, a zaručiv se za soukromé vklady Islanďanů do nich, nechal vyhlásit referendum o tom, zda má stát nadnárodním majitelům poskytnout finanční kompenzaci. 93 procent Islanďanů odpovědělo: ne.“

 

„Das ganze tschechische Volk ist eine Komunistenbande!“ zakřičel doktor Grünstein, v civilu makléř energetické burzy Lipsku, který právě vtrhl do dveří pokoje:

„Odteď budete méně žrát a více běhat. Já vás na následky hrdinného evropského boje gegen hasste Russland připravím! Kdo se jako první hlásí o klystýr?“

 

QRcode

Vložil: Tomáš Koloc