Ďábelské živé kameny a vraždící plži. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou popáté křížem krážem za zvířátky

Foto: Se svolením Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Smrtelně jedovatá ropušnice ďábelská dokonale splývá s okolím, a představuje tak pro neopatrné plavce a potápěče velké nebezpečí

V pátém dílu putování po stopách zajímavých tvorů, kteří s námi sdílejí naši planetu, zamíříme pod hladinu tropických moří a oceánů. Na dně leží drobná lidská lebka, jakoby vytesaná z jakéhosi prapodivného šedivého kamene. Oči zubaté smrtky civí směrem k hladině a zdá se, že vyhlížejí svou další oběť…

I když předcházející řádky evokují spíše scénář béčkového amerického hororu, jsou téměř dokonalým popisem skutečné žijících a smrtelně nebezpečných ryb, ropušnice ďábelské s báječným latinským jménem Scorpaenopsis diabolusa a odrance pravého. Ropušnice a jejich blízce příbuzní odranci patří k nejjedovatějším a zároveň k nejlépe maskovaným tvorům naší planety, protože jejich těla na první pohled připomínají kameny, porostlé mořskými řasami. Řadu lidských životů mají na svědomí především odranci. Jak z řad neopatrných turistů, tak domorodců. Odranci mají jedové žlázy přímo na ostnech a smrtonosný sekret se vytlačí ven, když nešťastníkova noha došlápne na tělo ryby. Čím víc se osten zarývá do těla, tím víc jedu proudí z odrancova zdeformovaného těla. Výsledek podobného střetnutí bývá často zničující.

Při pohledu zepředu připomíná tlama stylizovanou umrlčí lebku. Její mimikry je však natolik dokonalé, že budete muset trochu hledat. Oblouk třásnité tlamy je hned nad prstem a nad nimi nepřátelsky civí vypouklé oči.

Mohou plži zabíjet? Snad jen, když se jimi nějaký labužník udusí. S mořskými homolicemi rodu Conus se však nežertuje, protože patří k nejjedovatějším plžům na světě, kteří umějí zabíjet na dálku. Není jistě od věci připomenout, že mezi plže patří i naši slimáci a hlemýždi, kteří představují hrozbu maximálně tak pro list křehkého salátu.

Homolic žije na světě asi 400 druhů a dosahují velikosti od jednoho do pětadvaceti centimetrů. Jed je vstříknut pomocí jakési harpuny vybavené zpětnými háčky, která měří až jeden centimetr. Homolice loví hlavně drobné rybky a jiné měkkýše. Několik druhů je schopno zabít i člověka. Největším druhem je čtvrtmetrová homolice (Conus pulcher). Mezi obrovské druhy však patří také homolice leopardí (Conus leopardus) z Havaje.

Za nejnebezpečnější druh pro člověka je považována homolice mapová (Conus geographus) z indopacifické oblasti. Příznaky otravy nastupují poměrně pozvolna – člověk má dvojité vidění, závratě a zvrací. Pak nastupuje celková paralýza těla, která může po několika hodinách skončit smrtí.

Překrásná homolice textilní (první zleva), která je považována za druhou nejnebezpečnější homolici na světě, má na svědomí dokonce i lidské životy. Spektrum velikosti jednotlivých druhů homolic je velmi široké. Největší druhy měří téměř 20 centimetrů a nejmenší jen několik milimetrů.

Lidské životy má na svědomí také hojná homolice textilní (Conus textile), jejíž ulitu zdobí fascinující kresba, připomínající vzor na nějaké exotické látce. Tento plž je rozšířen od východního pobřeží Afriky až po Havajské ostrovy. Je neobyčejně zajímavé, že toxin těchto homolic není ještě dokonale analyzován. Existují dokonce teorie, které tvrdí, že tato homolice vlastně žádný jed nemá, ale její bodnutí způsobuje u alergiků záchvaty, které někdy končí smrtí.

Málo lidí ví, že se s jedním druhem mohou setkat i v Chorvatsku, Řecku a Itálii. Homolice středomořská (Conus ventricosus) však není naštěstí pro člověka nebezpečná. Bodnutí její harpuny je však velmi nepříjemné. Pokud však pozorujete homolice ve volné přírodě, budete pravděpodobně zklamáni. Jejich nádherné ulity jsou totiž zpravidla pokryty řasami a různými usazeninami. Smrtelně nebezpečná krása tak zůstává svému okolí skryta do doby, než se z nenápadné ulity vymrští harpuna a zasáhne kořist.

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma