Upíří můry z tropů a králové motýlů. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou potřetí křížem krážem za zvířátky
10.07.2022
Foto: Se svolením Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako snímky v článku)
Popisek: Královna všech můr, tyza velká, ukončila svou životní pouť těsně vedle mé nafukovací lodi na brazilské řece Rio Negro, takže jsem si ji mohl snadno přitáhnout pádlem a následně ji zvěčnit fotoaparátem
V třetím dílu putování po stopách zajímavých tvorů, kteří s námi sdílejí naši planetu, zamíříme teď do tropů asijské Malajsie. Nad okem spící malajské krasavice se vznáší jakási podivná drobná můrka. Po chvíli usedne, zastrčí svůj sosák pod její zavřené víčko a začne jemně lechtat její oko, které začíná silně slzet, aniž se dívka probudí.
Ne, nejde o žádnou noční můru z laciných hororů, ale o zcela reálně existující okřídlenou příšerku druhu Lobocraspis griseifusa (českého názvu se tato podivná můra doposud nedočkala). Lobocraspis patří mezi kuriózní noční motýly, kteří se živí lidskými slzami. Svými sosáky skutečně dráždí oko spících lidí, aby se tak dostali k slzám, které jsou pro tyto trapiče zdrojem bílkovin a solí.
_20220708.jpg)
Fotografie pestře zbarvené housenky byla pořízena v brazilských pralesích u řeky Demini. Housenky některých obřích tropických můr se nezřízeně cpou listy a jejich těla doslova nabobtnají do téměř dvaceticentimetrových délek. Teprve potom se zakuklí.
Existuje však ještě něco daleko horšího, něco, co přiletělo z pekelného světa krvavých hororů, skutečná upíří můra! Můra druhu Calyptra eustrigata z Malajsie je totiž jedinou známou můrou a motýlem vůbec, který se aktivně živí lidskou krví. Tato nenápadná hnědá můrka probodne kůži svým krátkým a ostrým sosákem, a pak už jenom v klidu srká krev jako brčkem. Děsivé, co říkáte?
_20220708.jpg)
Největší můra na světě ještě jednou. Tentokrát jsem ji vyfotil s mou rukou, která posloužila jako nouzové měřítko.
Vůbec největší můrou na světě je tyza velká (Thysania agrippina), která žije v Střední a Jižní Americe. Rekordní samice, ulovená v roce 1934 Johnem Powersem, měla rozpětí křídel téměř 31 centimetrů. Tyza je tedy jakousi nekorunovanou královnou můr (nočních motýlů). Můry se však od denních motýlů neliší jen noční aktivitou, ale i chováním a využíváním smyslů. Zatímco pro denní motýly je hlavním orientačním smyslem zrak, využívají můry především čich, jehož ústředím jsou robustní tykadla. Není jistě bez zajímavosti připomenout, že dnes na světě žije celkem asi 150 tisíc známých druhů motýlů, ale v naší republice se můžeme setkat jen se 3500 z nich. Situace se však stále mění. Například v roce 2010 byl pod jménem Ectoedemia heckfordi ve Velké Británii popsán zbrusu nový druh nočního motýla. I když jde jen o drobnou můrku s rozpětím křídel kolem šesti milimetrů, ukazuje tento zajímavý objev, že toho o můrách víme pořád velmi málo i na starém kontinentu.
_20220708.jpg)
Amazonští motýli občas nalétávají na člověka a sají jeho pot
Některé můry mají neuvěřitelné schopnosti. Například madagaskarská můra lišaj Morganův má ze všech můr nejdelší sosák – měří celých 28 centimetrů, a může tak jako jediný druh opylovat některé madagaskarské orchideje s extrémně hlubokými květy. Na některé však ani ona nestačí, například orchidea Angraecum longicalcar je tak hluboká, že by musel mít sosák delší ještě minimálně o deset centimetrů. Je tedy možné, že se někde ve zbytcích madagaskarských pralesů třepotají monstrózní lišajové doposud neznámého druhu.
Také jihoamerický lišaj Walkerův se může pochlubit úctyhodným sosákem, který má téměř 28 centimetrů, a dosahuje tak čtyřnásobku délky jeho těla.
_20220708.jpg)
Nádherně modří motýli rodu Morpho patří k velkým druhům, které člověka překvapí v šeru amerických pralesů
Naším největším lišajem a můrou vůbec je legendární lišaj smrtihlav, který dosahuje v rozpětí křídel až čtrnácti centimetrů. Jeho sosák je však proti ostatním lišajům poměrně krátký, protože jím saje nejenom nektar z květů, ale i včelí med. Za touto sladkou pochoutkou podniká sebevražedné mise do včelích úlů, kde také často hyne ubodán rozzuřenými dělnicemi. Doplácí tak zkrátka na svůj mlsný jazyk, vlastně sosák.

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma