Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Třetinu krav vymlátit, oteplují planetu. Holandsko na vlastním funusu ožilo. Komentář Štěpána Chába

komentář 08.07.2022
Třetinu krav vymlátit, oteplují planetu. Holandsko na vlastním funusu ožilo. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Kráva, předmět sporů v Holandsku mezi lidmi praxe a lidmi teorie

Holandsko dosáhlo dalšího vrcholu absurdit v ochraně planety před domnělou nemocí jménem lidstvo. Tamní politici v rámci ekologie požadují citelné snížení používání hnojiv a snížení velikosti stád krav, protože obé produkuje oxid dusíku, který je hned vedle oxidu uhličitého také na indexu. To, že je Holandsko jedním z největších vývozců hovězího na světě, je vedlejší. Hladomoru tak vyrážíme vstříc mílovými kroky. Ale to nevadí, hlavně že snížíme globálně teplotu o jednu miliontinu stupně.

Před týdnem začaly v Holandsku masivní protesty zemědělců po oznámení tamní vlády, že musí povinně snižovat dopady svého podnikání na životní prostředí. To znamená citelně omezit hnojení i chov dobytka. Holandsko není žádná Ukrajina, nemají tam černozem, kam zasadíte brožurku s kázáním Karla Marxe a do rána vám vyroste europoslanec. Holandsko je na písčité půdě, která se musí hnojit. Půda, aby byla úrodná, potřebuje dusík. A to se nelíbí vládě, která nastavila takové limity, že by zemědělci museli sáhnout k vybíjení stád a prodejům farem. To teď hrozí až 5000 zemědělcům.

A holandští zemědělci na to jdou fikaně. Nestoupli si někam pod okna parlamentu, ale začali blokovat klíčová distribuční centra supermarketů. Takže například centrála LIDLu je obsypaná traktory a zuřivými zemědělci, díky čemuž LIDL nemůže zásobovat obchody a regály s potravinami tak zejí prázdnotou. A neblokují jen distribuční centra, ale i ulice, letiště, dálnice, velké chladírenské vozy, obchody. K zemědělcům se přidali i rybáři, kteří svými protesty uzavřeli přístavy. Cíl je jasný. Být slyšet, protože pro značnou část zemědělců je opatření tamní vlády naprosto likvidační. Konec, zavíráme. Přecházíme povinně na pránu (prána je jakýsi energetický kekel, který uvědomělý ezoobčan cumlá pohledem vlastních očí z obzoru a tím se nasytí, bůček to není, o tom žádná).

Proč tak nepříjemné protesty, které citelně ovlivňují celou společnost? Když si lidé nebudou moci nakoupit, budou nakrknutí. Důvod je jednoduchý, říkají protestující zemědělci, všichni by měli pochopit, v jaké pozici jsou teď po zákazech samotní producenti jídla. A veřejnost je kupodivu na jejich straně a protesty podporuje. Jak dlouho jí to vydrží? Pánbu ví.

Policie proti holandským protestujícím zemědělcům nasadila vodní děla, slzný plyn a dokonce se ozvala i střelba. U té příležitosti mě napadlo, že kdyby v Holandsku protestovali za potraty do pátého věku dítěte nebo za ještě rovnější než rovné manželství pro všechny, i pro ten ušák po babičce, který obskakuje večer co večer životem unavený holandský Alík, policisté by jen a jen tleskali a přidávali se v bujarých tancích k protestujícím. Dvojí metr je pro naši společnost už metrem standardním.

Ale i my bychom měli začít cvičit v hledání prány, protože i naše zemědělství jde do kopru, jen mu k protestům stačí Facebook a pár rozhořčených statusů na něm. Ona se ta (ne)produkce u nás zatím vykryje dotacemi tučně podporovaným sekáním lučních porostů. Ale sena my se nenajíme.

Putinova fantasy výprava za dobrodružstvím na Ukrajinu vyřazuje část trhu s potravinami, zelený úděl, kterému bychom spíš měli říkat zelený účel, začíná ausgerechnet právě teď blokovat další část trhu s potravinami. Jako kdyby s tím, když už, nemohli počkat, až se vzpamatujeme z covidových inflací a Putinovy dobyvačné války. Nedostatek se zákonitě podepíše na stresu na celé planetě. Zvedne to migrační vlny. Uvrhne to svět do ještě větší nejistoty a hrozících konfliktů. Přinejmenším těch občanských, kde lidé prostě začnou řvát na ulicích. Pro jedny je to radostná zpráva – bude revoluce, budeme měnit pořádky (nebo měnit pohádky, bylo by na místě říct). Jenže v čí režii? Revoluce je vždycky svinstvo, protože při revoluci se krvácí a trpí.

Četl jsem knihu o hladomoru na Ukrajině, který uměle vyvolal před stoletím Sovětský svaz a při kterém zemřely hlady miliony lidí. Četl jsem slova jedné paní, která hladomor přežila. Popisovala, jak s manželem zírali na své dítě a přemýšleli o něm jako o jídle. Vyprávěla, co to je skutečný hlad, že když má člověk hlad, je to jako vzteklé zvíře v břiše, které neustále drápe na břišní stěnu. Že člověk přestane být člověkem. Jen stroj plný hladu a pouze hladu. Přestane myslet, uvažovat, (sou)cítit. To je hlad. A hlad nám nehrozí? Skutečně nehrozí? Možná ne teď a ne někde na Břeclavsku. Ale rozhodně hrozí v rozvojových zemích, které se dají na pochod. A jakmile se dá na pochod rozvojový svět, ten rozvinutý se časem sám stane rozvojovým. V čím zájmu tohle může být? A proč?

 

Vložil: Štěpán Cháb