Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Práce učitele je ten nejlepší džob na světě. Pojďme hovořit o školství s učitelem

01.07.2022
Práce učitele je ten nejlepší džob na světě. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Učitel, ilustrační foto

Původně se můj dnešní článek měl věnovat plánovaným změnám Rámcového vzdělávacího programu, podle něhož se dnes na školách učí. Ale pod dojmem loučení s našimi deváťáky jsem se rozhodl jinak. Napíši o krásách učitelské profese. Školní rok musíme ukončit pozitivně!

Výsledky své práce vidíme až za několik let

Jako každá jiná profese, i práce učitele má svá specifika. Jedním z nich je to, že výsledky práce vidíme až po několika letech. Pekař vidí, jak se mu dílo podařilo v průběhu hodin, zemědělec ochutná plody své práce za necelý rok, ale učitel si musí počkat celé roky, než zjistí, jak své žáky připravil na život. Nenapadá mě žádná jiná profese s tak dlouhou „inkubační dobou“. To je důvod, proč miluji umývání nádobí. Je to relaxace na konci dne, při níž beru do rukou jeden kus nádobí za druhým a čisté je ukládám do odkapávače. Tam je výsledek jednoznačný a okamžitý. Při umývání poslouchám hudbu či nějaké přednášky, takže se zároveň věnuji i psychohygieně a sebevzdělávání. Je komické, když pak při kurzu dalšího vzdělávání pro učitele řeknu: „Včera jsem při mytí nádobí slyšel, že…“

Z „dětiček“ dámy a pánové

Druhý moment, kdy v jakés-takés formě vnímáme smysl své práce, je loučení se s deváťáky. Není to tak úplně naše zásluha – to, že vyrostou, zařídila příroda. Ale přesto je nádherný pocit vidět, jak se z těch malých dětiček stávají slečny a mladí muži, kteří vám přijdou poděkovat za příjemně strávené roky. My sice v tuto chvíli ještě netušíme, jak moc budou úspěšní, ale víme, že mohou pokračovat do dalšího života, na který jsme je snad aspoň trochu připravili. A moc jim to sluší. Stejně tak, jako to poslední školní den sluší všem kolegyním – učitelkám a asistentkám. To je takový malý, tajný „benefit“ mužů působících ve školství.

K úředníkům se klienti obvykle nehlásí, k učitelům ano

Směsí radosti a studu bývají setkání v pozdějších letech, kdy už své žáky nepoznáváme, ale oni nás ano. Naposledy jsem se „styděl“ před dvěma týdny v Jeruzalémské synagoze v Praze. Chtěl jsem se podívat na varhany a průvodce mi povídá: „Tam se pane učiteli nedostanete.“ „Jak víte, že jsem učitel?“ ptám se. „Kdysi jste mě učil.“ Člověk se zčásti stydí, že si žáka nepamatuje a na druhou stranu má radost, že se k němu bývalý žák hlásí. To je signál, že asi s námi nebyl až tak úplně nespokojený. Právě takováto setkání nám vynahrazují onu dlouhou „inkubační dobu“ – své žáky potkáváme do konce života. Není to fantastické? O něčem takovém se úředníkovi či pekaři ani nesní!

Je zajímavé, že nejsrdečnější bývají setkání se žáky, s nimiž jsme dříve „bojovali“. Dovolím si parafrázovat ruské přísloví, které v originálu zní: „Charakter v boji vzniká a v boji se projevuje.“ U vztahu učitel-žák je to obdobné: Vztah v boji vzniká a v životě se projevuje.

Jsou děti, které systém „semele“ a my nemáme šanci jim pomoci

Bohužel, i to patří k učitelské profesi – pocit bezmoci. Setkáváme se s dětmi, které obvykle mají špatné či špatně fungující rodinné zázemí a stát – místo, aby si „došlápnul“ na rodinu, nutí školy, aby poskytovala „podpůrná opatření“, tedy tuto špatně fungující rodinu suplovala. To je samozřejmě nesmysl. Tak, jako není úkolem učitele zanedbaným dětem žehlit oblečení, nemůže pedagog zajišťovat ani emoční rozvoj dítěte. Od toho jsou rodiče. Učitel – stejně jako školní psycholog či sociální pedagog se dítěti věnuje jen v omezeném čase, zatímco dítě potřebuje péči nepřetržitě. Dokonce i ve spánku musí mít zajištěno teplo a postel!

Obvykle taková „školně-rodinná péče“ poskytovaná školou spočívá v psaní poznámek, doporučených dopisů, pak následují dopisy na OSPOD a někdy se těmito případy zabývá i policie a soudy. Je pěkné, že systém dítě „prožene úřednickou mašinou“, ale dětem to většinou nepomůže. Je skličující, když víte, že chytré dítě musí opakovat ročník jen proto, že z „rodinných důvodů“ má zameškáno 300 hodin. A vy mu jako učitel nemáte šanci mu pomoci – to byste si ho museli vzít domů.

Je-li „zavřené“ dítě, měli by být „zavření“ i rodiče

Osobně si myslím, že pokud je pro špatnou péči rodiny v ústavu dítě, měli by být po stejnou dobu „v ústavní péči“ (rozumějte v base) i rodiče. To dítě prostě zavřené je. Proč by neměl být zavřený i rodič? Nelze to brát absolutně, ale jako základní pravidlo by to platit mělo.

Totéž pravidlo bych aplikoval i u rozvodů. Když se rodiče nedokážou domluvit a dítě čeká na jejich „dohodu“ někde v Klokánku, opravdu nechápu, proč by v ústavu nemohli být tutéž dobu i rodiče? Dovedete si představit, jak by se soudy zrychlily, kdyby rodiče přemýšleli o hledání nejlepší cesty pro své děti ve vězení? Myslím, že mnozí by ten „čas na rozmyšlenou“ ani nepotřebovali. Mimochodem – obdobné řešení zná už Bible. Ta popisuje spor dvou žen o dítě. Král Šalamoun přikázal rozdělit dítě na polovic. Ale jedna z žen řekla: „Dejte jí to dítě!“ Je jasné, která. Ne každé drastické řešení je drastické. Ne každé milosrdné řešení je milosrdné.

Peněz je ve školství dost – na můj vkus příliš

Velice často se setkávám s názorem, že jsou školy podfinancované. Vím, že mě za tento názor mnozí z kolegů nepochválí, ale opravdu učitelské platy nepovažuji za nízké. Každou profesi je nutné brát jako celek s pozitivy i negativy. Proto jsem se nikdy neúčastnil žádné stávky za zvýšení učitelských mezd. Byl bych ochoten stávkovat proti uzavření škol v období covidu, proti ideologizaci školství nebo proti inkluzi. Bohužel, to zase nejsou témata, která by zajímala odbory. Proto nestávkuji. A nelze ani mzdy porovnávat. Stejně tak jako nesrovnáváme české mzdy s platy v rozvojových zemích, nelze srovnávat české mzdy s platy učitelů v západních zemích nebo třeba v Číně. Ano, ať se nám to líbí nebo ne, bereme méně než Číňané. To jen na okraj. Představa, že jsme „pupek světa“ není na místě.

Naopak si myslím, že do školství jde až příliš mnoho peněz, které škodí. Nemám na mysli příjmy školních zaměstnanců, ale peníze, za které skrze školy čerpají politické a ideologické neziskovky. Ty svými „projekty“ nejen vymývají dětské mozky, ale také je obírají o čas věnovaný výuce. Pak se nelze divit, že v mezinárodním srovnání se naše děti propadají i v tak důležitém předmětu, jako je matematika. Ale s kasičkou naše děti budou umět chodit…

Třídní učitelé? Nejsou a nebudou…

Na mnoha školách je problém s nedostatkem třídních učitelů. Jen málokdo tuto práci chce dělat. Já sám „třídní“ nejsem a ani být nechci. O to víc si vážím těch, kteří tuto práci dělají. A opět si nemyslím, že je hlavní problém ve financích. I když zrovna práce „třídních“ je placena opravdu bídně. Pokud bychom ji přepočítali na hodiny, nedosáhne ani minimální mzdy. Ale opakuji – problém nespočívá v penězích. Spíše v nesmyslných papírech, které třídní učitelé musí vyplňovat – od evidence absencí, přes doprošování se o omluvenky, vyplňování různých výkazů, psaní zpráv pro poradny, pro OSPOD, pro policii… Když něco potřebuje Česká školní inspekce, hodí se to na třídní. Přijde-li nějaká chytrá neziskovka s nějakým hloupým „projektem“, padne to opět na hlavu třídních.

Stejně tak – pokud si nějaký rodič přijde stěžovat, zase to „odnesou“ třídní. Jsou školy, kde třídní v rámci vstřícného přístupu k žákům povinně vyplňují za všechny žáky ve třídě i přihlášky na střední školu! Pro každého dvě. A když se žák rozhodne pro změnu školy, vyplňuje učitel přihlášku nanovo. Práci třídních učitelů do značné míry vnímám jako mrhání lidským úsilím, časem a dobrou vůlí. Mělo by se nad tím zamyslet Ministerstvo školství, ale i Česká školní inspekce.

Jediné skutečně hodnotné ocenění se třídním učitelům dostane na konci školního ruku. Množství květin a dárečků, které „třídní“ dostanou, je nesrovnatelně větší než u nás „netřídních“. A já jim to přeji.

Přeji všem hezké prázdniny

Čím skončím? Konstatováním, že práce učitele je především poslání. Učitel nepracuje „od-do“. Ale měl by si hlídat hranici svého soukromí, aby mu práce nenarušovala osobní život. To platí především pro třídní učitele. Zároveň nesmíme zapomínat, že se práce učitele neobejde bez spolupráce s rodiči. I když jsem napsal, že někteří rodiče své děti zanedbávají, musím zdůraznit, že většina rodičů se o své děti stará vzorně a je s nimi dobrá spolupráce. Jen díky ní se my všichni můžeme kochat elegantními slečnami a kultivovanými mladými muži, kteří opouštějí naše školy. Alespoň dnes jsem je tak viděl. Přeji všem hezké léto!

 

QRcode

Vložil: Stanislav Korityák