Vražda na pláži a slavní hosté v Zázračném městě. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou podruhé do Rio de Janeira
28.05.2022
Foto: Se svolením Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako snímky v článku)
Popisek: Pláže Copacabana a Ipanema v Rio de Janeiru patří k největším lákadlům Zázračného města
Cidade maravilhosa („Zázračné“), tak nazývají cariocas (obyvatelé brazilského Rio de Janeira) své podivuhodné město. Zaletět si do Ria bylo ostatně v šedesátkách a sedmdesátkách oblíbenou frází zhýčkaných milionářů i filmových a rockových hvězd. Všichni tito bohatí lidé se samozřejmě ubytovávali v luxusních hotelech na plážích Copacabana a Ipanema.
Doba, kdy jste mohli potkat na recepci šoumeny z Rollings Stones či vidět Jean-Paula Belmonda, zavěšeného na balkonu hotelu Copacabane Palace, však už patří řadu let definitivně minulosti. Právě luxusní a báječný Copacabane Palace, který byl postaven už v roce 1923, přilákal na brazilské městské pláže vybranou klientelu. Patřili k ní například americký prezident Franklin D. Roosevelt, dvoumetrový francouzský generál Charles de Gaulle, charismatická Evita Perón z Argentiny či válečný zločinec a světoznámý odborník na mořské korýše pan Hirohito, který svého času dělal císaře až v dalekém Japonsku.
Přítomnost těchto známých osobností přinesla Copacabaně světovou proslulost. V tomto úžasném lidském panoptiku nebylo nic dostatečně drahého či neuskutečnitelného. Každé přání movitých a slavných hostů bylo plněno okamžitě, a zázraky se pak konaly nejvýše do 24 hodin. Vlny Atlantického oceánu, omývající zlatavý písek proslavených pláží, pak strhující kulisu luxusu a tropického třeštění ochlazovaly.
_20220527.jpg)
Záhadný indiánský náčelník Tatunca Nara (na snímku, který jsem pořídil v roce 2017) tvrdí, že s vraždou na pláži Ipanema nemá nic společného
Copacabana pokračuje dvoukilometrovým obloukem další proslavené pláže, slavné Ipanemy. Ano, to je ta pláž, která je opěvována v nejslavnější písni ve stylu bossa nova, známé Dívky z Ipanemy (v originálu Garota de Ipanema). Pláž Ipanema je však také ikonickým místem pro milovníky záhad. Právě tady byl totiž v roce 1984 samopalem zastřelen slavný novinář z německé televize ARD Karl Brugger, autor pozoruhodné knihy Kronika Akakoru, která pojednává o ztracených kamenných svítících městech v srdci amazonských deštných pralesů. Po Bruggerově brutální vraždě, či spíše popravě (vrah střílel zblízka a za denního světla) pracovníci německého konzulátu urychleně zabavili v Bruggerově hotelovém pokoji všechny dokumenty, týkající se Akakoru. Šlo o dvanáct magnetofonových pásků s nahrávkou vyprávění indiánského náčelníka Tatunca Nary, jedné z nejzáhadnějších osobností 20. století.
Tatunca Nara o sobě tvrdí, že je potomkem indiánského kazika z kmene Ugha Mungulala a německé jeptišky. Své mládí prý prožil ve svítícím podzemním amazonském městě Akakoru.
_20220527.jpg)
Cariocas (obyvatelé Rio de Janeira) považují za nejošklivější budovu ve městě podivný rozpláclý mrakodrap nechvalně známé společnosti Petrobras. S uzarděním musím říci, že mně se docela líbil.
Tatuncu proslavil právě Karl Brugger, který jeho vyprávění v roce 1975 přetavil v již zmíněnou kultovní knihu Kronika Akakoru. Na jejích stránkách vypráví Tatunca Nara neuvěřitelné historky. Dočtete se třeba o podivuhodné zaniklé indiánské civilizaci Ugha Mongulala, která předala své znalosti Inkům, dále o přátelských šestiprstých návštěvnících z vesmíru, jejichž mrtvá těla zůstala dodnes ve svatyni Salazare, a hlavně o podzemních osvětlených městech, z nichž nejvýznamnějším byl právě Akakor. A aby toho nebylo málo, v celé historii ještě figurují vojáci wehrmachtu, kteří se v ponorkách dostali do Brazílie v roce 1942 a s kmenem Ugha Mongulala uzavřeli přátelství a jejich potomci se prý dodnes těší akakorské pohostinnosti.
Kniha Kronika Akakoru měla velkých úspěch a podnítila mnoho fantastů k cestám do Amazonie (někteří z nich po setkání s Tatuncou záhadně zmizeli). Dnes osmdesátiletý Tatunca Nara, žijící na středním toku Rio Negro (Brazílie, stát Amazonas), tak patří k nejkontroverznějším osobnostem celé Amazonie. Je stále ctěn jako indiánský náčelník zaniklého kmene z říše Akakor, nenáviděn jako špion z období vlády vojenské junty, vysmíván jako místní blázen a obáván jako vrah (z jeho minimálně tří obětí se našla pouze jedna lebka). Amazonský prales však zná jako málokdo a dodnes tvrdí, že zná cestu k zaniklým indiánským městům.
_20220527.jpg)
V centru hektického Rio de Janeira najdete řadu budov z koloniálního období
Během jedné ze svých expedic do brazilské Amazonie jsem staříka navštívil. Stále aktivní indiánský princ Tatunca je pro mnohé milovníky záhad stejně bájným zjevením, jako by byl živoucí Elvis pro fanoušky rock’n’rollu. Když jsem si s Tatuncou domlouval společnou výpravu na řeku Padauari, nemohl jsem si nevzpomenout na nezvěstné turisty, které úspěšná kniha Kronika Akakoru přivedla do Amazonie. Například v roce 1980 odešel Tatunca s americkým dobrodruhem Johnem Reedem, ale z cesty se vrátil sám. Co se stalo s Reedem, není dodnes známo, ale předpokládá se, že zemřel v pralese. O tři roky později po výpravě s Tatuncou zmizel švýcarský průzkumník Herbert Wanner. Lebku později našla jiná skupina turistů a v laboratoři ji identifikovali jako Wannerovu. V roce 1987 v pralese zmizela i učitelka jógy Christine Heuser, která byla přesvědčená, že byla v minulém životě Narovou ženou. Tatunca však jakoukoliv účast na smrti turistů striktně odmítá a o těchto záležitostech se bavit se mnou nechtěl. Zdá se, že řetězec podivných úmrtí má ještě minimálně jednu ,akakorskou' oběť, samotného autora Kroniky Akakoru Karla Bruggera na pláži Ipanema. Mnozí lidé totiž dodnes z Bruggerovy smrti podezírají právě Tatuncu. Na internetu ostatně najdete více záhad, týkajících se našeho náčelníka.
Ale zpátky na pláže Rio de Janeira, Copacabanu a Ipanemu! Dnes už tu mnoho slavných tváří zřejmě neuvidíte. Destinace se stala běžně dostupnou a zlatý písek patří po právu usměvavým cariocas a středostavovským turistům z Evropy a Spojených států. Pokud by vás ale zajímaly další osudy záhadného Tatunca Nary, zvu vás příští týden k dalšímu pokračování vyprávění o Rio de Janeiru a jeho dalších podivuhodnostech.

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma