Hořící unikátní kostry a virtuální pocta Národnímu muzeu. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou poprvé do Rio de Janeira
21.05.2022
Foto: Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako snímky v článku)
Popisek: Honosná budova Národního muzea v Rio de Janeiru ještě před ničivým požárem. Svého času sloužila i jako císařské sídlo prvního brazilského imperátora Pedra I.
FOTOREPORTÁŽ. „Více než dvě stě let práce a vědění je ztraceno,“ psala v září 2018 všechna brazilská i světová média o tragickém zničení unikátních sbírek Národního muzea v Rio de Janeiru. Hořící kostry monstrózních dinosaurů, obřích lenochodů rodu Glossotherium a šavlozubých tygrů musely evokovat šílené surrealistické vize geniálního malíře Salvadora Dalího. Kdo by neznal jeho vrcholné dílo, nazvané Hořící žirafa!
Přestože na místě požáru zasahovala téměř stovka hasičů, z muzea, založeného přesně před dvěma sty lety (jak symbolické!), zůstaly jenom ohořelé zdi. Je smutnou skutečností, že nefungoval žádný z hydrantů, umístěných u muzea, a tak museli hasiči čerpat vodu z nedalekého okrasného jezírka s brodivými ptáky.
V obrovském žáru plamenů se s praskotem rozpadl také jeden z největších meteoritů na světě, který vítal dychtivé návštěvníky svatostánku vědy hned na začátku expozice. Obří nebeský kámen, který našli v Brazílii v roce 1784, nazvali tehdejší učenci na počest českého katolického světce, svrženého do Vltavy. Sao Joao Nepomuceno (Svatý Jan Nepomucký) patřil k nejslavnějším nebeským poslům a byl díky svému podivnému chemickému a fyzikálnímu složení cílem zkoumání vědců z celého světa.
Za své vzaly také velkolepé kolekce egyptských a peruánských mumií. Do věčných lovišť se na svých perutích vznesla i slavná okřídlená soška indiánského medicinmana s děsivou upíří maskou. Tajemnému šamanovi zřejmě nepomohly ani lahvičky se záhadnými elixíry, které křečovitě držel v rukách, jak ostatně vidíte na snímku.
Národní muzeum v Rio de Janeiru patřilo vždy k oblíbeným cílům mých jihoamerických expedic, a tak jsem mnohokrát nadšeně fotografoval zdejší zajímavé expozice, které se často obměňovaly. Nemohu proto souhlasit s agenturními zprávami, které o zničeném muzeu s despektem psaly jako o zanedbaném zařízení. Dovolte tedy, abych vás vzal na virtuální prohlídku po artefaktech, které už nikdo neuvidí. Slibuji, že se příští procházka po Rio de Janeiru ponese v značně veselejším duchu, který je pro cariocas (obyvatele Ria) tak typický.
_20220521.jpg)
Trochu děsivá okřídlená soška indiánského šamana s lahvičkami záhadných elixírů. Uměli snad dávní indiáni létat? To je otázka, která dlouhodobě trápí záhadology.
_20220521.jpg)
Obří pohřební urna indiánského kmene, který kdysi žil na největším říčním ostrově na světě, známém dnes jako Ilha Marajó. Ostrov je velký jako celé Švýcarsko a najdete ho v ústí řeky Amazonky.
_20220521.jpg)
Požáru podlehla i zdařilá rekonstrukce nedávno objeveného brazilského ptakoještěra rodu Tapejara

Strašidelné masky indiánského kmene Tikuna sloužily k rituálním tancům v šeru pralesů

Indiánské mumie z peruánských velehor patřily k zlatým hřebům Národního muzea v Rio de Janeiru

Za své vzaly i nádherně sestavené kostry šavlozubých tygrů, kteří kdysi děsili dávné obyvatele Brazílie

Nádherná keramika s filigránským znázorněním jaguárů musí vzbudit obdiv k práci dávných indiánských kmenů. Ani tento unikát už nikdo neuvidí jinak než na fotografiích a vědeckých kresbách.

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma