Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ostrov opilců, potkanů a ryb v županu. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou počtvrté do Venezuely

07.05.2022
Ostrov opilců, potkanů a ryb v županu. S cestovatelem Vojtěchem Alberto Slámou počtvrté do Venezuely

Foto: Vojtěch Alberto Sláma (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Bojovný krab na Cayo Borracho se nezalekl ani sandálu a obratně se na něj zachytil klepetem.

Chichiriviche je jedním z nejpopulárnějších venezuelských prázdninových letovisek. Pozoruhodné jméno dostalo toto krásné místo na březích Karibského moře od původních obyvatel - indiánů Chipas a lze to přeložit jako „kolébka, z níž se rodí slunce.“

Chichiriviche samotné však rozhodně žádným zázrakem není. Na první pohled vypadá spíše jako shluk domků a rybářských chýší. Na dohled dvaceti tisícového hnízda se však rozkládají ty nejnádhernější korálové ostrůvky, kterým kraluje Cayo Sombrero, na němž si můžete uspořádat piknik s přáteli nebo se jenem tak koupat na prosluněných plážích a užívat si azurové vody Karibiku a bílého písku. Stačí oslovit jakéhokoliv rybáře a on vás tam na své bafající a čmoudící lodi dopraví. Nesmíte si ovšem zapomenout sebou vzít zásobu jídla a pití. Člověk totiž nikdy neví, co se může stát.

Ostrov opilců s vypasenými potkany

Cayo Sombrero je určitě ideálním místem k lenošení a odpočinku. Přespal jsem tu ve stanu dvě noci a mohu jeho pověst jenom potvrdit. Daleko intenzivnější zážitek jsem však prožil na opuštěném a turisty opomíjeném Cayo Borracho, neboli Ostrově opilců.

Maličký a neobydlený Cayo Borracho vypadá spíše jako hnízdo námořních lupičů než jako místo, kde by člověk chtěl strávit delší čas. Člověk by čekal, že se tu za chvíli vylodí věčně opilý kapitán Jack Sparrow s flaškou rumu nebo jiný člen posádky lodi Černá perla z hollywoodského velkofilmu Piráti z Karibiku.

 

Karibské moře stále překypuje množstvím nejrůznějších druhů korálových ryb.

Sladkou vodu, jakož i zásobu rumu si musí zájemce o ostrovní přírodní krásy nechat dovézt místními rybáři, pro něž je okolí Cayo Borracho základnou k bohatému lovu. Na břeh však vystupují rybáři jenom málokdy a tak si zde mohou romantické duše zahrát na Robinsony. Obrovské množství ryb kolem ostrova je zdánlivě nevyčerpatelným zdrojem, a tak jsem měl možnost pozorovat večerní rituály vytahování sítí plných zmítajících se obyvatel Neptunova království. Cayo Borracho je poměrně vzdálen od pevniny a tím i od světel a společenského ruchu letoviska Chichiriviche. To je zřejmě hlavním důvodem, proč sem turisté zajíždějí jen zcela výjimečně – co by ostatně na takovém suchopáru s trochou zeleně a mangrovových houštin vůbec dělali.

Nepřítomnost lidí má však blahodárný vliv na přírodu a zdejší živočichové jsou proto zcela krotcí. Vezměte si například zdejší scinky. Šmolkově modří tvorečkové, připomínající tak trochu naše ještěrky vyleštěné do barvy lesklého kovu, jsou tak přidrzlí, že vyběhnou ležícímu člověku po zádech a bez problémů se na něm začnou slunit. Bylo velmi zábavné pozorovat hemžení těchto drobných zvířátek, která beze strachu vlezla do otevřené plechovky od koly, nebo, a to už bylo méně příjemné, do spacáku. Skutečnými pány pláže i okolních porostů jsou však potkani. Jsou na tom velikém a širém světě opravdu příjemnější zážitky, než když člověku přeběhne přes obličej vypasený hlodavec. Na druhé straně však jejich hojný výskyt přispíval ke špatné pověsti ostrova, takže svým způsobem chránili své teritorium před ničivým vpádem civilizace. Otázkou však zůstává, co bude dál, až se tento „šedý mor“, známý ze všech světových měst, přemnoží nad únosnou míru.

Ráj krabů

Přímo na ostrově se může člověk v podvečer setkat s neuvěřitelným množstvím suchozemských krabů poustevníků od velikosti malého pavouka až po bezmála čtvrtkilogramové jedince. Tito zajímaví tvorové si chrání svůj zadeček tím, že žijí v ukradených ulitách mořských plžů nejrůznějších tvarů a velikostí. Sami poustevníci vypadají tak trochu jako tvorové z jiné planety. Když je položíte zpátky na zem a chvíli počkáte, uvidíte, jak za pár vteřin vysunou dlouhá tykadla, která společně s těžkými, výrazně asymetrickými klepety a vypouklýma očima dokreslují jejich groteskní zjev. Vzápětí se dají na zoufalý úprk, a přitom za sebou táhnou svoje těžké domečky, takže skoro slyšíte, jak při tom namáhavě funí.

 

Palmová idylka na venezuelském ostrově Cayo Sombrero. Tento ostrůvek, ležící kousíček od známého letoviska, je ideálním místem k prázdninovému lenošení i potápění.

V moři kolem ostrova žijí také zajímaví krabi s výrazně modrými klepety a zploštělým, téměř aerodynamickým tvarem těla. Při pocitu ohrožení roztáhnou klepeta do stran a chňapají jimi po všem, co se namane. Jednoho z nich jsem lapil na sandál, kterého se krab zuřivě chytil a nechal se tak vyfotografovat. V podstatě jsou to však plaší tvorové, kteří využijí každou příležitost k návratu do mořského živlu.

Papouščí ryby vám ukousnou prst

Moře okolo Cayo Borracho jsou domovem úžasných papouščích ryb, které se nám podařilo harpunovat, takže bylo o večeři postaráno. Fantasticky vybarvené papouščí ryby, které ostatně tu a tam prodávají i v našich supermarketech, jsou vybaveny tvrdými zobákovitými čelistmi k uštipování korálů. Jsou samozřejmě zcela neškodné, ale pokud jsou napadeny, nerozpakují se zuřivě kousat a jsou schopny neopatrnému potápěči ukousnout i prst. To ale není zdaleka všechno. Ploskozubci, jak se papouščím rybám správně říká, mají totiž v zásobě jeden neuvěřitelný obranný trik. V noci si kolem sebe vytvoří jakýsi župan z vlastního slizu, který nepropouští žádné pachy a chrání je tak před útokem žraloků, barakud a jiných nočních predátorů. V klidu si tak spí a nikdo na ně nemůže. A když už jsme u toho rybího spánku, nemohu zapomenout na ten svůj. Na Cayo Borracho jsem se totiž spálil tak dokonale, že jsem se díky rudě zbarveným zádům nemohl vyspat v jiné poloze než na břiše. Pobyt na Ostrově opilců se tak pro mě stal na delší čas opravdu nezapomenutelným zážitkem.

 

Papouščí ryby z moře okolo ostrova Cayo Borracho jsou vybaveny ostrými čelistmi, připomínajícími ostrý papouščí zobák. 

Poslední díl putování po Venezuele proto věnuji nějakému méně kontroverznímu tématu, než je spánek, co byste řekli třeba na poněkud nechutný suvenýr v podobě zmenšené lidské hlavy z metropole Caracasu? O tom ale až příště.

 

Vložil: Vojtěch Alberto Sláma