Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vladimire Vladimiroviči, jdi se bodnout. Komentář Štěpána Chába

komentář 21.03.2022
Vladimire Vladimiroviči, jdi se bodnout. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Putin a spol.

Po delší době obrátím svůj kalný pohled na východ a popatřím na válečné běsnění na Ukrajině. Přiznávám, že se tématu války na Ukrajině vyhýbám. Jak pravil Aischylos: První obětí každé války je pravda. A probírat jednotlivé monstrozity tamní války? Člověk se jen zapatlá od krve, která neměla být prolita.

V pátek na mě vykoukla fascinující zpráva. Teleskop Jamese Webba poslal jeden z prvních snímků téměř 2000 světelných let vzdálené hvězdy. Nakoukli jsme do historie. Teď. Teleskop Jamese Webba je fascinující. Nejvýkonnější teleskop, který se vesmírem může podívat až na počátek časů. Já měl být hvězdář, je to krásné povolání, vzrušující a tolik, tolik vzdálené od zhovadilosti lidského hemžení, které je schopné s cynismem sobě vlastním střílet do lidí.

Vedle zprávy o prvním snímku z teleskopu se ovšem hromadí zprávy o válce na Ukrajině. O svinstvu, kterým válka byla, je a vždycky bude. Pokud si politika vezme na zodpovědnost byť jediný zmařený život, stává se neakceptovatelnou, odpornou a vhodnou ke skartování. Ovšem s takovou bychom neakceptovali vládu žádnou. Nepíšu o válce na Ukrajině, protože je mi odporná.

Je mi upřímně líto, že Putinova válka na desetiletí odstřelí Rusko z našeho pohledu a dosahu, zahrne ho do říší zla, na kterou se musí jen povinně nadávat. Protože vidím zbytečnost takového rozdělení světa. Teleskop Jamese Webba je výsledek dlouholeté spolupráce evropské, kanadské a americké vesmírné agentury. A jeho spuštění slibuje posunout lidstvo jako celek o hodný kus dopředu. Poznání netušených dálav, poznání souvislostí a hledání smyslu. Vzrušující, krásné. A co nabízí vojenská invaze na Ukrajině? Barbarství, prolévání krve, pohled do hrobu, nikoliv do budoucnosti, a rozdělení, nenávist, nevraživost, nekomunikaci, ignorování, vyhrožování, máchání kyjem po celé planetě. Neposouvá to lidstvo jinam, než do nejistoty a ubohého zbrojení jeden proti druhému. Vývoj bez vývoje. Zahozené roky, které proinvestujeme do strachu ze sebe samých. 

V pubertě jsem hltal seriál Star trek. Dá se říct, že do mě vložil kus svého naivního trvání na mírovém řešení jakéhokoliv problému. Zásadní je diplomacie a schopnost se domluvit. Teleskop Jamese Webba mohl vzlétnout a dostat se do vesmíru jen za velkého úsilí dvou spolupracujících kontinentů a při dřině stovek a tisíců lidí. Teleskop je jedním z dosavadních vrcholů lidské moudrosti a vynalézavosti. Vyvolání války na Ukrajině je návrat do (ne)chápání světa během dvacátého století, které bylo nejbestiálnější v lidské historii. Plné prolévané krve a ušlapávání lidské jedinečnosti. A já se tam nechci vracet. I proto jsem téma války na Ukrajině obcházel. Nedokázal jsem ho pochopit, nedokážu to doposud. Jsem, asi naivně, přesvědčený, že spolupráce dokáže víc než nevraživá konkurence.

Velká škoda, teleskop Jamese Webba se právě usazuje na souřadnicích, v červnu by měl začít chrlit poznatky, a my se tu oddáváme barbarské válce a zabíjení a chystáme se narvat nechutně velké peníze do zbrojení, protože se navzájem nenávidíme. Díky, pokročili jsme, místo do humanity narveme svoje zdroje do dehumanizace. Děti nebudou mít co žrát, hlavně že budeme mít rakety a kulomety a tanky a přefouklou armádu. Už zase. Nenávidím tohle poznání, nenávidím tuhle realitu. Je ubohá. Není nic, co by nešlo domluvit diplomacií. Není nic, co by nešlo vyhrát slovy. Součástí diplomacie je ovšem i naslouchání. Putinova válka na Ukrajině nemá omluvu. Protože válka prostě omluvu mít nemůže.

Pokřivená minulost Ukrajiny, denacifikace? Dejte mi s tím pokoj. Který národ na světě nemá pokřivenou minulost i současnost? Hrajeme si na vůdce humanity a soucitu a přitom za sebou máme pogromy, holocaust, masové vyvražďování. A to i v nedávné době, kdy jsme v rámci boje za lidskost vyvražďovali na Blízkém východě. Pohrdal jsem válkou v Afghánistánu, v Iráku, pohrdám i válkou na Ukrajině. Jde to jinak. Musí to jít jinak.

Stejné máslo na hlavě má Rusko, které si hrálo na vládce v Čečně, Arménii, Gruzii a teď na Ukrajině. Válkou pohrdám. A pohrdám každým, kdo ji vyvolá, protože tím popírá to vyšší, co se ve svém osobním a niterném pohledu na svět snažím permanentně najít. Válka je výraz primitivismu a zvířecí podstaty naší existence. Při tekoucí krvi se nám rozšíří chřípí a my nasáváme ten puch smrti a rozkladu. Je to popření toho božského, co v člověku je. Válka je plná žalobců a obhajoba se stává žalobou nejtvrdší. Všechny hodnoty lidstva se při válce obrátí vzhůru nohama. Život se stane jen statistickým číslem v tabulce s oběťmi a pravda si převlékne kabát a stane se propagandou.

Ve výsledku jediný rozumný postřeh učinil Elon Musk. Vyzval Vladimira Putina na pěstní souboj o Ukrajinu. Kdo prohraje, čestně odejde a dá světu pokoj. Je to řešení naivní, ale přesně v duchu 21. století na západní polokouli. Vyjadřuje takový ten údiv nad tím, že se k nám procpává velmocenské přetahování se o dušičky (ale vlastně i údiv nad tím, že se velmocensky prosazuje i někdo jiný než Západ). Je mi odporné velmocenské přetahování jak Ruska, tak USA. A děsím se nastupujícího přetahování se o dušičky v čínském podání. Trvám prostě na tom, v rámci naivních představ a snů o světě, že bychom měli být spolu, ne proti sobě. Už jen proto, že tu spolu prostě jsme. A to platí sakumprásk o všech činnostech lidstva. Od soužití na svých hranicích, přes názorovou rozdílnost až po sestavování teleskopu, který nám ukáže historii vesmíru.

Nadále se budu samotné válce na Ukrajině vyhýbat, nejsem válečný zpravodaj a každá oběť války mi do úst vkládá bezmocný křik nad debilitou takového konfliktu. V textu musím vidět nějakou naději na řešení, vidět jinou cestu. A řešením války na Ukrajině je jen mír, nic jiného. A ten nadáváním na válku najít nejde. Když se nedokážou domluvit ani nejvyšší politici světa, tak je to s námi beznadějné.

 

Vložil: Štěpán Cháb