Indická prohibice slibuje nejedno potěšení. Komentář Štěpána Chába
komentář
11.03.2022
Foto: Pixabay
Popisek: Alkohol, metla lidstva, příliš horlivá vláda, další metla lidstva
V indickém státu Bihár už je od roku 2016 prohibice. Palírny, ale i popíječi jsou vyhledávani policejními drony a tresty jsou příkladné. Od roku 2016 byla za porušení prohibice v Biháru zatčeno tři a půl milionu lidí. Většina byla posléze propuštěná na kauci. Ale ne všichni. Bihárské věznice, které mají kapacitu na 55 tisíc vězňů, se teď musí starat o 76 tisíc uvězněných, z toho jde jedna třetina na konto prohibičního zákona. A má to i další kuriozitky.
Jednou z nich je, že na počátku účinnosti zákona platilo, že pokud byl při pití nebo pálení lihoviny chycen člověk, mohla policie zatknout celou jeho rodinu a poslat ji na výlet do kriminálu (případně k pokladně k uhrazení kauce). Pozor, původní prohibiční zákon počítal také s tím, že se za pití alkoholu bude pokutovat komunitně. Co si pod tím představit? Nemám moc tušení. Celá čtvrť dostane pokutu, že se v jednom jejím domě pálila nebo pila kořalka? Asi ano. Soudy v hlavním městě Biháru nyní řeší na 20 tisíc žádostí o kauce z bihárských věznic. A chce je co nejrychleji vyřešit, protože vězni jim tam vytékají z oken, kolik jich tam mají.
Nyní centrální vláda Indie řeší rozvolnění prohibičního zákona v Biháru a označuje jej za „nedostatečně legislativně předvídavý“, což znamená, že bihárská vláda se ve svém boji proti alkoholu rozhodla začít střílet i děti s pytlíkem rumových pralinek, jak řekl Karel Kryl, narážeje tím na přílišnou horlivost v zavádění pořádků v zemi. Jakékoliv, takže nejspíš i v Indii. Centrální vláda Indie teď řeší pozměňovací návrh, který by Biháru dal do ruky možnost omezit počet zatčení. Protože čeho je moc, toho příliš, a poturčenec horší Turka, že ano. Nedávno bihárská vláda udělala ústupek a povolila palmové víno. Prý je zdravé. Ale následná destilace palmového vína je dál zakázaná. Destilací se dá totiž z palmového vína získat nefalšovaná kořalka.
Zákon byl částečně přijat i pro to, aby se omezila násilnost mužské části indické společnosti. Když byl alkohol regulován mírněji, docházelo často k domácímu násilí. Ale ženy, které v roce 2016 tleskaly prohibičnímu zákonu, teď volají po jeho zrušení. Proč? No protože domácí násilí se nezmenšilo, jen přibyly výdaje na černé pálení kořalky. Manželé a synové prý vydají třikrát víc peněz za pálení kořalky na černo, než když si ji mohli koupit legálně.
Takže celá ta akce bihárské vlády šla do červených čísel. Naplnily se věznice a domácí násilí nezmizelo. Možná si i v Indii měli uvědomit, že tvrdé zákazy většinou k ničemu nevedou. Jen k bujení zakázaného v podzemí. A nejedná se samozřejmě jen o alkohol, cokoliv podlehne tvrdému zákazu, to se ihned zařídí jinde a dál rozvíjí svoje zákaznické portfolio. Ale už bez dohledu státu na bezpečnost, bez výběru daní a bez možnosti běžné spravedlnosti.
Jenže v Biháru zní přesto vládní prohlášení typu: „Ti, kdo pijí, nemohou být nazýváni padha likha (vzdělaní).“ Kastovní systém v Indii stále pracuje bez zádrhelů. Centrální vláda řeší prohibiční zákon Biháru, protože během minulého týdne na špatně vypálený alkohol zemřelo 65 mladíků. Jak jde vidět, společnost je různorodá. V indickém Biháru, který je rozlohou o čtvrtinu větší než Česká republika a žije tam bezmála 104 milionů lidí, tedy desetkrát víc než u nás, jedou svou vlastní politickou válku proti něčemu i někomu. Každý stát to tak má. Jen u toho mít nějakou centrální vládu, která ví, co dělá a co dělat má. Blbé je, když je i centrální vedení podobně ideologicky vypjaté, jako lokální vláda. To pak Bůh spas naše duše. Jak vidno, veselé je to po celé Zeměkouli.
Vložil: Štěpán Cháb