Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bojím se, že se tu ukrajinské děti česky nenaučí. Pojďme hovořit o školství s učitelem

04.03.2022
Bojím se, že se tu ukrajinské děti česky nenaučí. Pojďme hovořit o školství s učitelem

Foto: Pixabay

Popisek: Škola, ilustrační foto

V souvislosti s válkou na Ukrajině požádaly některé neziskové organizace Ministerstvo školství o navýšení kapacit škol na podporu výuky češtiny pro děti cizinců – v tomto případě pro ukrajinské děti. S tím nemám nejmenší problém – oni si tuto situaci nevybrali a mají-li tu DOČASNĚ POBÝVAT, potřebují ovládat místní jazyk. Teď jde o to, jak tato výuka bude vypadat. Protože vím, jak probíhá výuka malých cizinců dnes, mám obavy, že se ukrajinské děti stejně nic nenaučí. Ale vezměme to popořádku.

‚Doba předinkluzivní‘

Do přijetí tzv. ‚inkluzivní vyhlášky‘, prosazené i přes protesty rodičů a učitelů, výuka dětí cizinců na školách nijak organizovaně neprobíhala. Existovaly neziskové organizace, které cizincům tlumočily, poskytovaly jim poradenské služby, ale do učení se nepletly. Alespoň se nesnažily dostat do škol.  Nejznámější z nich je společnost META, jež sama sebe označuje za „sdružení pro příležitosti mladých migrantů“. Zpočátku nabízela své služby především dospělým – měla kontakty na tlumočníky z mnoha jazyků a myslím, poskytovala docela dobré služby. Pár cizinců jsem k nim poslal. Proč se přeorientovali na ‚mladé migranty‘ se mohu jen dohadovat. Předpokládám, že odtud plynuly štědřejší dotace.

Ve školách si v té době učitelé si s dětmi cizinců museli nějak poradit. Vzhledem k tomu, že těchto dětí nebylo moc a většina z nich hovořila rusky (a to i Ukrajinci, Moldavané atd.), nebylo to zas až tak těžké. Jednalo se převážně o děti cizinců, kteří u nás pracovali.

Počty dětí cizinců ve třídách rostou

Pak přišla inkluze a s ní asistenti pedagoga, kteří se s dětmi cizinců často ani nedokázali domluvit. Co se změnilo, bylo množství těchto dětí ve třídách – výrazně jich přibylo. Stát nabyl dojmu, že jsou pro malé cizince ve školách vytvořeny ideální podmínky a začal tyto děti do škol ‚lifrovat‘ ve velkém. Česká vláda sice oficiálně žádné migranty nepřijímá, ale počty dětí z ciziny jednoznačně rostou. A navíc mluví jazyky, kterým hned tak někdo nerozumí. Když naše dcera slavila narozeniny a pozvala si domů šest kamarádů ze třídy, bylo národnostní složení dětí následující: Mongol, Rus, Norka, Ukrajinec a několik Čechů. Je řeč o jedné třídě!

Inkluze cizincům moc nepomohla

Bylo k smíchu, když školy vykazovaly podpůrná opatření, zatímco tyto děti často seděly v poslední lavici vedle asistenta pedagoga a marnily čas. Čas běžel, asistent seděl, škola hlásila úspěšnou integraci a dítě bylo stále na stejném místě – izolované od zbytku třídy, od níž by nějaký jazyk mohlo pochytit. Co je ještě absurdnější – na to, aby na asistenta mělo dítě nárok, muselo jít do pedagogicko-psychologické poradny, která oficiálně potvrdila, že je Mongol a neumí česky.

Znám konkrétní příklad, kdy škola takto ‚podporovala‘ mongolského žáka celé tři roky, přičemž se žák nedokázal dorozumět ani v běžných životních situacích. Ale fyziku, chemii nebo zeměpis určitě zvládal – měl přece podpůrná opatření. Samozřejmě, že vše probíhalo podle zpracovaného „individuálního vzdělávacího plánu“. Nikdo si nestěžoval, že je to celé nesmysl. Takto – v souladu s individuálním vzdělávacím plánem – hoch ‚pustnul‘ od šesté do osmé třídy. Přitom hoch není hloupý – ve volném čase programuje a hovoří anglicky. Má šanci tuto časovou ztrátu dohnat?! Bude s takovými základy schopen se alespoň vyučit? Jak to skončilo? Po třech letech „inkluzivní podpory“ ho matka poslala na internátní školu do Mongolska, aby získal alespoň nějaké vzdělání. Takovéto oběti inkluze z řad cizinců znám minimálně dvě. Dětí z české populace, které inkluze poškodila, je mnohem víc.

Čech se smí učit společně s cizinci, pokud to neohrozí kvalitu výuky cizinců

Od září 2021 začala platit vyhláška Ministerstva školství č. 271/2021 Sb., podle níž mají děti cizinců nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v rozsahu do 200 hodin za rok – to je přibližně pět hodin výuky týdně. Mě na této vyhlášce zaujaly dvě věci:

„Do skupiny (cizinců) mohou být zařazeny i jiné děti, které mají obdobné problémy jako děti cizinci, POKUD TO NENÍ NA ÚJMU KVALITA JAZYKOVÉ PŘÍPRAVY DĚTÍ CIZINCŮ“. Všimli jste si, že české děti mohou být doučovány, jen pokud to není „na újmu kvality výuky cizinců“? Ale co se týče českých dětí, tak na jejich újmu kvality výuky se nikdo v inkluzivní vyhlášce neptá. Naopak – dle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ mají být do tříd zařazovány děti „BEZ OHLEDU na jejich osobnostní charakteristiky“.

„Výuku ve skupině (cizinců) zajišťuje KVALIFIKOVANÝ PEDAGOG.“ Přitom na českých školách učí skoro 50 % lidí bez ukončeného pedagogického vzdělání. Takže naše děti mohou učit lidé, kteří teprve na učitele studují, ale cizince mohou učit jen plně kvalifikovaní pedagogové!

Všichni budou číst! A ti šikovní tomu budou i rozumět!

Pro potřeby této výuky ‚vytvořil‘ „Národní pedagogický institut (NPI) Kurikulum češtiny jako druhého jazyka. Slovo ‚vytvořil‘ jsem dal do uvozovek proto, že na dokumentu nejsou napsána jména autorů a ačkoliv jsou uvedeny dva zdroje informací, není v textu označena jediná citace. Není tedy možné určit, co nepodepsaní autoři skutečně vytvořili a co jen převzali ze švédských a finských dokumentů i s jejich ideologickými nesmysly. Třeba s nebetyčně hloupým tvrzením, že čeština pro cizince není cizí jazyk, ale druhý jazyk (str. 3). Pro ně to je cizí jazyk. To, že naši demokratičtí ideologové chtějí vytěsnit slovo ‚cizí‘, na této jazykové manipulaci nic nezmění. A když budete číst onen dokument dále, bude vám jasné, proč se tajemní autoři nepodepsali. Zde je malá ukázka kritérií pro posouzení kvality čtení (str. 18) – jedná se o citaci, tak mi nenadávejte za stylistiku:

Úroveň 1: Žák čte (např. z tabule, ze sešitu, z učebnice) slova označující členy rodiny a vlastnosti a krátké jednoduché věty, které se týkají členů rodiny, každodenního rodinného života a oslav.

Úroveň 2: Žák čte S POROZUMĚNÍM (např. z tabule, ze sešitu, z učebnice) krátké jednoduché věty, které se týkají popisu rodiny, profesí a oslav (např. dort, dárek, květina).

Takže žáci na úrovni jedna čtou. Zatímco žáci, kteří dosáhli úrovně dva čtenému dokonce i budou rozumět! Vynikající! Silně mi to připomíná jeden vtip: Ředitel blázince říká bláznům: „Pokud budete týden hodní, postavíme vám bazén! Po několika dnech užívání bazénu k nim přišel znovu a povídá: „Pokud budete další týden hodní, napustíme vám do bazénu i vodu.“

‚Bažant, holub, koroptev…‘ – jazyková příprava v podání neziskovky

Společně s Národním pedagogickým institutem (NPI) se na přípravě výuky pro děti s odlišným mateřským jazykem (užívá se zkratka OMJ) podílela nezisková organizace Meta, o. p. s., o níž jsem se už zmínil. Právě na jejich stránky směřují odkazy Kurikula češtiny jako druhého jazyka, které vytvořil NPI. Ale nejedná se o odkazy na konkrétní výukové materiály umístěné na webu – to by pracovníkům NPI asi dalo hodně práce. Je to obecný odkaz na web, přičemž tajemní autoři opomněli připsat instrukci: ‚Šmudlo hledej!‘. Je opravdu účelné, aby tisíce učitelů ztrácely čas pátráním na stránkách aktivistické organizace, když se zaměstnanci NPI, kteří za tuto práci dostali zaplaceno, neobtěžovali vytvořit odkazy na konkrétní materiály k jednotlivým tématům? Druhou otázkou je samotná kvalita těchto materiálů. Toto za peníze od EU, Ministerstva vnitra a Ministerstva školství vytvořila nezisková organizace Meta (autorka Alexandra Khodlová, zkráceno):

1. Doplň správné písmeno:

BAŽAN_,  HOLU_,  KOTROPTE_,  PSTRU_,  HA_,  VELBLOU_,  HLEMÝŽ_, TETŘE_,  LABU_,  JESTŘÁ_,  PÁ_, LI_KA,  LE_,  MEDVĚ_,  …

2. Doplň I / Í nebo Y / Ý:

L_ŠKA, S_ČEK, B_ČEK, SL_MÁK, M_Š, V_R, AL_GÁTOR, LAS_CE, STŘEVL_K, PTAKOP_SK, OP_CE, LV_CE, HLEM_ŽĎ,  …

3. V následujících větách podtrhni podstatná jména. Urči jejich rod, číslo, pád a vzor.

Ze štěněte vyroste pes. Plazi nepečují o svá mláďata. Tělo ptáků je pokryto peřím.

 

rod

číslo

pád

vzor

štěněte

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4. Vypiš z následujících vět slova podle slovních druhů.

Plazi patří mezi obratlovce, protože mají páteř. Hospodářská zvířata jsou vždy nějak užitečná. Ryby mají několik ploutví. Který jedovatý had tady žije?

podstatná jména

plazi

přídavná jména

 

zájmena

 

číslovky

 

slovesa

 

předložky

 

příslovce

 

spojky

 

částice

 

citoslovce

 

Myslím, že jste pochopili, že i když se děti poctivě naučí všechny ptákoviny, voloviny, klokanoviny, osloviny a kraviny z pracovního listu META o. p. s., stejně se v obchodě nedomluví. Domnívám se, že si nekoupí ani lístek na vlak. Pokud tedy nebudou chtít jet třeba na býčkovi nebo na hlemýždi – to procvičovaly. 

Učit by měli jen profesionálové. Stejně jako léčit

Užitečné učivo, že ano? Už asi chápete, proč jsem napsal, že by neziskovky neměly mluvit do věcí, kterým nerozumí. Je obecně známo, že každá profese si vybírá ‚své lidi‘. Skupiny lidí pracujících v dané profesi mají určité shodné povahové rysy – účetní důslednost, technici přesnost, kadeřnice kreativitu a zemědělci trpělivost. V neziskovkách se s výjimkou managementu obvykle vyskytují nerealističtí snílci bez jakéhokoliv kritického myšlení. Ty by děti ve škole snědly zaživa. Opakovaně jsem viděl ve škole situaci, kdy aktivistu při přednášce bránil před ‚rozjetými žáky‘ učitel, což je chyba. V okamžiku, kdy začnou mladého nadšence žáci posílat do ‚pí…‘ (to jsem zažil), má jít správný učitel na záchod a nechat ‚odborníka z neziskovky‘ napospas žákům. To proto, aby dotyčný víckrát nechodil tam, kam nemá a ‚nekecal‘ do toho, čemu nerozumí.

Lze mít jakékoliv dobré úmysly, ale každá práce se musí umět. Dokonce i ta učitelská. Pro profesionálního učitele by měla být ‚odborná diskuse‘ s aktivistou stejně zbytečná, jako ‚odborná debata‘ lékaře s léčitelem.

 

 

Vložil: Stanislav Korityák