Oslava mezi dvěma zápasy. Přítelkyně jsou čím dál mladší a na děti má ještě čas

Foto: Se svolením Rytíři Kladno

Popisek: Hokej je pro něj stále smyslem života a na to ostatní má prý stále ještě času dost. Hokejovou legendu prostě ani padesátka nezastaví.

FOTO Většina fanoušků považuje padesátiletého aktivního hokejistu za přírodní úkaz. Když ho ale posloucháte, pochopíte, že ta trocha talentu a fyzických darů byla zúročena skvělou kariérou hlavně proto, že prostě chtěl být nejlepší a za tímto cílem šel pilně, neúnavně a ze všech sil.

Všichni by rádi slyšeli od padesátníka nějaké bilancování a plány do příštích let, jenže on si zakládá právě na tom, že žije tady a teď a přijímá s rozmyslem to, co mu život dává. S dlouhými rozhovory to s Jardou bylo vždycky těžké, tentokrát se ale překonal. Na CNN Prima News ho zpovídala celých čtyřicet minut Iva Kubelková, jeho první oficiální přítelkyně. Semleli toho hodně, ony ty společné vzpomínky jsou asi inspirativní.

Moderátorka se ovšem přiznala, že před rozhovorem si musela informace o hokejistově životě vygooglit, protože ve vzájemných bližších kontaktech mají nějakých dvacet let pauzu. Mluvilo se i o tom, že na sítích se objevuje často názor, že s Kubelkovou to Jágrovi nejvíc slušelo, že se k němu nejvíc hodí. „Možná je to tím, že k sobě máme věkově nejblíž,“ zamyslel se. Protože Iva se na tom, jak je to s tou padesátkou, točila v celém rozhovoru, párkrát jí trochu v žertu, trochu s neomalenou upřímností připomněl, že už jí také není těch dvacet, jako když spolu chodili.

Sám tu padesátku nějak neprožívá. Pohybuje se hodně mezi mladými lidmi, nejstaršímu kolegovi na ledě, Plekancovi, je čtyřicet, většině mezi dvaceti a pětadvaceti. „A máš mladou přítelkyni, že,“ dodala moderátorka. „Jo, o dvacet let mladší. Takže se cítím na třicet. Jsem úplně v pohodě. Stárnu pomaleji. Sdílím i jejich názory, takže na třicítce mě to udržuje i mentálně.“

Při rozhovoru s Ivou Kubelkovou; foto se souhlasem FTV Prima News

Do kdy budeš hrát hokej?

Otázka nepříliš originální, ale na místě. Vždyť i gratulace od bývalých hokejových kolegů z celého světa, které odvysílali Jágrovi v přestávce utkání Rytíři Kladno – Kometa Brno, se nesly převážně v duchu toho, že před ním smekají klobouk, protože ještě hraje. „Je pravda, že když se mě na to novináři ptali ve třiceti, odpovídal jsem, že v padesáti ještě hrát budu. Nedělal jsem si legraci. Jen jsem to musel nějak podat, aby si nemysleli, že jsem blázen. Můj otec mi říkal, že největší sílu měl v pětačtyřiceti. Vždycky jsem na to vzpomínal, věřil jsem, že máme podobnou stavbu těla.“

Co tehdy řekl, naplnil čas. A tak hraje. Nepotřebuje si dokazovat, že je nejlepší. Vlastně se prý ani necítí jako hráč. „Jsem tam, protože věřím, že mohu být týmu prospěšný i jinak, než že musím hrát.“ No, však je to také jeho tým, který si koupil, vytáhl ho do extra ligy a teď s ním bojuje, aby se v ní udržel. „Hraju. Na začátku sezony se mi docela dařilo, pak jsem se ale zranil a spíš jsem se snažil věnovat trénování, pomáhání ostatním klukům. A najednou jsem zjistil, že se ti kluci zlepšují, že jsme začali vyhrávat, že to jde i beze mě. To je skvělá zpráva.“

Skeptičtěji se ale hvězda dívá na celkový stav českého hokeje. Prý chybí mládež, na nábor do klubů přijde pár kluků, hraje pak každý, kdo udrží hokejku. Nejhorší je, že naši nevozí medaile z turnajů v mládežnických kategoriích. Tím pádem není perspektiva. Navíc trenér národního týmu má na přípravu pár dní. Dřív to bylo tak, že liga se dohrála, a pak měl trenér dva tři měsíce čas, aby dal tým dohromady. Teď mu přijíždějí hráči uprostřed turnaje, ne vždycky se dokážou sehrát s ostatními. Máme prostě těch špičkových hráčů málo. „Za mého dětství to bylo jasné – hokej byl jedna z mála příležitostí, jak se dostat do světa. A taky byla vojna a byl sakra rozdíl mezi tím, jestli šel člověk sloužit k tankistům, nebo hrát za vojenský klub. Kvůli tomu kluci do osmnácti let obrovsky makali, aby se někam do Dukly dostali.“

No, kdyby Jágr v český hokej nevěřil, asi by se tolik nevěnoval Rytířům a nedržel je při životě, i když je to manšaft v jeho milovaném rodném Kladně. Na druhou stranu, co by dělal? Na to sám nemá odpověď. Co bude, až odloží hokejku, prostě neví. Jasně, má vyděláno, ale pro chlapa, který byl a je pořád tak namotivovaný na jednu věc, je těžké myslet na to, že to jednou nebude.

S gratulantkami Ivou Kubelkou a Martinou Jandovou v populárním magazínu Showtime; foto se svolením FTV Prima

Krásné ženy, klidné rozchody

Veřejnost to vidí tak, že si Jaromír vždycky vybíral ty nejkrásnější ženy. Jestli to tak bylo, nebo si ony vybíraly jeho, to ani jedna strana neprozrazuje. Jen Iva Kubelková před časem naznačila, jak to s jejich namlouváním bylo. Prý si povídali na nějaké akci, a on jí pak dal telefonní číslo, aby mu zavolala. A ona ho odpálkovala s tím, že ona teda klukům nevolá. Suverenitu tehdy pětadvacetiletého kluka to ale asi nenabouralo, nakonec z toho byl dvouletý vztah.

Pár měsíců pak randil s moderátorkou Nicol Lenertovou. Do nového tisíciletí vykročil s Andreou Verešovou a byli spolu šest let. Jenže holky se chtějí vdávat a Jaromír se nechtěl ženit a zakládat rodinu, takže z jeho života zmizela i Andrea. Po krátkém utajovaném románku s moderátorkou Lucií Borhyovou do jeho života vstoupila další misska Inna Puhajková. Rozchod po šesti letech nesl tehdy hokejista dost těžce, až po čtyřech letech ji vystřídala o dvacet let mladší Veronika Kopřivová. Ani ta ale život s hokejovou hvězdou nevydržela.

Nyní se už delší dobu objevuje na veřejnosti zamilovaný pár Jaromír Jágr a Dominika Branišová. Bývalá modelka je o víc než dvacet let mladší, to jí ale nebránilo vzdát se kariéry a být přítelkyní hvězdy na plný úvazek. Je známo, že Jágr si potrpí na domácí kuchyni, ale Dominika mu dělá také řidičku, prostě se stará, aby měl pohodlí. Přitom tvrdí, že ona se do svatby nežene a o dětech zatím vůbec nepřemýšlí. Bude pro Jágra konečně ta pravá?

Prima připravila na jeho počest zvláštní vydání svého populárního pořadu s upraveným názvem Máme rádi Jardu!, v němž po jeho boku stanula další bývalá partnerka, modelka a sporťačka Inna Puhajková; foto se svolením FTV Prima

Děti? Na ty je čas...

Hodně napovídá v rozhovoru pro Extra.cz hokejistův synovec Jiří Kalla. Se strýcem toho prožil hodně. Vzpomíná, jak mu Nicol Lenertová kupovla pastelky a jak dodnes jezdí v autě, které jí vybíral. Jak se kamarádil s Veronikou Kopřivovou, která mu byla věkově nejblíž.

„Ono čím více šel Jaromír u svých partnerek s věkem dolů, tím více jsem se s nimi bavil. S Veronikou jsme byli na stejné vlně. Věřím, že kdybychom se potkali, zavzpomínáme si a bude to fajn. Co se týče Dominiky, tam to nechám bez komentáře, tu holku neznám. Navíc ono je těžké si pak jako Jágrův synovec hledat holku, když on má mladší holku, než jsem já. Tak ať mě pak nikdo nesoudí, že jsem chodil ve dvaceti sedmi se sedmnácti letou. (smích). Jarda sune tu laťku tak nízko, že se bojím, aby mě nezavřeli. (smích) Na závěr musím říct, že s Nikol, Ivou a Innou jsme stále v kontaktu a občas si něco napíšeme.“

Trochu záhadně, ale otevřeně, mluví i o tom, proč Jaromír Jágr stále nemá děti: „Mám na tuhle kauzu svůj názor. Věřím, že Jaromír děti mít z nějakých důvodů, kterým my pozemšťané nedokážeme porozumět, nemůže. Zbytek si nechám pro sebe. Není to tak, že by děti nechtěl. Tak jsem to určitě nemyslel. Jen si myslím, že ze spirituálních důvodů je tam jakýsi blok, o kterém on moc dobře vi, co já vím, třeba ho to i trápí.“

V rozhovoru s Ivou Kubelkovou to ale nevypadalo, že by to Jágra trápilo. Spíš dal jasně najevo, že si je vědom zodpovědnosti, kterou otcovství obnáší, a není si prostě jistý, jestli by uměl dítě vychovávat. „A výchova je důležitá!“ říká se vztyčeným prstem. Nakonec téma smázne tím, že na děti má ještě čas. Možná ne moc dlouhý, ale nějaký ještě ano. Koneckonců jeho současná přítelkyně je zatím nechce. Ale Jardo, pozor, ty předchozí je ze začátku určitě taky nechtěly a koukej: Iva Kubelková má holky pomalu dospělé, Andrea Verešová se chlubí klukem a holčičkou v pubertě, Nicol Lenertová vychovává dva také už odrůstající syny. I na Dominiku to nejspíš jednou přijde.

Současná partnerka, o třiadvacet let mladší modelka Dominika Branišová; foto se svolením Super Model

Co říkají hvězdy

Téma žen a otcovství Jaromíra Jágra je zpracováno k jeho padesátinám i podle hvězd. Astroložka Denisa Zajíčková připravila jeho horoskop pro Extra.cz a říká v něm: „Podle hvězd je Jágr přesně teď ve svém životě tam, kde být má, ačkoliv se může potýkat s vnitřním nesouladem. Zřejmě si uvědomuje tlak okolí, který je na něj vzhledem k věku a bezdětnosti kladen. Jelikož je pravoslavným křesťanem, často se ve svých modlitbách obrací k prosbám o zdraví a štěstí. Uvnitř sebe sama považuje zplození potomka za vnitřní naplnění životního údělu. Jágrovo štěstí v lásce odjakživa trochu pokulhává. Někdy se však správná cesta ukáže až časem. Štěstí ve hře, neštěstí v lásce. U slavného hokejisty to platí dvojnásob. Co se hvězd týče, stále je zde velká naděje, že jeho životní cesta předčí veškerá očekávání všech okolo. Vždy si vybírá takové ženy, které mu jsou v jeho životě oporou, ačkoliv si uvědomuje mediální bouři, které jeho partnerky čelí. Na tu pravou si však bude muset ještě počkat. A Dominika to možná nebude...“

Co k tomu dodat? Ať jsou Jaromíru Jágrovi hvězdy nakloněny, protože je to pořád sympaťák, a jak říká jeho synovec na otázku, jaký je jeho strýc doopravdy: „Tohle je opravdu otázka na dvouhodinový podcast, ale zkusím to. Dobrosrdečný, geniální, přemýšlivý, pokorný, jedinečný…“

Zlatý dres s padesátkou a gratulace ředitele extra ligy Josefa Řezníčka; foto se svolením Rytíři Kladno

Rytíři pořád na prvním místě

Rytíři Kladno sice čtvrteční zápas ve Zlíně prohráli, útok padesátiletého Jaromíra Jágra se ale postaral o jeden ze dvou gólů. Trenér, hráč, majitel a psycholog Rytířů si prostě hodně přeje, aby se jeho tým v extralize udržel, takže ho nejspíš v dalších zápasech zase uvidíme. I když o sobě tvrdí, že je lenoch a momentálně nejraději trénuje u televize a v posteli. Prý na to má vymyšlenou sérii cviků, protože posilovnu nesnáší a je líný někam chodit, natož jezdit.

Iva Kubelková se tomuhle výroku hodně smála, vzpomínala na tisíc dřepů denně, které dělával, když byli spolu. „Svaly mají paměť,“ konstatuje hokejista. „Co jsem tenkrát natrénoval, je v nich schované. Musí se to ale udržovat, to zas ano. Já jsem ale hrozně líný, takže nejraději cvičím u televize nebo v posteli. Ta moje lenost mi umožňuje soustředit se jen na jednu věc.“

Od hokeje ho tedy zjevně jen tak něco nerozptýlí. I proto je jedním z nejlepších hráčů hokejové historie. Že je taky prima chlap se smyslem pro humor, ale také schopností meditovat a poctivě žít ve víře v Boha, to teď veřejnosti trochu ukázal. Jinak si své soukromí nechává hlavně pro svou rodinu a úzký okruh přátel. Tento kruh je pro něj možná důležitější než hokej. My aspoň zpovzdálí přejeme ještě jednou: Všechno nejlepší, zdraví, sílu, radost ze života a dlouhá léta!

Vložil: Ela Nováková