Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

V Německu vedou vážnou debatu nad parlamentním básníkem. Komentář Štěpána Chába

komentář 13.01.2022
V Německu vedou vážnou debatu nad parlamentním básníkem. Komentář Štěpána Chába

Foto: Česká televize

Popisek: Jiřina Švorcová, Nedělní chvilka poesie

Katrin Göring-Eckardtová, poslankyně za Zelené v německém Bundestagu, volá po tom, aby německý parlament zřídil funkci parlamentního básníka. Jako vzor si vzala americkou básnířku Amandu Gormanovou, která svým nevázaným rýmem opentlila inauguraci Joea Bidena na post amerického prezidenta. Báseň musí být uvědomělá a angažovaná. Proti zelené političce se zvedly hlasy, které ji odkázaly do patřičných míst. Ale odejde tam?

Wolfgang Kubricki, místopředseda Bundestagu, se proti návrhu postavil. Deníku Tagessspiegel řekl: „Umělci mají být trny v těle vládců, ne jejich zaměstnanci. Bylo by lepší dát všem umělcům, kteří byli těžce zasaženi pandemií, možnost svobodně pracovat, místo aby realizovali takový elitářský projekt.“

S nápadem zelená poslankyně nepřišla sama, ten jí vnukla redakce deníku Süddeutsche Zeitung, kde redaktoři Mithu Sanyal, Dmitrij Kapitelman a Simone Buchholz volali po tom, aby politika byla poetičtější a poezie političtější. Opět s odvoláním na Amandu Gormanovou. U angažovanosti a bojovnosti Gormanové je dobré se zastavit. Ta si kolem své inaugurační básně The Hill We Climb udělala krásné aktivistické PR, kdy zakazovala, aby její tvorbu překládali bílí muži. Dokonce to došlo tak daleko, že když báseň začala překládat do holandštiny bílá nebinární anižena animuž, byla všeobklopujícím tlakem vypohlavkovaná, protože není černá, a tudíž nemůže pochopit hloubku oné básně.

Toliko inspirace zelené poslankyně německého Bundestagu pro vytvoření parlamentního básníka. Básníka psa, který bude svou tvorbou trhat společnost, rozdělovat ji a štěkat na staré a hnilé nepořádky, olizovat všechny nové, progresivní pořádky. Každou novou legislativu převede do milé rýmovačky bez rýmu, ale s notnou dávkou lásky ke svému ideologickému chlebodárci.

 

Jan Noha: Říjnová revoluce

Rodiče moji neměli kde bydlet.

Boháči měli paláce.

My však už nikdy nepoznáme,

co je to býti bez práce!

 

V palácích jsou dnes ozdravovny,

pracovny našich závodů.

Zítra pro chleba si půjdem

tak jako dneska pro vodu!

 

Kdo tohle všechno způsobil,

kdo podal chudým ruce?

Dělníci spolu s rolníky,

říjnová revoluce.

 

Je to zvláštní svět, poezie má sloužit zářivé budoucnosti z vizí uvědomělé věrchušky, která se nebude bát měnit svět k lepšímu. K prvomájovému průvodu dojdeme hned po podpisu v rudé knížce, na národním výboru zazpíváme hymnus na zdražující se odvoz komunálního odpadu (nám to letos starosta zdražil na 1100,- na hlavu, to se máme, přemýšlím, že o tom sepíšu hymnus, ale ne oslavující, kde to starostovi vytmavím, ale volal mi a přemlouval, ať to nedělám, je to sranda), do tisku předáme svou přísahu, že Zelený úděl přijmeme s pokorou a nadšením, válku povedeme s nepřítelem vždy se slovy o světovém míru. Mír je základ, hlavně když se válčí. A je jedno proti komu, hlavně ať se za ten světový mír válčí.

 

Jan Noha: Radostné volby

Táta, máma, ba i děti,

k volebním urnám rychle letí.

Koho pak to všichni volí?

Je to soudruh Gottwald milý!

 

Přiznávám se, že než luštit myšlenkové mapy Amandy Gormanové, radši bych racionální politiku, kterou nemusíme skrývat za mlžná opojení básníků, aby nevyzněla málo (nebo příliš) revolučně. A kdy, napadá mě, začneme volat po tom, aby v Senátu kteréhokoliv členského státu byly povinné kvóty na koně? Kůň senátorem. To už tu někdy bylo. Takový ten pocit obyčejného občana, že těm nahoře už dokonale hrabe, je neodbytný.

 

Vložil: Štěpán Cháb